Vláda: Dlužníku makej víc, víc ti zbyde. Expert: Měli jste být štědřejší

Vláda v pondělí schválila novelu vyhlášky, která dlužníkům zvýší hranici příjmů, nad kterou jdou všechny peníze na splátku dluhů. Pro ty, kteří vydělávají málo, se nic nezmění – jen snad, jak doufá vláda, budou mít větší motivaci vydělávat.

„S účinností od 1. června tohoto roku dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která zůstává dlužníkům, kteří jsou v exekuci a insolvenci a kteří si na svoji obživu vydělávají prací. Zatímco podle současné úpravy se jim vyplatí pracovat maximálně do 16 000 korun čistého měsíčně a vše, co vydělají nad tuto částku, v podstatě jde na úkor exekuce, a to je demotivuje od hledání si legálních příjmů, tak nově tato částka bude 25 715 korun čistého měsíčně,“ řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO).

Novela se promítne i do již zahájených insolvenčních a exekučních řízení. V nich se srážka za měsíc červen provede již podle nových pravidel.

Jak výhodná změna bude, si můžete vypočítat v naší kalkulačce:

Dlužníci ladí příjmy

Potřeba zvýšení hranice výdělků, z nichž alespoň část dlužníkům zůstane, vyplynula z diskuze kolem nových pravidel oddlužení, která Parlament schválil definitivně na začátku letošního roku. Analýza dat, která má Ministerstvo spravedlnosti k příjmům lidí v osobním bankrotu, ukázala, že tito lidé v průměru vykazují příjmy těsně pod hranicí, nad kterou jim exekutor či insolvenční správce všechno sebere. Nemají motivaci oficiálně vydělávat víc, přijmout třeba líp placenou práci – a tím pádem také splatit vyšší část svého dluhu.

Ministetstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k novele uvádí, že výši svých příjmů upravují i poctiví dlužníci, ti kteří chtějí svoje dluhy splácet. Prostě proto, že pracovat víc nepřináší často valný efekt – „ani se zvýšením svého pracovního úsilí či zařazením na odpovědnější práci nejsou objektivně schopni zvýšit svůj životní standard, ale ani eventuálně uniknout z dluhové pasti splácení neustále narůstajícího, excesivního příslušenství,“ píše se ve zprávě.

Změna tedy bude motivovat dlužníky, kteří mají oficiální příjem, k tomu, aby vydělávali víc. S tím, že z vyššího výdělku jim víc zbyde – ale víc dostane i věřitel. Pro dlužníky, kteří pracují načerno a příjmy nepřiznávají, ale velkou motivací k přechodu do legality zřejmě nebude. Suma, která stoprocentně zůstává dlužníkovi, se totiž nemění. Roste jen suma mezi nezabavitelným minimem a hranicí, ze které už dlužník nedostane nic a všechno jde na splátku dluhu. Tato část výdělku se rozděluje na třetiny, z nichž jednu nebo dvě (v případě přednostních pohledávek nebo insolvence) dostanou věřitelé, zbytek dlužník.

„V případě dlužníků, kteří v současnosti spekulují s částkou zhruba 16 000 korun, nad kterou je možné postihnout jejich příjmy bez omezení, a přiznávají pouze příjmy do této částky, změna může vést k navýšení přiznaných příjmů až k nové hranici. Obáváme se ale, že změna nepřinese kýžené ovoce u dlužníků, kteří působí v šedé ekonomice a žádné legální příjmy nevykazují,“ říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni, dodává, že obecně je dobře, že se zvyšuje suma peněz, která zůstane pracujícím dlužníkům, Ministerstvo spravedlnosti ale podle něj mělo být mnohem ráznější. „Ten horní strop by měl být buď daleko výše, nebo vůbec žádný. Hlavně by ale měl vzrůst spodní strop, tedy nezabavitelné minimum“ říká.

