Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Komentář k článku Zemní plyn, nebo tepelné čerpadlo? Kolik můžete ušetřit?

Tepelná čerpadla jsou bezesporu velice úsporným zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé vody. Je ale velice obtížné komentovat výsledky daného porovnání nákladů na provoz tepelného čerpadla s plynovým kotlem bez znalosti konkrétních podmínek, ze kterých čísla vycházejí. Je důležité si uvědomit, že spotřebu energií ovlivňují nejen technické parametry stavby, ale z velké části způsob jejího užívání a také chování obyvatel, kteří v domě bydlí. Autoři by tedy měli u jednotlivých příkladů uvádět maximálně podrobně podmínky, za kterých byly spotřeby získány (například počet obyvatel, jak dlouho se obyvatelé zdržují doma, na jakou teplotu se vytápí, zda se vytápí i přes den, jaký je použit topný systém, jaké je vybavení domácnosti elektrickými spotřebiči, jaká je použita regulace topného systému, atd.). Jedině se znalostí těchto podmínek lze výsledky hodnotit a případně se pokoušet o porovnávání s jinými zdroji tepla. Proto bych se pokusil spíše porovnat některá použitá čísla, která ovlivňují výsledné náklady, s obvyklými spotřebami za určitých podmínek, které lze považovat za typické pro větší množství staveb.

Ve všech třech uváděných případech je podle mého názoru celková spotřeba elektrické energie pro domy vytápěné tepelným čerpadlem v souladu s udávanou tepelnou ztrátou a jedná se o reálně dosažitelná čísla. Rovněž kalkulované roční náklady při vytápění tepelným čerpadlem plně odpovídají platným cenovým relacím. Druhý a třetí příklad jsou domy nadprůměrně veliké i nadprůměrné spotřebou energie.

Při využívání tepelného čerpadla jako zdroje tepla platí zákazník za elektrickou energii poměrně výhodnou cenu danou speciální sazbou pro tepelná čerpadla. Celkově nízké náklady za elektrickou energii při používání sazby pro tepelná čerpadla ovlivňuje mimo jiné i fakt, že zákazník platí mnohem nižší cenu také za ostatní spotřebovanou elektřinu. Konkrétně je to 1,59 Kč/kWh v nízké sazbě po dobu 22 hodin/den a 2,02 Kč/kWh ve vysoké sazbě po dobu 2 hod/den oproti 3,49 Kč/kWh v běžné sazbě (D02) za elektrickou energii. Spotřeba elektrické energie uváděná v daném prvním a druhém příkladu (dům s tepelnou ztrátou 10,5 a 19 kW) na ostatní spotřebu (svícení, el. spotřebiče, vaření, atd.) ve výši 4 445 a 4 852 kWh je podle mého názoru trochu neobvykle vysoká. Spotřeba samozřejmě závisí na počtu obyvatel, jejich chování a vybavenosti domácnosti. Podle statistického šetření Energo 2004 se průměrná spotřeba elektrické energie pohybuje v rozmezí 1 400 až 3 000 kWh/byt, podle toho, zda je užívána elektřina na vaření. Za obvyklou spotřebu elektrické energie v rodinném domě se 4 obyvateli lze podle mého názoru považovat hodnotu 3 000 až 3 500 kWh. Zde platí, že čím větší je spotřeba elektrické energie na ostatní spotřebu, tím větší je úspora nákladů daná výhodným tarifem. Pro daný konkrétní případ s udávanou spotřebou 4 445 kWh na ostatní spotřebu to znamená, že zákazník namísto 15 521 Kč zaplatí za spotřebovanou elektřinu pouze 7 254 Kč jen díky výhodnému tarifu. Tato úspora se ve výsledku příznivě promítne do celkových nákladů na energie při používání sazby pro tepelná čerpadla.

Při porovnání nákladů s vytápěním využívajícím plynového kotle je proveden jednoduchý přepočet udávané spotřeby tepla na spotřebu zemního plynu. Je uvažováno s plynovým kotlem s účinností 90 % (běžný kotel). Zde může vzniknout určitá nepřesnost v porovnání, protože u tepelného čerpadla není měřena přímo spotřeba tepla, ale je měřena spotřeba elektrické energie a spotřeba tepla je následně dopočítána. Nicméně výsledná spotřeba tepla na vytápění odpovídá udávaným tepelným ztrátám jednotlivých domů. Opět chci připomenout, že skutečnou spotřebu tepla, tedy ani možné náklady na vytápění plynem v daných příkladech nelze zcela přesně určit, protože ta záleží na mnoha dalších parametrech (topném systému, kotli, regulaci, atd.). První příklad (dům s tepelnou ztrátou 10,5 kW) se podle mého názoru dá považovat za celkem typický příklad většího rodinného domu (buď nový nezateplený, nebo starší zateplený dům s vytápěnou plochou cca 150 až 200 m2).
Pro ilustraci - udávaná spotřeba zemního plynu pro vytápění a ohřev teplé vody je 31 625 kWh. Průměrná spotřeba podle statistického šetření je na venkově při  vytápění plynem přibližně 30 000 kWh/byt. V prvním příkladu (dům s tepelnou ztrátou 10,5 kW) je pouze nepřesnost v udávaných nákladech na vytápění plynem – namísto paušálu 2 880 Kč má být správně pouze 2 040 Kč. Jinak ceny plně odpovídají platným ceníkům. Celkové náklady za energie při vytápění zemním plynem jsou relativně vysoké kvůli vyšší udávané spotřebě elektrické energie.

Za povšimnutí ale stojí zejména meziroční zdražení zemního plynu. Ceny plynu jsou určovány Energetickým regulačním úřadem 4x ročně. Procentní navýšení udávané vždy při zveřejnění nových cen se tedy rozloží do několika kroků a nepůsobí jako nijak výrazné. Při meziročním srovnání jsou ale čísla velice překvapivá. V uváděném prvním příkladu je například navýšení nákladů na vytápění daného domu plynem téměř 40 %, což plně odpovídá skutečnosti. Podle analýzy portálu TZB-info činí průměrné celorepublikové zvýšení cen zemního plynu mezi roky 2005 a 2006 při používání plynu na vytápění přibližně 30 %.

Závěr
Výsledky všech porovnání nákladů na energie v domácnosti vždy zcela zásadním způsobem závisí na výchozích podmínkách. Obrovské rozdíly ve výsledcích nejrůznějších výpočtů plynou z toho, že lze vycházet z nejrůznějších předpokladů, které výsledek zásadním způsobem ovlivňují. Obecné objektivní porovnání, zda je výhodnější jeden nebo druhý způsob vytápění lze udělat velice těžko, protože rozhodování o výhodnosti nebo nevýhodnosti vždy ovlivňují zcela konkrétní podmínky v daném případě. V oblasti energií je zcela jisté jen to, že ceny energií neustále porostou. Proto je třeba nejen vybírat nejvhodnější zdroj tepla, ale zejména omezit spotřebu energie. Ať už vhodnou regulací, zateplením domu, výměnou oken nebo třeba i instalací nuceného větrání s rekuperací tepla.

Všem, kteří se rozhodují o volbě způsobu vytápění, vřele doporučuji poradu s odborníkem na tuto oblast. Jedině nezávislý odborník dokáže posoudit dané podmínky a objektivně pomoci s výběrem vhodného systému jako celku. Bezplatné poradenství na internetu poskytuje například energetické konzultační středisko www.i-ekis.cz.

Názor čtenáře z diskuze
Plyn je drahý - to je sice pravda, ale je výhřevnější. V zimě vytopí bez problému, což se o tepelném čerpadle říci nedá. Jenže k provozu plynového kotle musíte mít i elektřinu, nehledě na to, že plynem nesvítíte ani na něj nepřipojíte televizi. V domě musíte mít zdroj obou médií (včetně plateb za hodiny).
Hlavní problém vidím v tom, že v hospodaření domácnosti nelze samostatně odlišit topení od jiných druhů spotřeb (ohřev TUV, vaření). To pak zkresluje. Je rozdíl, když se doma přes den jen temperuje a topí se hlavně k večeru a když se rodina stravuje ve veřejném stravování nebo když se topí celodenně a doma se navíc denně vaří (například u rodin s malými dětmi). Takže bych doporučovala sečíst platby za všechny druhy energií (svícení, televize a počítač nemají zas tak ovlivnitelnou spotřebu) a pak porovnávat. My to asi před 8 lety udělali u tří srovnatelných domů a vyšlo nám to skoro stejně (srovnávali jsme akumulační topení, plyn a topení uhlím a dřívím). Srovnání jsme dělali za 5 let a zahrnuli jsme tam veškeré náklady, tedy k uhlí a dříví i náklady na samovýrobu v lese, protože ručně to nikdo neudělá a v náručí nepřinese. Takže jsme zahrnuli náklady na dopravu, zvýšené náklady na elektřinu (cirkulárka je slušný žrout) atd. Rozdíl ve spotřebách energií dělal u těchto tří domácností asi 2 000 Kč/rok, takže nic moc. Vcelku nevelkou úsporu u uhlí a dříví vykompenzovala pracnost, nepohodlí a fakt, že pokud si zlomíte nohu, pak se můžete v zimě zahřát leda tak pod peřinou.
Další problém: hodně domů ve městech je vytápěno z teplárny, která prodává teplo s 5 % DPH, zatímco ostatní vytápějí s 19 % DPH. Proč je preferován jeden druh vytápění? V kombinaci s regulovaným nájemným to může být slušná částka.

Rozhodně nelze říci, že plyn je výhřevnější, proto v zimě vytopí bez problémů. Každý zdroj tepla musí být navržen tak, aby plně pokryl potřebu tepla daného objektu a zajistil požadovanou tepelnou pohodu. Pokud tepelné čerpadlo v zimě dům nevytopí, určitě to není chyba tepelného čerpadla, ale jedná se zcela jednoznačně o chybně navržený systém vytápění.
Jinak má čtenář plnou pravdu, že spotřeba energie v domácnosti velmi závisí na chování obyvatel a způsobu užívání domu. Rovněž lze jen souhlasit s tím, že je třeba posuzovat celkové náklady na energie v domácnosti, což výše uváděné porovnání respektuje.

Jsem rád, že čtenář uvádí konkrétní příklad o porovnání třech srovnatelných domácností vytápěných zemním plynem, akumulační elektřinou a tuhými palivy. Je pravda, že před 8 lety mohly být náklady srovnatelné. V roce 2006 je ale situace zcela jiná. Například ceny zemního plynu i ceny elektrické energie vzrostly jen od roku 2000 na více než dvojnásobek.

S poznámkou o nesystematičnosti nižší daně z přidané hodnoty na dálkové teplo lze jen souhlasit.

Ing. Miroslav Hořejší
TZB-info

Připraveno ve spolupráci s internetovým portálem pro energeticky úspornou výstavbu a technická zařízení budov TZB-info (www.tzb-info.cz).

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

12. 1. 2011 | 13:39 | Jana Majkusová

Dobrý den, měla bych dotaz, protože nemám vůbec žádnou zkušenost s vytápěním plynem, tak se na vás obracím s otázkou. V zimě jsme byli na dovolené v pronajaté chatě. Chata cca 200m2 vytápěná kombinovaným plynovým kotlem,...více

Oblíbená témata

byt, ceny, Daně, stavba, Úspory, ztráta

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Rally, Základní kapitál, Předpokládaná doba dožití, spotřebitel, elektronická evidence tržeb, mobilní operátoři, lime, vodafone, BH Securities, Burzovní komora, radka dudová, forwardové obchody, je, ceny zboží, cizinci, herman kahn, Platební karta, sms

3H01636, 4C40689, 4P75572, 1U56446, 1SY3450

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK