Je z krajů k lidem skutečně blíž?

Zaznamenal jsem jeden komentář krajského hejtmana, který volal po penězích pro kraj, ale nešlo o školy. Pan hejtman si stěžoval na to, že vláda přehrála na krajská bedra zadlužené nemocnice, nyní znemožnila jejich přeměnu na a.s. a přispívat krajům finančně na jejich provoz jaksi také nemá v úmyslu. V tomto případě volají kraje po penězích od státu oprávněně. Otázkou ovšem je, zda je takové řešení ideální. Dle mého názoru ten převod nemocnic na kraje vůbec nastat neměl. To, jak to vláda provedla, a za jakých okolností, je nehoráznost a vrcholná ukázka jejího smyslu pro odpovědnost! :o)

Máte pravdu, že malá škola je v nevýhodě, pokud jde příspěvek na žáka. Když však uvažuji o tom, co je lepší, vychází mi právě ten jednotný příspěvek na žáka. Jakmile se někde aplikuje (a ještě složitě) umělá solidarita, vždy největší díl spolyká grupa přerozdělovačů a na místo původního určení se dostane jen zlomek. Jsou obce, které vůbec nemají na vlastní školu. Nechme na nich, zda mají vůli se rozvíjet, zda jejich obyvatelé budou raději přispívat na školu i přímo, nebo budou své děti posílat do městské školy. Úředník těžko správně posoudí kvalitu školy a úměrně tomu přidělí peníz. Budeme pak platit daně na školy, kde se špatně hospodaří, a na ty dobré zbude méně. :o)
K těm pomůckám: Spousta pomůcek leží celý rok v kabinetu jen proto, aby v jedné nebo dvou hodinách posloužily. Co kdyby si školy domluvily jejich půjčování a na jejich pořízení se složily, nebo si je navzájem pronajímaly? Venkovské školy mají sice nevýhodu v případě mnoha pomůcek, ale např. pro přírodovědu mají tu nejlepší pomůcku rovnou pod okny - skutečnou přírodu. Také menší počet dětí ve třídě je výhodou. Učitel se může více věnovat problémům jednotlivců, snáze udrží jejich pozornost. A také bych si tipnul, že venkovská škola díky lepšímu dohledu nebude mít tak velkou "spotřebu" pomůcek. Na venkově asi nenajdete počítačovou učebnu, ale v mnoha městských školách, kde ty počítače mají, nenajdete učitele, kteří by o nich věděli víc, než sami žáci. Také si myslím, že učitel, který je schopen zvládnout všechny předměty v jednotřídce sám a učí na vsi ve skromnějších podmínkách, dokazuje lepší vztah ke své práci, než mnohý kolega z města.
Vidím to tak, že venkovské základní školy mají určitou nevýhodu ve financování ze strany státu, ale také lepší šanci na kvalitní výchovu. Pokud si to uvědomí místní obyvatelstvo a bude ochotno na školu přispívat, pak škola zaniknout nemusí. Vyšší odborné školy, které potřebují náročnější vybavení, na venkově nepředpokládám.

Také Vás zdravím. S tím Reflexem to bylo původně myšleno, jako jakýsi protiklad "radám" finančních žraloků. V některém z předchozích čísel vyšla příloha o finančních produktech. Tam to mělo být uveřejněno. Jenže jsem byl trochu ostřejší a to se i "nezávislému" Reflexu asi nezdálo. Nic proti tomu, je to jejich věc. Důležitější je to, že mi mnoho lidí dává za pravdu. A proto i tento rozhovor měl význam. Přeji pěkné spaní na slamníku. Co se týče redukce státní správy, tak máte pravdu. Nemůže o ni rozhodovat sám úředník, byť ten nejvyšší. Naše republika by potřebovala nějakého českého Rogera Douglase. Nejblíže ke skutečné reformě má ODS. Jenže pan Topolánek má k uvedenému „zachránci“ Nového Zélandu dost daleko. Možná se mýlím. Jedno vím ale určitě a to, že moc času na to nemáme.

Zdravím Vás, Fredy. Snížení počtu ministerstev nebude jednoduché, úřednická lobby je mocná a líbí se jí být pěkně zašitou kdesi v kanceláři byť za menší peníze. Á Propos - Hezký rozhovor v Reflexu...

No o tomhle to přesně je. Dneska máme ze státního rozpočtu financované sociální instituce, z krajských a obecních rozpočtů financované, dále MPSV poskytuje granty (loni na 800 projektů v této oblasti), kraje a obce poskytují granty, veřejné (státní, krajské, obecní) instituce mohou získat další dotace z veřejných rozpočtů (viz např. momentální debata ve sněmovně). Dále existují příspěvky na péči o bezmocnou osobu, není-li v ústavu. Nevím jestli vůbec někdo ví, kolik se na to vynakládá peněz přímo a kolik se utratí na přerozdělovače, přidělovače, komise atd. Peníze na kraje - fajn - co se změní? Kraje přijmou víc úředníků, aby to zvládly a co? No a teď si představte situaci, že žádná instituce nedostane ani korunu. Žádné žádosti, komise, úředníci. Řekne se - na první stupeň bezmocnosti je příspěvek A, na druhý B, ... na pátý E Kč měsíčně a konec. Jak budou použity rozhoduje klient (nebo zákonný zástupce). V rámci pravidel, samozřejmě. Není to hezká představa?

