Je účelné přispívat na nájemné?

Je účelné přispívat na nájemné?
Příspěvek na bydlení je v EU nejrozšířenější způsob podpory domácností s nízkými příjmy. Je efektivní, přesně zacílený, ale způsobuje deformaci trhu a má také další nevýhody. Měla by ČR tento nástroj posílit, nebo utlumovat?

Minulý týden jsme v článku Co když nebudeme na bydlení mít? rozebírali jeden z možných pilířů sociální pomoci v oblasti bydlení, tzv. sociální byty. Druhou a stále populárnější možností je příspěvek na bydlení (nájemné). Dnes se budeme zabývat konstrukcí, výhodami a nevýhodami tohoto nástroje.

Základní princip

Dávka se poskytuje tehdy, nemá-li domácnost dostatečně vysoký příjem pro zajištění odpovídajícího bydlení. Společensky uznaná kvalita bydlení je pak zpřístupněna každému bez ohledu na jeho příjem. Pokud je domácnost nesoběstačná, získá peníze od státu. Konkrétní podoba i principy se liší, nicméně u všech nalézáme základní charakteristiky. Příspěvek vždy vychází z toho, že nějakou část nákladů nese domácnost sama.

Proč "příspěvek na nájemné"?

Terminologie tohoto nástroje sociální pomoci je dvojí. Buď příspěvek na bydlení, nebo na nájemné. My v celém textu dáváme přednost nájemnému. Lidé, kteří potřebují pomoc státu v rámci bydlení, nemohou přece bydlení vlastnit, protože na něj nemají. Zároveň si myslíme, že by stát neměl přispívat na další věci s bydlením související (např. energie). Na spotřební výdaje nechť si lidé vydělají nebo je hradí z životního minima. Snažme se.

  • Princip minimálních nákladů – část nákladů si hradí rodina vždy sama. Děje se tak i v případě nedostatečných příjmů, kdy rodina musí na své bydlení vydávat i část jiných státních příspěvků.
  • Princip marginálních nákladů – čím dražší bydlení si domácnost zvolí, tím více si přispívá sama. Tím je nucena k volbě takového bydlení, na které má.
  • Princip normativní míry zatížení – domácnost musí na bydlení vydat minimálně stanovený podíl svých příjmů, například 20 %, aby mohla požadovat příspěvek od státu.
  • Ve Velké Británii stále převažuje princip, kdy si domácnost nemusí hradit ani poměrnou část bydlení, pokud nedosahuje určité úrovně příjmů, například životního minima.

Nevýhody příspěvku na nájemné

Jako každá podpora deformuje i příspěvek na nájemné tržní signály a rovnovážnou cenu. Nájemné je tak vyšší než bez příspěvku. Protože jde v rámci národního hospodářství o značný podíl obyvatel, můžeme pozorovat inflační tlak. Na straně poptávky deformuje její charakter – lidé nekupují, na co vydělají. Rovněž působí nepříznivě na trh práce, kde nenutí jednotlivce k aktivnějšímu hledání práce (místo toho je k dispozici stát). Nicméně, nedeformuje tolik jako sociální bydlení.

Protože je potřeba zpracovávat žádost každého žadatele zvlášť, rostou i administrativní náklady a rovněž byrokracie. Přestože se příspěvek snaží sociální nerovnost odbourat, podporuje a urychluje sociální vyloučení, psychické problémy s tím, že "jsem na tom tak zle, že musím žádat o pomoc." Příspěvek však také prohlubuje regionální nerovnost, protože v atraktivnějších regionech obvykle dostávají slabí více, neboť více utratí za bydlení.
Má-li příspěvek udržet investory z řad spekulantů, musí být dost vysoký, aby kompenzoval případné ztráty na trzích za změněných podmínek, kde se jinde naskytnou lukrativnější příležitostí a míry výnosu.
Výčet nedostatků zakončíme již jen nepřímými dopady. Příspěvek neřeší problém bezdomovců, neboť ti jej obvykle nepobírají. Můžeme spekulovat, zda proto, že nemají náklady na bydlení, nebo je důvod jiný.

