O cvrčcích, mravencích a obchodní bilanci

Zní to docela logicky, kdyby ovšem člověk neznal jisté skutečnosti o životě "cvrčků". Jedna věc je porovnávat pracovitost a druhá je životní úroveň. Dle mého názoru, by stačilo, kdyby se cvrčkové v určitých směrech uskromnili a nemuseli by se potom tolik zadlužovat. Nebo snad mají mravenci nějaký zájem na tom, aby chodili cvrčci např. předčasně do důchodu?

No, takhle by to fungovalo pokud by jste nezamestnanym pujcoval, misto daval. Dar je taky transfer v ramci obchodni bilance - necekate za nej nic.
Pokud to chcete s necim opravdu srovnavat, tak s tim ze zebrakovi na ulici penize nedarujete, ale pujcite na minimalni urok a budete verit ze to nekdy vrati. Nemecko to dela, protoze nevi co s usporami. Jelikoz existuje jen omezene mnozstvi lidi kteri maji schopnost splacet, je ochotno pujcovat i cvrckum bez ohledu na to, jestli to opravdu muzou splatit nebo ne. A ze Nemecko pujcovat musi plyne z toho ze domacnosti setri, vlada setri (resp. bude), a obchodni bilance je v prebytku.
Soros ma na toto tema dlouhy hezky clanek v NYT http://www.nybooks.com/articles/archives/2010/aug/19/crisis-euro/?pagination=false

Však taky mají dole napsáno, že je článek převzatý.

Šlo by tu pohádku uplatnit i na jiné oblasti? Např. pokud bychom někdy dokázali zaměstnat občany, kteří dlouhodobě nepracují a místo toho pobírají sociální dávky (=> cvrčci?) tak by ti, co mají příjmy plynoucí z práce (=> mravenci?), by o ty příjmy přišli? A proto se ta dotovaná skupina cvrčků nazývá "sociálně potřební", protože pomáhají udržovat určitou pracovní rovnováhu a bez nich by to zkrátka nešlo?

Zase jedno de ja vu. Článek vyšel na Finmagu před deseti dny...