Dovolím si řečnickou otázku. Potřebujeme naše malá republika tolik ministerstev a tolik úředníků? Není právě v tomhle zakopaný pes? Kdo zná trochu Švýcarsko, tak mi potvrdí, že tam není moc věcí, které by nefungovaly, když ne precizně, tak alespoň spolehlivě. A přitom Švýcarsko má "jen" 7 ministerstev s poměrně malým aparátem. Jenže tam je základním správním celkem obec a pak kanton. Tam se vše rozhodující odehrává. Například nemají ministerstvo zdravotnictví a přitom jejich systém péče o zdraví je velice propracovaný a pro všechny dostupný. Osobně bych ho řadil k nejlepším na světě. Dnes o tom něco zjednodušeně psal pan Pavel Kohout na ihned.cz (http://ihned.cz/1-10072850-15 255210-000000_d-56)
Plně mu dávám za pravdu. ODS má ve svém programu redukci ministerstev a výraznější snížení počtu státních úředníků. Je to jediná strana, která to má alespoň v plánu. Ostatní mlčí a sem tam se někdo ozve, třeba ministr Sobotka, že si nechá zpracovat audit a podle toho se uvidí. Kolik takových auditů již bylo a kolik to stálo?
Na Slovensku si ministr financí pan Mikloš také nechal udělat audit a na jeho základě snížil počet úředníků o 40%. Náš pan z upřímných ministrů Sobotka hovořil o 2%. Je to výsměch nám voličům. Tady hledejme příčiny dosavadních byrokratických problémů. Špatná legislativa tomu všemu, bohužel, nahrává.

Diverzifikace nemusí být regionální. Škol je spousta, mají nejen různé zřizovatele ale i různé učební programy, speciální zaměření atd. Konkurence existuje i mezi státními školami tam, kde jich je dostupných víc. Stejná pravidla pro financování je něco jiného, než co máte na mysli, domnívám se.

Každý problém má jednoduché, jasné a snadno pochopitelné nesprávné řešení. Náklady na vzdělávaní dětí nesouvisí jen s počtem žáků. Menší školy na venkově nemohou dosáhnout takového využití zařízení, učebních pomůcek. Různá vycpaná zvířata, modely, mapy stojí stejně, ať si je prohlíží 10 nebo 200 dětí. To, že někde je méně žáků ještě neznamená, že škola je špatná a proto že má zaniknout.

Kraje u nás mají hlubokou tradici až do středověku (Kouřimský, Prácheňský apod.) Samofinancování budou schopny, pokud jim stát přepustí část daňového výnosu, což nechce udělat. Většina služeb pro běžné občany není na kraji, ale na pověřené obci, které jsou dnes většinou blíž lidem než okresy (je jich víc). Jediné, co se nám nemusí líbit, je fakt, že decentralizovaný model dává méně moci panu Grossovi a Škromachovi, našim milým upřímným, než modrým tunelům, které vládnou krajům!

V zasade souhlasim, ale prestoze jsem rodic, netroufam si rict "tahle varianta bude uricte lepsi". Proto bych uvital nazor lidi zevnitr systemu, kteri podrobne znaji slabiny x vyhody soucasneho systemu.
Pokud jde o muj (pripoustim malo kvalifikovany) nazor, tak lehce preferuji, aby pravomoce presly na kraje a to z jedineho duvodu - domnivam se, ze krajsky urednik je pod lepsi verejnou kontrolou nez statni urednik - je o jeden stupen bliz lidem / rodicum, kteri o jeho praci rozhoduji ve volbach. Na druhou stranu rozumim rizikum pojmenovanym v tomto clanku. Mozna by to chtelo se podivat po svete, kde to funguje dobre a kde ma skolsky system dobre vysledky.

Člověče, přestože si vážím názoru, tak si myslím, že učitelé jsou lízko, ale týká se to především lidí, kteří vzdělání poptávají. Tedy rodiče dětí. tedy jaksi všichni.

Název článku je zavádějící, týká se jen školství a sociálních služeb. Ale jinak z krajů je lidem dál. Co dřív člověk vyřídil v okresním městě, se posunulo např. v našem případě o 65 km dál do krajského města. Nejdřív se kraje zrušily, halasně se prosazovaly okresy, a když okresy začaly rozumně fungovat, tak se zrušily a zavedly se kraje a aby to bylo veselejší, je jich víc než předtím. Navíc kraje nedostaly finance, o všem dále rozhodují ministerstva a Praha. Tak o co jde? Stejný socialismus jako předtím, jen je v něm více sarančat.

Krajské uspořádání mi připadá jako naprostý nesmysl, nemá žádnou logiku ani tradici. Samosprávné celky by měly být také schopny samofinancování (alespoň ve významné míře) a to kraje nejsou. Dostávají státní dotace (jak je vůbec kontrolováno jejich použití?) a chtejí o nich rozhodovat dle svého? Co je to za blbinu! Dle mého názoru měl zůstat zachován systém obec (samospráva, vlastní příjmy z určení vybraných daní z příjmů fyzických osob, daně z nemovitostí + další poplatky) ---> okres (územní pracoviště státní správy)--> vláda + další ústavní orgány. Toto "ploché" uspořádání by bylo nejen levnější, ale potřebné veřejné služby byl skutečně byly lidem tak blízko, jak to je jen možné.

Popravde receno, nejsem z oboru a moc se ve sporu neorientuji. Primarne by se meli vyjadrit ti, kteri tim ziji a kterych se to tyka => ucitele. Stejna pravidla pro celou CR zni rozumne, ale na druhou stranu diverzifikace by znamenala, ze nekde to budou delat lepe a nekde hure. To by byl skvely prostor pro prevzeti zkusenosti od tech lepsich a pouceni se z chyb tech horsich. Tato zpetna vazba by mohla posunout cely skolsky system kupredu. V rizeni nebylo zatim vymysleno nic lepsiho, nez zpetna vazba :).