Výhody jsou zásadnější

Díky přesnému cílení na nízkopříjmové skupiny je příspěvek na nájemné velmi efektivní. Navíc nutí každou domácnost vyhledávat přiměřené bydlení a omezuje tzv. nadspotřebu bytů. V případě změny sociální situace není nic jednoduššího, než příspěvek odebrat, je tedy velmi flexibilní. Máme tedy dvě základní výhody: flexibilní a efektivní. Poskytování příspěvku navíc nijak nebrání deregulacím nájemného, což je v podmínkách ČR výhoda také zásadní
Krom toho, že je příspěvek levnější než stavba a údržba sociálních bytů, neomezuje možnost domácností volit si bydlení podle svých možností (a příspěvku). Často také pomáhá v rekonstrukci starších bytů, které musejí majitelé zlepšovat, aby nájemníci neodešli s pomocí státu jinam.

Co tedy zvolit?

Příspěvek po česku

Jestliže příjem v rodině byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1.6násobek životního minima rodiny, má vlastník bytu či nájemce přihlášený v bytě k trvalému pobytu, nárok na příspěvek na bydlení. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví a nebo zda jde o byt ve vlastním domě. Stejně tak nezáleží na tom, jaké jsou skutečné náklady na bydlení.

Jak vidno, ani příspěvek na nájemné není žádným ideálem. Věda doporučuje určitý "mix" obou nejrozšířenějších pilířů, které jsme si představili. Říkáte-li si, že jsou to oba nástroje, které prospívají nižším vrstvám a nejvíce poškozují střední vrstvu, protože té rostou ceny nájmů a již nemá nárok na dotace, máte pravdu.
Střední vrstva je podporována méně cílenými nástroji, jako jsou různé státní příspěvky, podpory a úroková zvýhodnění ke standardním produktům trhu, jako jsou hypotéky a stavební spoření. Vyšší vrstvy pak finanční podporu nepotřebují, ale stát pro ně může udělat mnoho tím, že vytvoří a dokáže vymoci kvalitní právní prostředí s prvky stability a jistoty.

Jaké vidíte nedostatky na příspěvku na nájemné vy? Pobíráte ho, nebo jste někdy pobírali? Je jeho výše dostatečná, nebo v rámci českého trhu s bydlením jako pomoc selhává? Připojte svůj názor!

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Zjistěte tržní cenu nemovisti i výši nájmu

online | rychle | zdarma

Odborným garantem této služby je Quantum reality - realitní kancelář Praha

A tohle už jste četli?

Prvorepublikové nájmy: regulované, ale jinak

26. 5. 2005 | Jiří Mikolášek

Prvorepublikové nájmy: regulované, ale jinak

První republika je v myslích Čechoslováků obvykle spojena se zlatou érou demokracie, volného trhu a ekonomické prosperity. Nicméně takové tvrzení by bylo značně přehnané, například... celý článek

Patří panelová sídliště do šrotu?

20. 5. 2005 | Jiří Šedivý | 2 komentáře

Patří panelová sídliště do šrotu?

Přinese nedobrý stav panelových domů postupný zánik sídlišť? Nebo se z nich kvůli odlivu bohatších časem stanou jakási ghetta chudších? Co si o panelu a jeho budoucnosti myslí česká... celý článek

Bytů je dost a trh funguje

13. 5. 2005 | Jiří Šedivý | 2 komentáře

Bytů je dost a trh funguje

Veřejné mínění o nedostatku bytů pod tíhou čísel neobstojí. V ČR není málo bytů a trh dokáže postupně zajišťovat další. Vládní bytová politika nestačí v jiných oblastech. Zejména v... celý článek

Úvěr na bydlení? Ale jaký a jak?

12. 5. 2005 | Jiří Šedivý

Úvěr na bydlení? Ale jaký a jak?

Konkurence na trhu půjček na bydlení se přiostřuje. Úvěry, meziúvěry, nové "hypo-top-úvěry", hypotéky a nejrůznější kombinace… Kdo se v tom má vyznat? Setřídili jsme a představujeme... celý článek

Klame Buřinka svou reklamou?

17. 3. 2005 | Jiří Šedivý

Klame Buřinka svou reklamou?

Konkurenční prostředí mezi stavebními spořitelnami se přiostřuje. Liška podala žalobu na reklamní kampaň Buřinky, protože 2,99 % není 2,99 %. Bude české finanční prostředí zase o něco... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.