Bytů je dost a trh funguje

Nová vláda, zejména pak její premiér, který do svého křesla přešel z Ministerstva pro místní rozvoj, znamenají pro problematiku bydlení velkou šanci. Ta šance spočívá zejména v tom, že se bytová politika stane jednou z vládních priorit, kde se bude skutečně konat. Otázkou však zůstává, zda se vláda nedopustí některých chyb, kterých se její předchůdkyně dopustily a které sociální demokraté sami přiznávají.
Postupně bychom se rádi věnovali některým nedostatkům nebo bychom rádi upozornili na slabá místa, která jsou vládou a veřejným míněním jaksi opomíjena.

Bytová výstavba jako vládní priorita?

Podle lednového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si přes 80 % občanů ČR myslí, že by stát měl podporovat výstavbu nových obecních, státních nebo družstevních bytů, neboť taková aktivita pomůže k lepší a spravedlivější bytové politice. Podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu AV ČR plyne toto poměrně vysoké procento ze dvou skutečností. Mladí by rádi získali určité bydlení za přijatelných podmínek a část dříve narozených obyvatel má ve svém chápaní zakořeněn názor, že stát se o bydlení a bytovou výstavbu postarat zkrátka musí.
Bydlení, jeho kvalita a dostupnost tvoří jednu ze základních lidských potřeb. A proto se vláda již několik let pyšní tím, kolik bytů postavila, jak výstavbu podporuje a jak ještě masivněji pomůže v budoucnu. Pochopitelně, že cílem každé vlády je naplnit své sliby, vyslyšet přání voličů a to vše při omezených zdrojích. Snad proto je bytová výstavba jednou (nikoliv jedinou) z priorit Koncepce vládní bytové politiky. Praktickým uskutečněním je schválení zákona o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení a zahájení výstavby samotné. Předpokládaná účinnost zákona je 1. července 2005.

Je bytů málo?

Otázka na nedostatek bytů má dva rozměry. Subjektivně bychom asi odpovídali, že je bytů nedostatek, a proto je potřeba výstavbu všemožně podporovat. Tomu odpovídá i uvedených 80 % pro podporu výstavby. Na druhou stranu objektivním pohledem s pomocí statistiky můžeme srovnávat svou situaci s dalšími zeměmi. Tam si Česká republika nestojí špatně a řadí se do evropského průměru.
Bytový fond zahrnoval podle sčítání lidu k 1. březnu 2001 celkem 4 366 293 bytů z toho 3 828 000 trvale obydlených bytů, tedy v průměru 427 bytů na 1 000 obyvatel a 374 trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel. Evrposké srovnání nabízí následující graf.

Počet bytů na 1000 obyvatel v zemích EU

Zdroj: MMR

"V celkovém pojetí tedy neexistuje plošný bytový deficit, nicméně atraktivní lokality, z nich nejvíce Praha, jsou charakteristické velkými rozdíly mezi poměrně širokou nabídkou a výdajovými možnostmi značné části domácností," vysvětluje samo MMR. S tím je třeba souhlasit a chovat se podle toho. Deficit bytů není, přestože v některých regionech je poptávka po bytech prakticky nenasytitelná. A právě z té nejspíš plyne ona mylná iluze, že bytů je nedostatek. Hlavním problémem je tedy nedostatek přiměřených a současně cenově dostupných bytů, tedy nízká finanční dostupnost bydlení, která se dotýká zejména sociálně slabších domácností.

I dynamika vývoje počtu bytů je stabilní. Podíváme-li se na vývoj počtu bytů od roku 1931, vidíme, že k žádným výrazným výkyvům z hlediska dlouhodobého trendu nedošlo.

Vývoj bytové vybavenosti v ČR 1931, 1961-2001

Zdroj: Standardy bydlení 2003/2004 (SÚ AVČR)

Podporu je třeba zacílit i v případě bydlení

Vláda by měla na základě výše uvedených údajů upustit od líbivé politiky "postavíme další byty" a začít se soustředit na skutečně cílenou pomoc potřebným. I vláda zdůrazňuje, že je třeba podpořit mladé rodiny a sociálně slabé prostřednictvím dostupného bydlení. Logickým krokem je tak podpora výstavby jen a pouze levných, malých a nijak luxusních bytů - startovacího nebo sociálního charakteru. Stavba bytů v atraktivních lokalitách je velmi dobře zabezpečena trhem, a pokud má mít bydlení od státu funkci sociální, měla by vláda zvážit, zda je sociální investovat do atraktivních oblastí, kde je o bydlení již tak velký zájem.

"Většina podpor je neefektivním vydáváním peněz, které vytváří určité disharmonie a vede mnohdy jen k růstu ceny bytů či zvýhodňování jen některých občanů na úkor druhých," míní Jiří Pácal ředitel společnosti Central Europe Holding, který se problematikou bydlení zabývá. "Máme tržní rozvinuté prostředí stavebních firem, developerských a realitních společností. Stát a obce by se měly soustředit na podporu výstavby sociálních bytů pro sociálně či společností potřebné občany, podporovat výstavbu sítí, komunikací, služeb a podobně. Měl by se přednostně starat o renovaci zanedbaného stávajícího bytového fondu," upřesňuje Pácal.

Voliči sice chtějí nové byty, ale úkolem vlády je krom sběru volebních hlasů, také výkon kvalitní bytové a sociální politiky při respektování možností veřejných financí. Jelikož, jak ukazují grafy, bytů rozhodně málo není, měla by se česká vláda zaměřit ještě více na údržbu současného bytového fondu a neplýtvat prostředky na bydlení, které nemá příliš sociální charakter. Vždyť lidé si podle výzkumů stěžují na špatný technický stav svého současného bydlení, čemuž nové byty nepomohou.
Investice do bytové výstavby jsou na místě jedině tehdy, pokud jde o důvodnou podporu potřebným. Ostatní jsou podporováni plošnými dotacemi stavebního spoření a podobně, což musí již bydlícím občanům stačit. Dál se musejí o lepší bydlení postarat sami. Sociální bydlení a podobné formy by měly podle našeho názoru spadat stále více do kompetencí obcí, které se ale dopouštějí toho, že z poskytnutých dotací staví bydlení, kterému název "sociální" příliš nesedí. V médiích vídáme opravdu pěkné a příliš velké byty, jejichž nájemníky se stávají nikterak chudí známí a příbuzní obecních zastupitelů...

Co si myslíte o potřebě bytové výstavby a státní intervence do této oblasti? Má stát podporovat jen potřebné, nebo se věnovat i plošným nástrojům podpory? Co byste dělali na místě vlády?