„V dnešní době, kdy lze prakticky všechny platby činit bezhotovostně a dálkově, se tato forma úhrady poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací stává zastaralou a uživatelsky nekomfortní,“ popisuje ministerstvo jeden z důvodů, proč chce papírové kupony zrušit. Vedle zbytečné zátěže pro řidiče předkládá i další argumenty: omezenou možnost kontroly, vysoké náklady na tisk a distribuci a v neposlední řadě také padělání kuponů.
Pokud návrh zákona úspěšně projde legislativním kolečkem, papírové dálniční známky si na přední sklo přestaneme lepit v roce 2021. Elektronickou známku spárovanou s konkrétní espézetkou půjde koupit na internetu nebo přes mobilní aplikaci. Zda řidič za jízdu na dálnici řádně zaplatil, budou kontrolovat kamerové systémy. Stejně jako dosud ale ministerstvo počítá i s kontrolou přímo v terénu.
Součástí novely je i rozšíření skupiny automobilů, které jsou od dálničních poplatků osvobozené. Vedle vozů přepravujících nezaopatřené děti, které onemocněly zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a držitelů průkazky ZTP a ZTP/P se nově mají poplatkům vyhnout také majitelé elektromobilů a vozů na hybridní pohon.
Odpuštěním dálničních poplatků chce ministerstvo docílit zvýšení počtu elektromobilů (a hybridů) na tuzemských silnicích. Aktuálně jich u nás jezdí zhruba 1300, do roku 2020 má ale podle odhadů ministerstva stoupnout jejich počet na sedmnáct tisíc.
Aktuálně držitelům průkazek ZTP a ZTP/P stačí Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, který slouží i jako doklad o osvobození dálničních poplatků. Parkovací průkaz lze přitom libovolně přesouvat mezi jednotlivými vozy, jelikož není svázaný s konkrétní SPZkou, ale se zdravotně postiženou osobou (jméno, fotografie).
Podle návrhu zákona teď budou zdravotně postižení hlásit maximálně tři vozidla, se kterými se přepravují. Zároveň bude dál platit, že bez zaplaceného poplatku smí nahlášené auto dálnici využívat, jen pokud zároveň přepravuje zdravotně postiženou osobu.
Přišli na Peníze.cz, srovnali a ušetřili. Vyzkoušejte si to taky, stačí si vybrat, jak byste povinné ručení nebo havarijko rádi sjednali:
Další změna, kterou chce návrh zákona zavést, je vyšší hranice maximální ceny roční dálniční známky. Kolik bude dálniční známka stát, sice každoročně určuje vláda, vždycky se ale musí držet v mantinelech určených zákonem.
Dosud dělal horní limit 1500 korun, návrh počítá s hranicí o pět set korun vyšší „Důvodem pro zvýšení zákonného limitu, který se měnil naposledy v roce 2009, je zejména skutečnost, že již od roku 2012 je výše ročního poplatku stanovena na horní hranici současného limitu, a není tak možno reagovat na obecný růst nákladů souvisejících s výstavbou, opravou a údržbou zpoplatněné dopravní infrastruktury a na růst inflace v posledních letech,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu.
Novela zákona pak počítá také s padesátiprocentní slevou pro auta, která jezdí na stlačený zemní plyn (CNG). Těch je v Česku aktuálně zhruba osmnáct tisíc, do roku 2020 má jejich počet stoupnout na padesát tisíc.
Časové (roční, měsíční, týdenní) dálniční kupony dnes vedle Česka využívá také Slovensko, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Švýcarsko. Česko a Švýcarsko jsou zatím jediné země, kde nemají známky elektronické. Rakousko zavedlo digitální dálniční kupony teprve letos.
Na kolik přijde roční jízda (osobního auta do 3,5 tuny) po dálnici:
| Cena dálniční známky v roce 2018 |
Slovensko | 1269 Kč (50 eur) |
Slovinsko | 2792 Kč* (110 eur) |
Rakousko | 2216 Kč (87,3 eura) |
Švýcarsko | 874 Kč (40 franků) |
Maďarsko | 3483 Kč (42 980 forintů) |
Bulharsko | 1269 Kč (50 eur) |
Rumunsko | 711 Kč (28 eur) |
*platí pouze pro vozy s výškou 1,3 metru nad první nápravou, vozy přes tuto hranici platí ročně 5584 Kč (220 eur)
Chystané novinky samozřejmě nebudou zadarmo. Na 110 milionů korun mají přijít jednorázové investiční náklady: vybudování internetového portálu a mobilní aplikace pro nákup elektronických známek a především zřízení informačního systému, který bude evidovat platby a spárované SPZKy.
Každoroční náklady na provoz pak ministerstvo odhaduje na 160 až 240 milionů, což je méně, než kolik dělá účet za papírové kupony „Oproti současnému stavu, kdy si výroba a distribuce dálničních kuponů každoročně vyžádá výdaje ve výši přibližně 280 milionů korun, by mělo dojít každý rok k úspoře finančních prostředků ve výši zhruba 40 až 120 milionů korun,“ stojí v předkládací zprávě.
Ministerstvo si ale od novely slibuje také vyšší sumu vybranou na samotných dálničních poplatcích. Strach z důslednější kontroly má k nákupu dálniční známky přimět větší počet řidičů. Státní kasa si díky tomu polepší o 220 milionů ročně. „Aktuálně je kontrola víceméně náhodná, což postupem času vedlo ke snížení odrazujícího efektu hrozby uložení sankce za porušování této povinnosti,“ vysvětluje resort dopravy. Z dlouhodobého hlediska pak ministerstvo očekává zvýšení čistých příjmů z dálničních poplatků o 260 až 340 milionů korun.
Na čem naopak bude erár – respektive Státní fond dopravní infrastruktury, kam tržby za poplatky plynou – tratit, je zvýhodnění aut na CNG a elektromobilů. Pokud se naplní předpoklad ministerstva a do dvou let vzroste počet aut jezdících na stlačený zemní plyn na padesát tisíc a počet elektromobilů na sedmnáct tisíc, sníží se příjem fondu o 63 milionů korun ročně.
Majitelé elektromobilů se tak možná v budoucnu dočkají stejného utažení opasků jako norští kolegové. Norsko začalo podporovat elektromobily před třemi lety, vedle daňového zvýhodnění odpouštělo také mýtné (v Norsku se platí na silnicích, mostech, tunelech i trajektech). Cílem podpory bylo zvýšení počtu elektromobilů na 50 tisíc do roku 2017. Nakonec se padesátitisícovou hranici podařilo překonat o rok a půl dřív.
Nyní je v Norsku registrovaných víc než sto tisíc aut s elektrickým nebo hybridním pohonem a tamní vláda od úlev ustupuje. Pokud jde o mýtné, norští řidiči elektroaut nyní platí za jízdu na hlavních tazích a městských okruzích. Na dalších komunikacích mají do konce roku 2020 pouze poloviční slevu.
Regulování ekonomiky je jako matrjoška. Otevřete jednu regulaci a v ní už je obsažena další regulace a v ní zase další a tak dál. V Norsku daněmi regulovali, co si lidé kupují za auta. A najednou mají tolik elektromobilů, že s pobídkami rázně brzdí. Některá elektroauta se možná – nevídáno! – dočkají i slušné daně. Ta od Elona Muska.
Monika Veselíková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 3. 2018 17:19, Kikina
Na silnicích m8m dojem, že se jezdí strašně moc. Možná to je i tím, že žijeme na nepěkných místech, aglomerace, paneláková nabarvená gheta a jezdí se do montoven. Pokuď mám hezké okolí, nenutí mne to pořád někam za přírodou vyjíždět atd.. asi tak. Stejně to eko pak dopadne jako v Norsku, když ptáčka lapaj pěkně zpívaj. Pár let a budou muset být povolenky na jízdu třeba jen 1x v týdnu. Další auto pro mne již nemá smysl, raději se přestěhovat někam k moři s kolem...
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.