Očima expertů: Ekonomika frčí. Kdy šlápneme Západu na patu?

Dokážeme přetavit aktuální úspěchy našeho hospodářství v dlouhodobý růst životní úrovně? A jak ještě víc dupnout na plyn a dohnat vyspělejší evropské státy?
Očima expertů: Ekonomika frčí. Kdy šlápneme Západu na patu?

Zdroj: Shutterstock

Výrazný růst hrubého domácího produktu, silný průmysl, stabilní export, nízká nezaměstnanost, zvyšování mezd. Česká ekonomika v posledních letech šlape jako hodinky. Podle řady ukazatelů patří dokonce k nejlepším v celé Evropě. Není to přitom tak dávno, co analytici upozorňovali, že nám začíná ujíždět vlak nejen ve srovnání se Západem, ale i s ostatními zeměmi našeho regionu.

Hesla o dohánění Západu jsou u nás odjakživa populární. Oháněli se jimi už komunističtí papalášové, o rychlém dorovnání životní úrovně Rakušanů a Němců rádi mluvili i politici na začátku devadesátých let. Ani jedni nebyli ve svých prognózách úspěšní. Buď se ztráta ještě víc prohlubovala, nebo se dohánělo jen šnečím tempem.

Blýská se dnes na lepší časy? Dokážeme využít toho, že naše hospodářství chytilo druhý dech? Udržet tempo z poslední doby nebude jednoduché. Nedávno na to při setkání s podnikateli upozornil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj jsme na vrcholu hospodářského cyklu a česká ekonomika se může brzy začít přehřívat. Problémy můžou nastat kvůli nedostatku lidí na pracovním trhu, jen těžko udržitelné prý bude tempo růstu mezd.  

Co si myslí ekonomové, politici nebo podnikatelé? Můžeme výrazněji začít stahovat náskok vyspělejších evropských států, nebo aktuální výsledky tuzemského hospodářství na tempo dlouhodobě nebudou mít vliv? A co můžeme dělat, abychom se Západu rychleji přiblížili?

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

David Marek
+9
+
-

Diskuze o konvergenci české ekonomiky k bohatému Západu připomíná cestování s dětmi: „Už tam budeme? A za jak dlouho? To se hrozně vleče, to je nuda“. I my jsme byli před 25 lety dětsky naivní a čekali rychlou jízdu k životní úrovni západní Evropy. Nicméně není důvod si stěžovat. V roce 1995 byl náš HDP na osobu (v paritě kupní síly) na 76 procentech průměru Evropské unie, za loňský rok ještě nejsou data, ale nejspíš jsme se dostali na 90 procent unijního průměru. Často se opakuje, že v případě mezd konvergence pokulhává. Jenže zatímco se HDP na osobu od roku 1995 zvýšil o 14 procentních bodů, průměrná mzda (také v paritě kupní síly) dokonce o 20 procentních bodů.

Do dalšího stahování rozdílu mezi námi a Německem, Rakouskem a dalšími zeměmi budeme muset ovšem zainvestovat. To znamená neunáhlit se a neprojíst dosavadní výsledky ve mzdách a nechat také něco na investice. Také to znamená předělat ekonomiku z manufaktury na laboratoř inovací. Nemusí to být hned Silicon Valley, ale výzkum a vývoj je u nás trestuhodně zanedbaný.


Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
+78
+
-

Ano, české ekonomice se daří, ale musíme si uvědomit, z jaké základny roste. Ono dohánění není jen otázkou aktuální konjunktury, která se – naštěstí – velice pozitivně odráží na vývoji trhu práce. Ono „dohnat“ není spjato jen s dynamikou mezd, ale má svou jasnou vazbu na strukturu ekonomiky a na postavení v mezinárodní dělbě práce. Země, která slouží jako subdodavatel střední a nižší přidané hodnoty, nemůže prostě nikdy nikoho dohnat. Neznám jediný důvod, proč by Západ, tedy vyspělé země, jejichž nadnárodní firmy dominují v mezinárodní dělbě práce, měly chtít, aby jim tady vyrostla nová konkurence. Ty si přece přejí, aby to zůstalo přesně tak, jako na začátku – geografická blízkost spojená s nižší mzdovou úrovní, ale odpovídající úrovní produktivity.

Přibližování může ještě nějakou dobu pokračovat, pokud budou příznivé globální ekonomické podmínky (na což se dá sázet stále méně, obávám se). Dohánět je možné jedině tehdy, kdyby Česko získalo charakteristiky vyspělé země z hlediska: přidané hodnoty v ekonomice, vlastnictví (tj. české, nikoliv zahraniční, když vám odtéká z ekonomiky 300 miliard na dividendách, plus úroky, plus úniky z využití vnitrofiremních cen). Což nepovažuji za moc pravděpodobné, tyhle cíle si v politické rovině u nás vlastně ani nikdo neklade.


Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+14
+
-

Proč se pořád frustrujeme porevolučními prognózami o dohánění Západu? Od té doby jsme udělali obrovský kus práce, podle HDP přes paritu kupní síly jsme na 89 procentech průměru EU, na úrovni Španělska. Máme nejstabilnější pracovní trh s nejmenší nezaměstnaností, nejvíc podnikatelů v počtu na hlavu, jedno z nejmenších zadlužení a díky vyvážené ekonomice a vazbě na Německo celkem slušné prognózy růstu mezd i celého hospodářství. Abychom na tom byli ještě lépe, je nutné zmodernizovat systém vzdělávání, vytvořit lepší podmínky pro inovace, odbyrokratizovat podnikatelské prostředí, přejít na stát, založený na funkčních digitálních nástrojích nebo udržet vyvážený vztah venkova a měst. To povede k dalšímu růstu ekonomiky, mezd i posílení stability pracovního trhu. To je daleko důležitější, než honba za hypotetickým HDP.


Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+93
+
-

V čem přesně tkví náskok vyspělého Západu? Vyšší platy a kupní síla jsou jenom důsledkem, nikoli příčinou. Tou je ve skutečnosti kapitál. Západ vlastní kapitál: finanční i nehmotný, v podobě patentů, technologií, obchodních značek a know-how nejrůznějšího druhu. Východ bohužel disponuje především levnou pracovní silou. Odborům se může podařit vyjednat si o pár procent vyšší platy, ale tím se rozdíl pouze zmírní. Nezmizí.

Skutečné bohatství je tam, kde se inkasují dividendy. Abychom dohnali vyspělý Západ, bylo by zapotřebí posílit domácí kapitál. Ale ani to ještě není úplná odpověď. Existují dva druhy kapitálu, které můžeme nazývat extraktivní a konstruktivní. Extraktivní kapitál je založen na tom, že se někomu podařilo cosi výhodně privatizovat, domluvit si se státem výhodnou zakázku, zařídit si díky státu monopol, jinými slovy, extrahovat bohatství na základě nějakého privilegia.

V Česku máme extraktivních kapitalistů přehršel. Nemusím uvádět příklady privatizačních pirátů a dotačních baronů, jeden z nich je ostatně v čele vlády. Ale ani konstruktivních kapitalistů, kteří vymýšlejí, tvoří, budují a riskují, nemáme málo. Potíž je v tom, že jich stále není dostatek a nejsou zdaleka tak silní jako jejich západní kolegové. Stát jim spíše hází klacky, zatímco extraktivní kapitalisté inkasují zakázky, investiční pobídky a dotace.

Odpověď tedy zní: Západ doženeme teprve tehdy, až domácí konstruktivní kapitál bude dostatečně silný. Nikoli dříve.


Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-9
+
-

Česko dohání v poslední době svou životní úrovní vyspělejší Západ. S jídlem ale roste chuť a při dohánění často vznikají nerealistická očekávání. Je třeba si uvědomit, že růst mezd v dohánění dlouhodobě pomůže jen do té míry, do které bude podložený rychlejším růstem produktivity a HDP oproti zemím, s nimiž se chceme srovnávat. Kdy tedy máme šanci dohnat průměr evropské osmadvacítky z hlediska HDP? Výpočetně je snadné ukázat, že pokud se potvrdí výhledy pro Česko a Evropu na 2018–2019 a pokud v každém následujícím roce poroste český HDP na hlavu o jeden procentní bod rychleji než celá Unie, doženeme unijní průměr v roce 2029. Realita ovšem může být značně odlišná. Země, jejichž HDP na hlavu překročí 80 procent průměru celku, se dostávají z hlediska dalšího dohánění do obtížné pozice. Historicky se podařilo jediné zemi Unie – Irsku – přehoupnout se z podprůměrné do nadprůměrné úrovně. Osobně jsem spíš skeptický k tomu, že by se něco podobného přihodilo Česku s jeho současnou, nekoncepční a populisticky laděnou politikou.


Aleš Chmelař

státní tajemník pro evropské záležitosti

Aleš Chmelař
+7
+
-

Česko i přes rekordní růst po vstupu do EU dlouhodobě konverguje pomaleji než většina nových členských států. Ty dnes dosahují podobných hodnot v disponibilním příjmu domácností jako my. Přitom na začátku 90. let dosahovaly v některých případech poloviční úrovně Česka!

Patrně už před krizí jsme narazili na strop „jednoduché konvergence” (o něco nižší platy a daně). S tím se budou brzy potýkat i státy, které se doteď přibližovaly Západu rychleji než my. Abychom prorazili tento strop, musíme se vymanit z nevýhodného postavení v rámci výrobních řetězců. Musíme se zaměřit na schopnost kapitalizace: zisků (skrze finanční sektor se zaměřením na malé a střední podniky po vzoru Živnobanky z 19. století) a inovací (průmyslově-inovační politika). To se lehce řekne, ale hůř dělá.

Dnes sledujeme znovu silný ekonomický růst i růst platů a mezd, který slibuje další přiblížení naší kupní síly. Budeme-li pracovat na zkvalitňování institucí ve vzdělávání, finančnictví a aplikovaném výzkumu, vyšší životní úroveň nebude jen zbožným přáním z dob transformace. Sama neviditelná ruka trhu bez širší politické shody to ale nezajistí, což potvrzuje ekonomická historie.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda
+93
+
-

Anketa

Která odpověď se vám líbí?

Porevoluční sliby byly odvážné, ale kdybychom tehdy věděli, jakých chyb se Západ dopustí, byly by ještě odvážnější. Klíčovou chybu Západu představuje zavedení eura v zemích, které na něj nemají, jako je Španělsko, Itálie nebo Řecko. Tyto země po přijetí eura ztratily konkurenceschopnost. Mají „německou“ měnu, mzdy a ceny, ale neumějí „německou“ kvalitu a nemají „německou“ produktivitu. Třeba výkonnost španělského průmyslu je dnes stále o čtvrtinu níž než před deseti lety. Výpadek průmyslové výroby předražených zemí jižní eurozóny v celoevropském pohledu nahrazují v nemalé míře převážně ne-eurové země střední a východní Evropy včetně České republiky. I proto se našemu průmyslu teď daří.

Takže proč už jsme Západ nedohnali, když nám svými omyly hraje do karet? Protože také děláme chyby. Nejpozději v roce 2005 jsme sem měli přestat lákat montovny a sklady. Nestalo se. Neměli jsme dopustit víc než tříleté umělé oslabování naší měny. Nestalo se. Zkušenosti ze Singapuru, Kanady, Norska nebo Tchajwanu potvrzují, že růstu produktivity předchází posilování měny. Tomu jsme ale přes tři roky bránili a ještě nyní je koruna výrazně slabší, než by byla bez intervence. Průmyslová lobby přitom dělá vše proto, abychom montovnou zůstali do skonání věků. Tlačí na to, abychom euro přijali co nejdříve, tedy při co nejslabším kurzu koruny vůči němu. Tlačí na to, abychom přijímali levné Ukrajince místo modernizace výroby. A jakmile příště zase nad ekonomikou „zahřmí“, bude hned tlačit jistě i na to, aby ČNB opět oslabila korunu. Naše chyby zkrátka nejsou vždy chybami v pravém smyslu slova, ale záměrem. Copak si ale někdo v centrále ve Wolfsburgu může upřímně přát, aby se z Česka stala opravdu vyspělá ekonomika, s vysokými mzdami?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+31
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 58 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 3. 2018 6:59, Robert

Bohužel, tentokrát musím souhlasit s depresí, že asi západ nikdy nedozeneme. Němci si posledních 60 let uměli zvyšování mezd vystavkovat - to je jádro pudla. Babis, Hamáček, Filip či Skála by si museli vzít do nove vlády program 2000, což by znamenalo zvyšovat mzdy každý rok o 2000 Kč hrubého. Za 35 let by se tak naše prumerna mzda mohla dostat ze 30 tisíc na 100 tisíc, což je ted průměrna mzda Německa. Drahou šanci je, že se rozpadne euro, protoze Němci příliš silnym eurem po Řecku ted likvidují Francii a Itálii. Největší hloupost reseni euro krize je misto zvyšování poptávky její snižování jako to dělal u nás Kalousek, tak tuto ek. sebevraždu-snizovani-poptavky ted provádí Macron = snižováním důchodů! Bez bohatnuti těch nejchudších nemůže dlouhodobe žádna ekonomika prosperovat. I proto Obama zavedl institut minimální mzdy, ta se musí pravidelne a vyrazne zvyšovat, např na 60% průměrné mzdy. Jine reseni není!

+11
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 3. 2018 17:02, jezevec

měl si se líp učit

Zobrazit celé vlákno

-21
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (58 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Kofola bude vařit pivo. Koupi pivovarů schválily úřady

Společnost Kofola ČeskoSlovensko dokončila nákup většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky Holba, Zubr a Litovel. Stalo se to krátce po té, co akvizici... celý článek

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

11. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Inflace je definitivně zkrocená, hlásí analytici

Vysoká inflace je minulost. Po pěti letech se únorové spotřebitelské ceny ustálily na dvou procentech. Inflace dosáhla cíle stanoveného Českou národní bankou (ČNB).   

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

8. 3. 2024 | Petr Kučera | 2 komentáře

Nejlepší spořicí účty v březnu. První porovnání s novou bankou

Banky postupně snižují úročení na termínovaných vkladech, některé i na spořicích účtech. Kam se teď podívat, když si chcete vyšší úroky udržet co nejdéle?

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

28. 2. 2024 | Kateřina Hovorková

Česká ekonomika si v EU pohoršila i kvůli inflaci

Česko má čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v Evropské unii. Ve srovnání s ostatními státy ale už podruhé za sebou oslabila. Brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace, ukázal Index... celý článek

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

22. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ

Bydlení už víc nezlevní, hlásí banka. Ceny pozemků dál rostou

Ceny bytů i rodinných domů v loňském roce klesly. Vyplývá to ze statistiky ČSOB Index bydlení (dříve HB Index) za čtvrté čtvrtletí 2023. Základem jsou odhady tržních cen nemovitostí... celý článek

Partners Financial Services