Co nám to tedy vyrostlo

Dlužníkům musí vždycky zůstat nezabavitelné minimum. Na tom se s novelou nic nemění, zůstane na úrovni 6428,67 koruny. Když jsou s dlužníkem v domácnosti další lidé, nezabavitelná částka se zvyšuje, a to na každou vyživovanou osobu o jednu čtvrtinu této částky, tedy o 1607,17 koruny. Za vyživovanou osobu se v tomto případě počítají nejen děti, ale i manželka nebo manžel, a to i když mají samostatný příjem.

Poradna při finanční tísni

Nemůžete utáhnout dluhy? Nedělejte unáhlená rozhodnutí, raději se obraťte na odborníky z poradny při finanční tísni.

Bezplatná poradna při finanční tísni

Vzroste částka na druhé straně, tedy hranice, nad kterou se dlužníkovi sebere vše, co vydělá. K té se dnes dojde tak, že se k částce nezabavitelného minima přičte součet částky životního minima jednotlivce (3410 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (6233 Kč), tedy dohromady 9643 korun. Od června se tato částka zdvojnásobí.

„Nově tak bude částka, nad kterou se sráží bez omezení, činit 19 286 korun – to odpovídá čisté mzdě dlužníka 25 715 Kč (přibližně 34 350 Kč hrubého pro dlužníka bez zvláštních slev a bonusů). Tato čísla platí pro dlužníka bez vyživovací povinnosti. V případě dlužníka, který má dvě vyživovací povinnosti, bude částka, nad kterou se sráží bez omezení, odpovídat čisté mzdě 28 929 Kč,“ vyčísluje dopady novely Andrea Šlechtová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

Změna se naopak nijak neprojeví v případě dlužníků bez vyživovací povinnosti, jejichž měsíční příjem je nižší než 16 072 korun čistého (přibližně 20 350 korun hrubého).

Pan Dluhoš a srážky ze mzdy

Pan Dluhoš má trable. Má platit výživné na dítě z prvního manželství. Nedělá to, až přijde nařízení exekuce kvůli výživnému. Ve druhém manželství má náš záporný hrdina další dvě děti. Nezabavitelné minimum je v jeho případě součet nepostižitelné částky na dlužníka 6428,67 Kč a 3 × 1607,17 Kč (za manželku a dvě děti). Za dítě z prvního manželství, kvůli jehož alimentům se srážky provádějí, se nic nepočítá. Dlužníkovi tedy nemůže být z čisté mzdy sraženo 11 250 korun. Pokud bere právě tolik nebo míň, exekuční srážky vůbec neproběhnou. Nezabavitelné minimum se od června nemění, sumy zůstávají stejné.

Kromě výživného (což je přednostní pohledávka) dluží taky bance splátky spotřebitelského úvěru (to je pohledávka nepřednostní). Nezabavitelných je 11 250 korun a budeme je odečítat od čisté mzdy, která je 25 000 korun. Zbude 13 750 korun. Z toho se nyní 4107 korun zabaví rovnou a 9643 korun se bude dělit na třetiny, tedy 3 × 3214 korun. První třetinu si dlužník odnese po výplatě domů, spolu s nezabavitelnou částkou tedy bude mít 14 465 korun (jedna koruna při dělení na třetiny zbyla, jde k dobru dlužníka). Druhá třetina jde na přednostní pohledávku, tedy alimenty. A poslední třetina padne na umořování dluhu vůči bance.

Zvětšíte klikem

I podle nových pravidel bude nezabavitelné minimum ve výši 11 250 korun. Po odečtení od čisté mzdy zbude 13 750 korun. To je míň než 19 286. Není tu tedy nic, co by exekutor bral bez rozmýšlení a velkých řečí. 13 750 korun se bude dělit na třetiny – je to 3 × 4583 korun a jedna kačka zbude. Dlužník si k nezabavitelnému minimu připočte 4584 korun (když při dělení koruna nebo dvě zbudou, jdou k dobru dlužníka), zůstane mu tedy 15 834. Na alimenty (přednostní pohledávky, druhá třetina) i bance (nepřednostní pohledávka, třetí třetina) půjde po 4583 korunách.

Podle nových pravidel tak našemu dlužníkovi zůstane o 1369 korun měsíčně více.

Zvětšíte klikem

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem