Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O cvrčcích, mravencích a obchodní bilanci

| rubrika: Publicistika | 13. 7. 2010 | 5 komentářů
O cvrčcích, mravencích a obchodní bilanci
Spořivý sever a zhýralý jih – to je obraz, který se většinou lidem vybaví, když přijde řeč na současnou krizi v Řecku a na jeho „záchranu“ Německem. Na první pohled je to jasné – Řekové si užívali levné peníze, ničím nestrádali a do důchodu odcházeli brzy. Na druhé straně barikády pak stojí pracující a spořiví Němci. Morální poučení je tedy zjevné – všichni bychom se měli chovat jako Němci. Jenže ono to není možné…

Celé to připomíná pohádku o mravencích a cvrčkovi (tímto děkuji za inspiraci článku Martina Wolfa z Financial Times) – mravenci celý rok tvrdě pracovali, zatímco cvrček si jen fidlal. Když přišla zima, mravenci měli z čeho žít, zatímco cvrček málem umřel… Kdyby ho hodní mravenci nezachránili.

Bohužel realita je o něco složitější. V první řadě, naši mravenci, tedy Němci, „nemakají“ na sebe, ale soustředí se především na export – vyrábí housle pro cvrčky na celém světě. Což o to, to je v pořádku. Jenže němečtí mravenečkové nemají na oplátku zájem o cvrčkovu muziku, resp. o nic, co by jim cvrčci mohli nabídnout. Proto si cvrčci kupují housle na dluh. A mravenci ochotně půjčují.

Půjčují i přesto, že v hloubi duše vědí, že od cvrčků nikdy nic chtít nebudou, protože i kdyby se cvrček dal místo fidlání na výrobu vynikajícího nábytku do mraveniště, „ten mravenčí je přece lepší!“.

Každá půjčka je něčí úsporou

Můžete říci, že si cvrček neměl půjčovat, že to byla jeho svobodná volba. Jenže každá půjčka je něčí úsporou a každý uspořený cent je potřeba zhodnocovat. To je úplně jednoduchá účetní identita – žádná ekonomická teorie, spíše přírodní zákon (technickou výjimkou jsou instituce, které mají možnost vydávat peníze, ale to už by nebyla pohádka o mravenečcích, ale Oslíčku, otřes se!). Pokud bych si od vás chtěl půjčit, musíte mít úspory, které byste mi mohli půjčit. Stejně důležité ale je, že i ve vašem zájmu je najít někoho, kdo si půjčit chce. Pod polštářem se vaše úspory samy nezhodnotí.

Analogie začne získávat konkrétní obrysy, jakmile se přeneseme do světa národních financí. Pokud má soukromý sektor úspory, někdo si je dříve či později musí půjčit (zakopání peněz na zahradě za úspory nepovažuji). Adresátem půjčky může být stát nebo někdo v zahraniční, kdo si pak za půjčené peníze koupí to, co prodáváme.

Platí tedy celkem jednoduché pravidlo:
státní sektor + soukromý sektor = obchodní přebytek nebo deficit

Přeložíme-li si to jinak: jestliže je jak státní sektor, tak privátní sektor v plusu, nutně musíte být exportérem: někdo vám peníze, které chcete spořit, musí dát. A když to není nikdo doma, tak to musí být někdo v zahraničí. Naopak, pokud máte, jako donedávna USA, deficit v privátním i veřejném sektoru, musíte být nutně importérem. Opět platí, že pokud se chcete zadlužovat, a doma to nejde, protože se zadlužují všichni, musíte si půjčit od někoho ze zahraničí.

Německo musí pokračovat jako exportér

Jaký to má ale vztah k euru a aktuálnímu vývoji? Docela zásadní. Německý privátní sektor charakterizují velice vysoké úspory (kolem 16 %). Státní sektor má sice zatím malý deficit, ale i to se výhledově změní. Nedávno byl totiž přijat ústavní zákon, který politiky zavazuje deficit do několika let odstranit úplně. A tak Německo musí pokračovat jako exportér. A aby mohlo exportovat, musí na druhé straně někdo neustále importovat.

Zároveň si uvědomme, že obchod EU se světem je poměrně vyvážený – net export/import celého EU ke zbytku světa osciluje kolem nuly (Keynes by měl radost – zapomeňte na finanční stimuly, jeho hlavní makro idea byla, že dlouhodobě obchodní přebytky nebo deficity vedou k problémům). Na druhou stranu je Německo net exportérem v rámci EU, a tudíž musí podle pravidla zmíněného výše existovat obchodní deficit jiných států v EU.

Historie se ráda opakuje

Nejde samozřejmě o nic převratného – historie se ráda opakuje: Ve většině případů posiluje měna vývozce až do chvíle, kdy jeho zboží přestane být zajímavé, pak se změní z vývozce na dovozce. Problém ale nastane při splnění jedné ze dvou podmínek. Pro Evropu je ale klíčová především ta druhá…

  • Pokud svoji měnu uměle udržujete nízko (jako např. Čína či Japonsko).
  • Druhá z našeho pohledu „zajímavější“ komplikace nastává, pokud mají dovozce i vývozce stejnou měnu, takže devalvování nastat nemůže. V takovém případě je zjevně mravenčí model neudržitelný – cvrček jednou prostě dluhy nesplatí. Dokud si od něj mravenci nezačnou něco kupovat, nebude mít čím.

Zkrátka a jasně: Dokud bude Německo spořit a exportovat, někdo v EU musí utrácet – ať už se to Německu líbí, nebo ne.

Mravenci si dnes ovšem myslí, že nejlepší řešení je aplikací genetického inženýrství změnit všechny cvrčky na mravence. Komu ale budou prodávat všechny ty housle, co spolu s novými mravenci vyrobí, mi není úplně jasné.

Článek převzatý ze serveru Finmag .
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

18. 7. 2010 | 21:47 | Richmond

Zní to docela logicky, kdyby ovšem člověk neznal jisté skutečnosti o životě "cvrčků". Jedna věc je porovnávat pracovitost a druhá je životní úroveň. Dle mého názoru, by stačilo, kdyby se cvrčkové v určitých směrech uskromnili...více

13. 7. 2010 | 21:41 | autor

No, takhle by to fungovalo pokud by jste nezamestnanym pujcoval, misto daval. Dar je taky transfer v ramci obchodni bilance - necekate za nej nic.
Pokud to chcete s necim opravdu srovnavat, tak s tim ze zebrakovi na...
více

13. 7. 2010 | 14:46 | Pavel

Však taky mají dole napsáno, že je článek převzatý. více

13. 7. 2010 | 10:59 | Dotaz

Šlo by tu pohádku uplatnit i na jiné oblasti? Např. pokud bychom někdy dokázali zaměstnat občany, kteří dlouhodobě nepracují a místo toho pobírají sociální dávky (=> cvrčci?) tak by ti, co mají příjmy plynoucí z práce (=>...více

13. 7. 2010 | 7:10 | cml11

Zase jedno de ja vu. Článek vyšel na Finmagu před deseti dny... více

Oblíbená témata

export, import, Německo, Řecko, státní dluh

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

RPSN, Centrální banka, Lednový efekt, architektura, brno, operátoři, martin stára, tarify, Guy Kawasaki, spekulační, přiměřené náklady na bydlení, asseco, povinnost, Eurotrend, amcico, Zjednodušený daňový doklad, poplatek za správu fondů, lng

5E00138, 2E61991, 0011CHEB, 6U76268, 7U77788

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK