Ještě před dvěma měsíci se zdálo, že lobby penzijních fondů uspěla, protože návrh ministerstva financí na poplatkové limity dával fondům velmi komfortní podmínky pro pohodlný život. Limit poplatků pro fond investující do státních dluhopisů měl v prvních pěti letech činit plných 0,9 % z objemu aktiv, tedy více než třetinu očekávaného výnosu, a u dynamického fondu 1,5 %, tedy zhruba 20 % očekávaného výnosu.
Hlasité protesty proti tak štědrému nastavení přinesly politické rozhodnutí, podle kterého by měly poplatky pro fond investující do státních dluhopisů činit pouze 0,3 % z objemu aktiv. Tento limit už dává smysl a odpovídá náročnosti správy takového konzervativního fondu. Jen je s podivem, že k tomuto limitu museli dospět politici místo expertů, kteří připravovali ministerský návrh a měli by být schopni spočítat náklady a výnosy navrženého systému.
Jak už ale bývá zvykem, politici rozhodli o tom nejméně důležitém. Fond státních dluhopisů je totiž investicí vhodnou k ochraně naspořených peněz, a má tedy smysl pro klienty v posledních pár letech penzijního spoření. Rozhodně to není vhodný investiční nástroj pro lidi, kteří do systému vstupují a budou v něm dalších třicet let. Fond státních dluhopisů totiž sice bude nabízet jistotu, ale za cenu výnosů, které ani nemusí porazit inflaci. Pokud si tedy mladý člověk zvolí fond státních dluhopisů, budou jeho investice v lepším případě stagnovat, mnohem pravděpodobněji ale ztrácet na hodnotě.
Pokud by politici skutečně chtěli podpořit úspěch penzijní reformy a doopravdy lidem nabídnout vhodný nástroj na lepší život v důchodu, měli by co nejdříve stanovit poplatky ostatních typů fondů a nastavit i maximální poplatky za výplatu penzí či nákup anuit u pojišťovny pro doživotní důchod. Pojišťovny budou chtít na anuitách samozřejmě vydělat a do výpočtu anuit je možno schovat téměř cokoliv. Stát proto bude muset stanovit jasné limity.
Důležitější jsou ale limity poplatků jednotlivých fondů. U konzervativních fondů stát navrhoval poplatek 1,1 % z aktiv ročně, u vyvážených fondů 1,3 % a u dynamických fondů 1,5 %. Pokud by ministerstvo pouze neopisovalo lobbistické podklady, ale zkusilo si spočítat skutečné náklady a přiměřený zisk penzijních fondů, navrhovalo by čísla mnohem nižší.
| Sazba poplatku | DF | VF | KF | FSD | |
|---|---|---|---|---|---|
| Pravidelně (jednou ročně) z objemu spravovaných aktiv | prvních 5 let | 1,5 % | 1,3 % | 1,1 % | 0,9 % |
| od 6. roku | 1,3 % | 1,1 % | 0,9 % | 0,7 % | |
| Zdroj: ministerstvo financí. Pozn.: řádné poplatky byly navrženy v celkem čtyřech variantách, uvádíme pouze jedinou: podle ministerstva měly všechny varianty klienta důchodových fondů zatížit stejně. | |||||
Největší prostor pro úspory oproti návrhu je u konzervativních fondů, ale i u vyvážených a dynamických fondů lze jít s poplatky o pár desetin procenta níže. Na rozdíl od poplatků klasických podílových fondů, se kterými se návrhy často srovnávají, totiž budou mít penzijní fondy zajištěný pravidelný a dlouhodobý příliv peněz a nebudou muset udržovat tak vysokou likviditu. A objemy peněz v penzijních fondech díky každoměsíčnímu přílivu navíc porostou velmi rychle, zatímco dodatečné náklady na správu porostou mnohem pomaleji, takže marže penzijních fondů bude utěšeně stoupat.
Přitom pokud by stát chtěl skutečně nízkonákladový systém, stačilo by udělat to, o čem mluví ve stavebním spoření – definovat produkt, a ne jeho poskytovatele. Fondy s povinnou strategií by tak mohly nabízet i stávající investiční společnosti, které již mají všechny systémy a procesy nastavené. A přidat další čtyři fondy do portfolia by s sebou neslo jen minimální náklady. Stát ale nepochopitelně trvá na tom, že musí vzniknout nové instituce – a penzijní systém tak zatěžuje zcela zbytečnými náklady.
Psáno pro Hospodářské noviny
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 5. 2011 11:11, Petr
Na druhou stranu je to investiční společnost, jejíž "aktivní" existence se počítá v řádech týdnů. Takže z tohoto bych strach neměl. Ale také s tímto pohledem souhlasím. Přijde mi to jako kdyby velká města řekla, jakými auty je možné jezdit po městech, aby to bylo více ekologické a stát místo, aby definoval parametry auta a nechal konkurenční automobilky, ať taková auta vyrobí a poperou se o případný zisk, tak začne stavět velké továrny, platit stovky nových zaměstnanců atd. jen aby měly to svoje auto. (samozřejmě se jedná o nadsazený příklad)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 5. 2011 13:11, Pavel
Geniální průběžný Bismarckův systém bude částečně nahrazen tímto paskvilem. A podle autora by si lidé měli šetřit tak, že své úspory hodí do rulety v Monte Carlu. Buď to vyjde nebo ne. To je totiž úplně stejné jako vsadit své peníze do akciových fondů. Když už tu blbost uvedla vláda do chodu tak jedině konzervativní investice. Sice kupní síla na konci nižší než na začátku, ale alespoň něco.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.