Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podniky v EU: volný pohyb zboží

| 21. 1. 2004 | 1 komentář
Podniky v EU: volný pohyb zboží
Vstup ČR do EU přinese podnikatelům kromě jiného odstranění veškerých cel a jiných tarifních omezení. Může se ale stát, že některé státy od nich budou požadovat jisté poplatky. Mají na to právo? Bude při převozu zboží přes hranice nutné vyplňovat nějaké dokumenty?

Mají na to právo? Volný pohyb zboží znamená odstranění veškerých překážek obchodu mezi podnikateli a firmami z různých členských států EU. V praxi se objevovaly nebo stále objevují tři základní typy bariér:

1. Celní a množstevní
2. Technické, bezpečnostní, veterinární a jiné předpisy
3. Daňové – nepřímé daně

Časem došlo k téměř úplnému odbourání překážek v první kategorii, k poměrně vysokému stupni jejich odstranění v části druhé a částečnému sjednocení pravidel (tzv. harmonizaci) ve třetí skupině.

Právní úprava pro odstranění první kategorie překážek
Odstranění cel Článek 23 Smlouvy ES
Odstranění kvantitativních překážek Články 28 a 29 Smlouvy ES
Zdroj dat: Peníze.CZ

Sbohem clům

Vstup na jednotný trh EU bude pro domácí podnikatele znamenat mimo jiné odstranění veškerých dovozních a vývozních cel, poplatků a jiných tarifních omezení při obchodu v rámci Unie. Odpadnou veškeré kontroly na hranicích s výjimkou kontrol pasových (ČR se nestává součástí tzv. Schengenského systému) a podstatně se zjednoduší administrativní aparát při tzv. vnitro-unijním obchodu. Zmizí známá "jécédéčka" (Jednotné celní deklarace) a ostatní celní dokumenty a jejich funkci (například pro účely DPH) částečně přeberou přepravní doklady (více se dozvíte v dalších dílech seriálu). Jinými slovy, každá firma bude moci převážet přes hranice vše, nač si vzpomene, bez jakýchkoli omezení.

Odstranění cel je poměrně jasnou záležitostí, volný pohyb zboží však mnohem více komplikovaly různé poplatky a další tarifní omezení (právo ES používá pojem "dávky s rovnocenným účinkem"). Některé státy pravděpodobně vyzkoušejí tyto praktiky také na české firmy vstupující do EU v pozici "zelenáčů". Proto je na místě zdůraznit, že vymáhání jakýchkoli poplatků při dovozu a vývozu zboží, i když je jich výše zanedbatelná a nemají ochranářskou ani diskriminační povahu, je zakázáno. Rozhodl o tom Evropský soudní dvůr svým rozsudkem z roku 1968 ve sporu Evropské komise proti Itálii (viz sloupek vpravo).

Praktický příklad dávky s rovnocenným účinkem

Podstata sporu spočívala v tom, že Itálie požadovala po dovozcích a vývozcích tzv. statistický poplatek. Ačkoli tvořil jen velmi malou částku, Evropský soudní dvůr rozhodl, že je v rozporu s Římskými smlouvami (předchůdkyně smlouvy o ES), neboť ukládá na dovozce a vývozce dodatečné administrativní povinnosti, které v konečném důsledku mohou vést ke zrušení obchodní transakce. Tento případ se stal známým precedentem pro posuzování podobných sporů.

Jedinými povolenými dávkami jsou tzv. vnitřní zdanění (zrovnoprávnění domácího zboží v případech, kdy dovoz podléhá nižší daňové zátěži než domácí produkce) a úhrada za úkony orgánů státní správy. Rozhodnout o tom, zda se jedná o "povolený poplatek", není jednoduché, dokládají to četné spory mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi. Při neoprávněně vybraných dávkách pak mají podnikatelé nárok na vrácení – uplatnit ho mohou u národních soudů.

Negativní dopady minimální

Česká republika se prakticky již od svého vzniku cílevědomě připravovala na splnění podmínek pro volný pohyb zboží. V Evropské dohodě (dohoda o přidružení k ES) se zavázala nejpozději do roku 2004 odbourat veškerá dovozní cla na výrobky s původem v EU. U naprosté většiny zboží (veškeré průmyslové výrobky) se tak již stalo. Z tohoto důvodu a také kvůli vysoké otevřenosti české ekonomiky (ČR má mnohdy nižší cla než EU) nelze očekávat výrazně negativní dopady na české podnikatele.

Některá odvětví však postižena být mohou. Dovoz určitých zemědělských nebo potravinářských produktů ze zemí EU stále podléhá clu, které zvyšuje jeho cenu na domácím trhu. Jeho odstraněním toto zboží zlevní, získá konkurenční výhodu a to se může negativně projevit na tržbách českých firem (na druhou stranu je však třeba poznamenat, že zemědělské produkty z EU již nebudou moci být podporovány vývozními subvencemi). Analogická situace nastane také v opačném směru (při vývozu z ČR do ostatních států rozšířené EU), tentokráte ve prospěch českých exportérů.

Právní předpisy ES však při vnitro-unijním obchodu stanovují také určité povinnosti navíc. Dovážející a vyvážející firmy začnou vyplňovat statistické výkazy vnitro-unijního obchodu – tzv. Intrastat. Administrativa se bude týkat jakéhokoli přechodu zboží přes státní hranici, tedy vedle koupí nebo prodejů také darů a pronájmů. Ušetřeny budou pouze firmy a podnikatelé, jejichž obrat od ledna do prosince nepřesáhne 1 000 000 Kč. Na ostatní čeká každý měsíc speciální formulář obsahující přibližně deset položek a to od měsíce, ve kterém přesáhnou milionový obrat od počátku roku.

Boj proti skrytému protekcionismu

Vedle cel a poplatků zmizí vstupem do EU definitivně i různé kvantitativní překážky. Co si pod nimi představit? V prvé řadě různé dovozní a vývozní kvóty, jinými slovy pevně stanovený objem zboží, které je možné vyvézt nebo dovézt do daného státu. V krajním případě se může jednat až o úplný zákaz dovozu nebo vývozu. Tato omezení byla v rámci EU odstraněna již v 70. letech minulého století a prakticky neexistují ani při obchodu mezi ČR a EU. Žádnou změnu oproti současnému stavu tedy nelze očekávat.

Praktický příklad omezování volného pohybu zboží

V prosinci loňského roku požádala Evropská komise Německo o odstranění bariér pro volný pohyb zboží (porušení článku 28 smlouvy o ES) v oblasti léků. Tamní legislativa totiž nařizovala nemocnicím nakupovat léčiva od dodavatelů, kteří sídlí ve stejné nebo blízké oblasti. Německo svůj zákon zdůvodňovalo zvýšením bezpečnosti farmaceutických produktů. V konečném důsledku však zmíněný předpis bránil vstupu dodavatelů ze vzdálenějších lokalit na místní trh. Případ se stal v prosinci loňského roku a do této chvíle nebyl vyřešen.

V hospodářské praxi se však ještě vyskytují různá administrativní opatření chránící skrytě domácí výrobce před zahraniční konkurencí (dle názvu EU tzv. "opatření s rovnocenným účinkem"). Nabývají různých forem: přísnějších technických a jiných požadavků na dovážené výrobky, naopak mírnějších podmínek pro zboží domácí, jednostranných veterinárních a sanitárních kontrol a dokonce dle rozsudku Evropského soudního dvora také reklamních kampaní na podporu domácích výrobků. Pro svou rozmanitost a skrytost lze jen velmi obtížně prokázat, že smyslem opatření není ochrana zdraví nebo jiný "veřejný zájem", ale diskriminace zahraničních podnikatelů. Aktivita Evropské komise však svědčí o tom, že dodržování základních hospodářských svobod není jen planý slib napsaný na kusu papíru.

O harmonizaci technických, bezpečnostních a dalších předpisů si budete moci přečíst příští týden.

První dva díly našeho seriálu o tom, co české podnikatele čeká v Evropské unii, najdete v článcích Labyrint EU: nezabloudíme? a Pavučina evropských institucí.

Myslíte, že vstup ČR do EU skutečně napomůže českým vývozcům v expanzi do okolních států? Je podle vás Evropská komise dobrým strážcem volného pohybu zboží?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

4. 3. 2005 | 15:07

Jako podnikatel jsem ve svém oboru oproti jiným podobným subjektům v EU diskriminován zákonem č.156/2000 a vyhláška 335 z 14.5.2004 a dalšími prováděcími předpisy týkajících se hlavně poplatků za úkony. Tento zákon a další...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Domicil, Fondy zaměřené na daňovou optimalizaci, Hotové peníze, petr mach, andrej babiš, architektura, monte dei paschi di siena, referendum, světová ekonomika, bezpečnostní zámek, silová elektřina, thu nga haškovcová, jednorázová investice, měnová politika, Spotřebitelské úvěry, era účet k podnikání, spotřeba elektřiny, UNIVYC, A.S.

1AM4964, 2AP2236, 2AD7650, 2AP2236, 2SJ5002

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK