Cesty důchodové reformy

Cesty důchodové reformy
O nutnosti penzijní reformy v České republice asi nikdo nepochybuje. Ministr práce a sociálních věcí Škromach již předložil určité představy, těch ovšem existuje víc. Svůj návrh reformy důchodů pro Peníze.cz sepsal Petr Žaluda, generální ředitel Credit Suisse Life & Pensions ČR.

V poslední době se hodně mluví o důchodové reformě. Ale co je vlastně cílem takové reformy? Je to vyrovnaný státní důchodový účet nebo vysoká reálná hodnota penzí? Trochu jiný pohled má však ministr financí, jiný ministr práce a sociálních věcí a úplně jinak se na to dívá potenciální důchodce. A poměrně rozdílně je to vyjádřeno i ve volebních programech jednotlivých politických stran. Celý proces tedy musí být (a doufejme, že i bude) spíše o politické vůli ke kompromisům a nadhledu směřujícího k vytvoření širokého konsensu.
Navíc je zavádění razantních reforem v oblasti důchodového zabezpečení daleko jednodušší u ekonomik v období transformace, jako je například ta naše. Tuto šanci bychom neměli promeškat.

Doplňkový pilíř je důležitý

Při hledání cesty důchodové reformy bychom si měli hned na počátku stanovit několik kritérií. Zejména se jedná o výši částky nezbytné ke krytí základních potřeb příjemců penzí a také o část určenou k zachování životního standardu příjemce penze. A to alespoň v adekvátní míře k době, kdy byli v aktivním věku.
První část by v určitých proporcích ke skutečnému příjmu z období aktivního věku měla být garantována státem, ta druhá je záležitostí každého jedince a jeho vůle a odpovědnosti. Stanovení úlohy penzijních fondů v důchodovém systému se v období po reformě odvíjí od analýzy příjmové struktury celé populace a stanovení cílového náhradového poměru v obecném smyslu.
Tento náhradový poměr je nutno rozdělit na jednotlivé příjmové segmenty s jasným určením toho, které pilíře budou jakou část příjmové skupiny saturovat a do jaké výše. Všeobecně se hovoří o náhradovém poměru celkem 50 - 60 % čistého příjmu před odchodem do penze, z toho povinný pilíř 40 - 45 %, doplňkový pilíř 10 - 15 %. To se samozřejmě týká průměrných hodnot. Pro vyšší příjmové skupiny než je průměr vyznívá tento poměr daleko nepříznivěji.

Kde vzít zdroje? 

Česká republika má z pohledu nastoupené cesty k důchodové reformě několik dobrých předpokladů. Je to především jednotnost stávajícího, státního důchodového systému. Zatímco ve Francii funguje několik stovek takových systémů, u nás je pohled na důchody jednotný a systém jako celek je konsolidovaný. A to jak z pohledu právního, tak i provozního, neboť již v roce 1994 u nás vznikly penzijní fondy - specializované, regulované akciové společnosti, které v současné době mají více než 2,5 mil. klientů a obhospodařují více než 70 miliard Kč. A každý měsíc do těchto fondů přibude přibližně další miliarda korun. Kromě toho se již tento trh penzijního připojištění koncentroval takovou měrou a tempem jako dosud v žádné jiné části finančního sektoru u nás. Z původních 44 penzijních fondů jich zůstalo po akvizicích a následných fúzích pouze 12. Rovněž negativní dopad případných špatných výsledků hospodaření některých penzijních fondů zvláště na počátku byl včas eliminován za asistence státního dozoru, a tak problémy zasáhly pouze 0,6 % z celkového objemu nashromážděných prostředků v penzijních fondech.

Problémem zůstává, z jakých zdrojů může jedinec naspořit takové množství prostředků, aby vznikla dostatečná rezerva, která by mu zaručovala souvislý příjem prostřednictvím dávky z doplňkového pilíře. Toto je problém všech relativně nových doplňkových pilířů s výjimkou zemí jako je Švýcarsko nebo Nizozemí.
Problém totiž spočívá v relativně nízkém příspěvku. V ČR je měsíční příspěvek účastníka 370 Kč, pokud přispívá zaměstnavatel je to dalších 370 Kč. K tomu můžeme ještě připočítat státní příspěvek v přibližné výši 90 korun. To je ale stále nedostačující. V našich podmínkách jsou navíc již rodinné rozpočty natolik vyčerpány, že není z čeho spořit na důchod, když jsou ostatní výdaje aktuálnější.
Domnívám se tedy, že jediným možným a významným zdrojem je přesměrování části plateb na sociální pojištění, které je v současné době ve výši 26 % hrubé mzdy a zřejmě poroste na 28 %. Přesměrování 5 – 7% do příspěvkově řešených, kapitálových penzijních fondů je možností takového postupu.

Je třeba motivovat

Principem by mělo být dobrovolné, částečné vystoupení ze státního systému a přesměrování volné části "odvodů" do II. pilíře. Limitování bude průběžně upravováno podle výdajových nároků reformovaného I. pilíře. V rámci současných podmínek a zkušeností se domnívám, že pro rozhodnutí klienta o vstupu do nového systému je rozhodující míra motivace.
V zásadě lze říci, že v našem případě je motivací několik. Na současném systému penzijních fondů je vidět, že motivace státními příspěvky, daňovými úlevami a zaměstnaneckými benefity je cestou ke vstupu. Stejný postup je možný i v případě navrhovaného nového systému, kde je motivačním prvkem přesměrovaná částka.
Dalším faktorem je motivace k výši příspěvku. Pro nízkopříjmové je to státní příspěvek, pro střední příjmové skupiny jsou to daňové úlevy. Vliv státního příspěvku je však omezený, a to zvláště jeho degresivním průběhem (má svůj strop, se zvyšováním příspěvku účastníka nemůže růst donekonečna - pozn. red.). Také daně mají svoji omezenou působnost. Účinnost II. pilíře nelze tedy vůči náhradovému poměru významně zvýšit bez přerozdělení odvodu na sociální pojištění. Nicméně pozitivní zkušenost 2,6 milionu účastníků penzijního připojištění dává předpoklad k jejich chování ve prospěch příspěvkového kapitálového systému. Úhrn prostředků uložených na individuálním kontu účastníka se tak podstatně zvýší.

Základní: zachování současné legislativní úpravy.
Mírná: zvyšování věku odchodu do důchodu (až na 63 let u žen i mužů), omezení dřívějšího odchodu do důchodu žen s dětmi, nezapočítávání doby studia do do náhradních dob, postupné zvyšování vyměřovacího základu OSVČ na úroveň odvodům  zaměstnanců, odvod pojistného ze všech pracovních příjmů.
Střední: především posun důchodového věku na 65 let pro ženy i muže. 
Radikální: rychlé zvyšování důchodového věku (o 6 měsíců ročně u žen a 4 měsíce u mužů), okamžité srovnání vyměřovacích základů OSVČ a zaměstnanců.
Zdroj: ISEA


Nezbytnou součástí je i motivace k dlouhodobosti spoření. Domnívám se, že v případě nepovinných systémů nevede cesta k zabezpečení dlouhodobosti cestou zamezení nabídky produktových výstupů, ale cíleným omezováním předčasných výběrů s výjimkou limitních až krizových stavů klienta. Sankční prvky zamezující (odrazující) od výběru prostředků by měly zasahovat téměř všechna zvýhodnění až do úrovně jistiny.
Navíc zde přistupuje další efekt - diverzifikace. Dochází totiž k rozložení výsledných dávek z jednotlivých pilířů, a to včetně jejich výše, možného účelu a proporcí. Také k diverzifikaci rizik ve vztahu k sociální účtům a rovněž k odpovědnosti, kdy stát přesunuje určitou váhu na účastníka a ten na fond. Stát si pak ponechává pouze roli regulátora. Tento postup lze shrnout jako princip dobrovolné, motivované diverzifikace - Principle of Voluntarily Motivated Diversification (PVMD)

Nové fondy nejsou žádoucí

Otázkou je vznik "nových" fondů resp. operátorů. Zde je třeba si uvědomit, že nevytváříme celý penzijní systém nový, "na zelené louce", ale navazujeme na již stávající a fungující strukturu. Případný necitlivý zásah do této struktury, resp. do povědomí lidí, by mohl negativně ovlivnit jejich důvěru při zavádění dalších reformních změn. Například vytvoření zcela nových operátorů a zpochybnění spořících aktivit dosavadních účastníků penzijních fondů se státním příspěvkem. Penzijní fondy svým fungováním již navíc dokázaly, že jsou schopné vytvořit bezpečné struktury, které dokáží shromažďovat a investovat prostředky pod dohledem státního dozoru, zajistit vysokou míru flexibility při reakcích na přechody zaměstnanců a vysokou úroveň propojení se státní strukturou důchodového zabezpečení. To je předpoklad pro vytvoření unikátního pružného II. pilíře. Tento pilíř bude moci reagovat jak na nastavený režim již existujících motivačních státních příspěvků, tak i na stav přesměrovaných plateb.

Autor je generálním ředitelem Credit Suisse Life & Pensions ČR.

Co si myslíte o návrhu Petra Žaludy? Je podle vás správným řešením přesměrování 5 - 7 % plateb na sociální pojištění do kapitálových penzijních fondů? Jak by podle vás měla vypadat penzijní refotma? Podělte se o své názory a zkušenosti!!!

Zajímavé články naleznete také na www.duchodovareforma.cz.

Nezapomeňte, že můžete navštívit naší specializovanou sekci Penzijní fondy a že si penzijní připojištění můžete pořídit přímo na našich stránkách!

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 7. 2003 16:25, Boucek Antonin

Myslim, ze budete v pohode a to mozna vic nez pan Zaluda a jeho slavna Credit Suisse (copak se to deje s bernardyny z Winterthuru, od te doby co je CS prevzala?). Chce to jen sledovat mene televizi (anebo ji brat s odstupem), ekonomicke komentare, co ekonomii rozumi stejne jako ja chirurgii, a trochu vic verit sobe i detem. Jsou na svete horsi zeme, kde neni vubec zadne penzijni zajisteni, a presto tam stari lide zijou - a jsou stastni.

Zobrazit celé vlákno

+46
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 7. 2003 22:21, fmarek

Vidíte to až moc černě. I když to možná není na škodu. Nutí Vás to se nad tím zamyslet a hledat řešení. Už jste nějaké našla? Samozřejmě kromě dětského sponzorování.

Zobrazit celé vlákno

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

O čem jsou penzijní reformy?

4. 7. 2003 | Petr Fejtek

O čem jsou penzijní reformy?

Odpověď je jasná – o penězích: "Bez reformy by za deset let byly důchody poloviční a vaše mzdy také…", snažil se premiér Vladimír Špidla argumentovat odborářům. Měl či neměl k takovému... celý článek

Tygr zařval od Tater

25. 6. 2003 | Simona Ely Plischke

Tygr zařval od Tater

Od rozdělení Československa se Slováky "tak trochu" soupeříme. Ve sportovních utkáních víceméně vyrovnaní, na poli ekonomickém se ale v poslední době zdá, že zůstáváme daleko pozadu.... celý článek

Naše reforma lidem nebere, ale dává, říká ministr

25. 6. 2003 | Martin Zika

Naše reforma lidem nebere, ale dává, říká ministr

Slovensko chce v případě protiprávního jednání garantovat 100 % vkladů, které si lidé uloží v rámci nově zavedného povinného kapitalizačního pilíře. Kromě řady dalších zajímavostí o... celý článek

Penzijní fondy dnes a zítra

24. 6. 2003 | Petr Fejtek

Penzijní fondy dnes a zítra

Víte, kam mohou investovat a jakými pravidly se musejí řídit penzijní fondy? V této oblasti se chystají legislativní změny, Evropská unie chce totiž vytvořit společný trh penzijního... celý článek

Kolik bude stát důchod?

20. 6. 2003 | Simona Ely Plischke

Kolik bude stát důchod?

Odpověď na tuto otázku hledalo včera v České národní bance několik českých a slovenských nositelů zvučných jmen a titulů. Problematice penzijní reformy byla totiž věnována první letošní... celý článek

Partners Financial Services