Jaro otevírá spíž. Co je venku zadarmo

Jaro je na výhonky štědré, stačí se rozhlédnout kolem sebe a sebrat, co se zrovna zelená. „V březnu jednoznačně vyrazte na první kopřivy, už raší. Sbírají se listy nebo celá nať. Raději se vyhněte stinným místům a těm, kde se kopřivě mimořádně daří, tam budou pravděpodobně zaneseny dusičnany,“ doporučuje Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu KouzloVůní.cz.

Detox s kopřivou

Podle bylinkářky má kopřivová nať nejlepší účinky, když ji seberete do půlky května. Rovnou si ji můžete nasušit na zimu a přimíchat ji do čaje proti virózám – do hrnku dejte lžičku sušené kopřivy, lžičku sušeného květu bezu černého a lžičku sušeného květu lípy nebo sedmikrásky, zalijte 250 mililitry převařené vody a pijte třikrát denně.

Kopřiva k jaru patří. Podle starých bylinářských knih povzbuzuje metabolismus, působí močopudně a pomáhá odvádět vodu z těla. Po zimní tučné stravě jako když ji najdete. Pokud máte pocit, že jste pod tlakem anebo skutečně vysoký tlak máte, uvařte si kopřivový odvar. „Padesát gramů malých čerstvých kopřivových listů dejte do litru studené vody, pomalu zahřívejte a tři až pět minut povařte. Patnáct minut louhujte, přeceďte a po šálcích upíjejte celý den,“ tvrdí Kateřina Hrazdirová, bylinkářka a aromaterapeutka.

Kopřiva dvoudomá. Ilustrace z Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz Otty Willhelma Thomé

Jedlý plevel na talíř

Pokud jste propadli tak trochu hipsterskému sbírání jedlého plevele, nepřehlédněte na zahradě popenec, drobnou rostlinku s modrofialovými květy. „Zdá se, že letos růžky vystrčí co nevidět. Je to poklad mezi plevelem. Využít ho můžete mnoha způsoby, třeba ho jen opláchnutý přidat do salátů, do bylinkového čaje nebo do nádivky,“ říká Michaela Makulová.

Popenec obecný. Ilustrace z Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz Otty Willhelma Thomé

V kuchyni se s popencem rozhodně nudit nebudete. Dejte ale pozor na správný sběr. „Do salátu přidávejte brzy zjara ještě nerozkvetlou svěže zelenou nať, nejlépe jen svršky výhonků. Má specifickou, lehce nahořklou chuť. Dobře chutná na chlebu s máslem, můžete ho spolu s bršlicí, pampeliškou, jitrocelem, medvědím česnekem nebo květy sedmikrásky přidat do salátů, polévek, pomazánek, karbanátků,“ dodává bylinkářka Iveta Klímová. Pokud ho zrovna nenajdete v přírodě, poptejte se na farmářských trzích, občas je tam k vidění.

V březnu můžete sbírat i mladé listy pampelišek, hodí se třeba do salátů, protože zatím nejsou hořké. Podle babských receptů je pampeliška dobrá na játra i při cukrovce. „Pokud žijete v horách, můžete si všimnout i divokých žlutých petrklíčů, když je v místě sběr povolený, přidejte je do košíku, ale opatrně, je to ohrožený druh,“ konstatuje Michaela Makulová. Prvosenka prý podle lidového léčitelství zahání kašel i nespavost.

Limonáda z jehličí

Protože ani brzké jaro se neobejde bez viróz, zkuste je přemoci s vlastnoručně vyrobenými sirupy. „Chuťově výborné jsou třeba modřínové špičky, krom sirupu si z nich můžete připravit třeba i čaj, doporučuju také smrkové nebo jedlové výhonky,“ uvádí bylinkářka Anna Krutová. Jehličnany podle ní obsahují silice, které mají mukolytické účinky, což znamená, že rozpouští hleny a ulehčují vykašlávání. Jsou prý také plné vitamínu C. „Sbírejte mladé výhony do pěti centimetrů. Nikdy neobírejte celou větev, protože byste stromu zabránili v dalším růstu. Rozhodně si připravte čaj nebo studený macerát, kdy necháte výhonky ve vodě přes noc, případně sirup na limonádu,“ dodává.

Povzbudivá bříza a bršlice

Vydat se můžete také na březovou vodu. Její sběr je ale trochu komplikovanější a možná i trochu mystický. Říká se, že bříza svou životadárnou energii dá, jen když chce. „Březovou vodu stačí popíjet jen několik dnů. Posiluje organismus, hlavně ledviny, očišťuje, omlazuje a působí i proti zapomínání,“ vysvětluje aromaterapeutka Veronika Němcová. Při sběru březové vody se ale nevyhnete vrtání nebo řezání do stromu, ať tak či onak, neměl by ho váš zásah poškodit, jinak prý podle pověry nevydá ani kapku (a pokud ano, účinky budou mizerné).

Pokud padáte jarní únavou, místo do lékárny se zajděte povzbudit do přírody. Už jsme zmínili bršlici. Její mladé lístky jsou dobré do pesta nebo polévek, povzbuzují, pročišťují, hojí. Nakopnout vás může i medvědí česnek, je to prý tak velký životabudič, že se po něm rozhlíží i medvědi, když procitnou ze zimního spánku. „Sbírat můžete i česnáček, který najdete na okrajích lesů a luk už koncem března, vůní připomíná česnek, ale chuť má nahořklou. Také tato bylina očišťuje a podporuje ledviny. Chutnější jsou mladé listy,“ uzavírá bylinkářka Linda Mahelová.

Sdílejte článek, než ho smažem