Zdroj: Shutterstock
Komerční spolupráce
Dluhopisy loni spadly podle indexu Bloombergu globálně v průměru o 16 procent. Tak vysoké úrokové sazby však nikde nemají. Proč byl pokles tak hluboký?
Když jdou výnosy nahoru, ceny jdou dolů. Vzájemný poměr ovšem odráží délku dluhopisu. Zjednodušeně, pokud u dluhopisu se splatností jeden rok stoupne výnos o procento, jeho cena spadne taky o procento. V případě desetiletého dluhopisu ale procento výnosu nahoru znamená propad ceny o 10 procent. V dluhopisovém fondu bývají dluhopisy s různou délkou splatnosti. Když se vše zprůměruje, zapříčiní růst výnosu z dvou na čtyři či pět procent násobně větší pokles v cenách. Konečné investory zajímá právě cena. Ocenění tvoří majetek fondu a jeho změny či vývoj představují výnos investora v podílovém fondu.
Ke konci loňského roku i letos v lednu se situace otočila a dluhopisy šly nahoru. Ovšem od února zase klesaly. Co je za tím?
Nejprve se ukázalo, že nepřijde tvrdá recese, a ve vyspělých zemích začala klesat inflace. Svou roli sehrála psychologie. Hráči na trzích si řekli, že nenastane konec světa, a převládla optimistická nálada. Rostly akcie, klesaly výnosy dluhopisů a jejich ceny šly nahoru. Podle našeho názoru to však nemá zcela racionální základ. Inflace zůstává extrémně vysoká. Na trzích je po covidu stále velké množství likvidity. Trh práce ve vyspělých zemích zůstává nesmírně napnutý, nezaměstnanost je rekordně nízká, což představuje tlak na růst mezd. To může zase inflaci zvednout. Rychle roste zadlužení zemí a s tím i riziko nesplácení státních dluhopisů. Je potřeba nabídnout vyšší výnos. Lednový optimismus byl takový záchvěv. Nevylučujeme propad akcií, firmy mají stále drahé financování. A podobně mohou růst výnosy dluhopisů – a tím klesnout jejich ceny.
Čekáte podobný propad jako loni?
To už nejspíš ne. Ale například výnos českých státních dluhopisů loni vystoupal na šest procent, poté spadl pod 4,5 procenta a nyní je kolem pěti procent. A může jít klidně na šest nebo sedm procent. Dlouhodobě totiž nelze udržet tak malý rozdíl mezi výnosem tuzemských dluhopisů a výnosem dluhopisů vyspělých zemí, třeba USA. Česko nemá tak dobrý výhled. Čím větší riziko, tím větší je třeba nabídnout výnos investorům, aby ten dluhopis koupili. Okamžitý efekt vyšších výnosů je pokles ceny. Ale pokud ho držíte do splatnosti, vyšší výnos dostanete. Můžete si ho na pár let dopředu „zamknout“.
Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. V Conseq Investment Management působí jako investiční specialista pro oblast retailového obchodu, věnuje se mimo jiné i propagaci investičních fondů. Zkušenosti získával taky jako produktový manažer finančně poradenské společnosti Swiss Life Select.
Co to tedy znamená pro manažery fondů a budoucí vývoj cen?
Máme víc dluhopisových fondů a ve všech držíme co nejkratší dluhopisy, aby nás očekávaný vzestup výnosů – a pokles cen – zasáhl co nejméně. Průměrná durace v našich fondech je kolem jedné. Ve chvíli, kdy se budeme domnívat, že už výnosy dál neporostou, portfolio otočíme, koupíme dluhopisy s dlouhou splatností a zajistíme si ve fondech na dva tři roky velmi slušný výnos. Dost pravděpodobně na úrovních, které jsou typické spíš pro akcie, tedy někde kolem sedmi procent. Pro dluhopisy obvykle platí, že dlouhodobě vydělávají mezi dvěma až čtyřmi procenty. Ve fondech, kde nyní převažují pětileté dluhopisy, mohou přijít ještě velké výkyvy.
Byla durace v dluhopisových fondech před covidem jiná?
To byl úplně jiný svět. V prostředí nízkých úrokových sazeb platilo, že dluhopisy nabízely nízký výnos. Korporátní něco mezi čtyřmi a pěti procenty, státní mezi nulou a dvěma procenty. Ve fondech jste musela držet dlouhé dluhopisy, abyste měla alespoň nějaký výnos. Dnes platí, že čím kratší dluhopis, tím vyšší výnos. Čtrnáctidenní státní pokladniční poukázky, jejichž cena se přímo odvíjí od úrokové sazby ČNB, nabízejí sedm procent.
Kdy se to začne otáčet?
Centrální banky nemohou začít se snižováním úroků, dokud nezačne inflace opravdu viditelně klesat a dokud nebude jasné, že se během několika měsíců dostane ke dvěma procentům. Teprve potom začnou klesat i výnosy dluhopisů. Na jakou úroveň se mezitím dostanou a kdy přesně přijde bod zvratu, to pochopitelně nevíme.
Jsou v současné situaci státní dluhopisy bezpečnější, když je srovnáme s těmi korporátními?
To nelze takto říci. Mezi ratingem jednotlivých států jsou velké rozdíly. Kvalitní evropská korporace má rozhodně vyšší rating než nějaká riziková země. V některých našich fondech se mimo jiné zaměřujeme na firmy ze Skandinávie. Navíc každý fond má schválenou strategii, která určuje minimální a maximální podíly jednotlivých složek. Například v našem Conseq fondu vysoce úročených dluhopisů jsou především korporátní dluhopisy, ale má rovněž státní. Obecně jsou ale nyní i v dalších našich fondech spíš korporátní dluhopisy, protože nabízejí atraktivnější výnosy. Platí to například i pro náš Conseq Invest Dluhopisový fond. Je flexibilní, ale dlouhodobě by měl být spíš ve státních dluhopisech. Dnes je podíl mezi korporátní a „státní“ složkou půl na půl. Až portfolio manažeři usoudí, že výnosy už výš nepůjdou, začnou navyšovat duraci, vedle ročních státních dluhopisů budou přikupovat i dluhopisy s delší splatností.
Promítá se do výkonnosti dluhopisových fondů i silná česká koruna?
Promítá. Nemusí to být jen kurzové riziko, ale taky kurzový výnos. Záleží i na zajištění. Ve všech našich dluhopisových fondech máme flexibilní strategii. Proti kurzovým výkyvům nezajišťujeme celou pozici fondu. Euro máme zajištěné, ale u dynamičtějších fondů máme například volnou pozici na norskou korunu. Hedging na „exotickou“ měnu bývá drahý a portfolio manažeři si taky mohli říct, že to bude výhodné. Česká koruna je extrémně silná, a pokud krátkodobě oslabí, bude to pro vývoj hodnoty fondu výhodné.
Sdílejte článek, než ho smažem
