Za pět měsíců vstoupí Česká republika spolu s dalšími devíti kandidátskými státy do Evropské unie (EU). Bude to výsledek cílevědomého procesu rozšiřování Evropy motivovaného na jedné straně krásnými ideály a na straně druhé zcela pragmatickými argumenty.
Celý proces přistoupení ČR fakticky započal podepsáním Evropské dohody o přidružení (tzv. Asociační dohoda) v roce 1991 (po rozdělení ČSFR byla dohoda obnovena pro samostatnou ČR v roce 1993). Smyslem bylo odstranění překážek volného obchodu (cla, kvóty) a přiblížení se tak jednotnému trhu. Tato dohoda v podstatě nastavila výchozí body a mantinely pro pozdější vyjednávání o konečných podmínkách rozšíření EU.
Osm let menších či větších kroků
Euro |
Veškeré informace o euru naleznete zde!
Prohlédněte si naše potenciální platidlo - bankovky, kterými se platí v eurozóně!
Víte, jaké bezpečnostní prvky eurobankovky obsahují? |
ČR oficiálně
požádala o členství v roce 1996. Pak započalo
přebírání legislativy Evropských společenství (ES), abychom do data vstupu byli schopni splňovat všechny závazky vyplývající z členství v EU (vedle politické stability a demokratického systému třetí kritérium pro přijetí země do EU).
Vstupní jednání odstartovala v roce 1997. Legislativa ES byla rozdělena do
jednatřiceti kapitol. Uzavření kapitoly znamenalo buď převzetí práva v této oblasti nebo vyjednání tzv.
přechodného období (odklad platnosti určitých právních norem). Každý rok poté předávala Evropská komise (EK)
vysvědčení v podobě hodnotící zprávy o pokroku, který ČR v přípravě na vstup dosáhla.
Kodaňský summit (prosinec 2002) byl pak vrcholem ledovce, kde česká vláda stvrdila již dříve dojednané věci a naposledy se pokusila – někdy úspěšně, jindy méně – ukrojit větší krajíc z měšce, který EU nabídla kandidátským státům. Loňský "evropský Ježíšek" tedy nadělil občanům, podnikatelům a firmám konečný balíček podmínek, za jakých se letos v květnu ocitnou na jednotném trhu EU.
Co vám nabízíme my?
Co tedy čeká české podnikatele a firmy v "klubu vyvolených"? Ambice na podání alespoň základní odpovědi si činíme také my v cyklu článků o dopadech vstupu ČR do EU na podnikatelské subjekty, který bude na serveru Peníze.CZ vycházet každý týden.
Příští týden se pokusíme vnést trochu pořádku do soustavy různých institucí EU. Zaměříme se na ty, které významněji ovlivňují podnikání a podmínky pro něj nebo které přímo s podnikateli a firmami jednají jako například EK jako rozhodující instituce při odvoláních o regulérnosti veřejných zakázek.
Právo ES
Následovat bude bližší vysvětlení pojmu právo ES. Co pod ním rozumíme? Kde ho nalezneme? Jak si ho v případě potřeby můžeme vynutit? Jisté je jedno a to, že zhruba
80 tisíc právních norem ES bude dnem vstupu do EU platných, bude postaveno nad české zákony (pokud do nich nebude tzv. implementováno) a čeští podnikatelé a firmy se jimi chtě nechtě budou muset řídit. Ti, kteří tak neučiní, budou mít problém a možná i skončí.
V dalších článcích se blíže zaměříme na jednotlivé oblasti regulované ze strany EU (tedy právem ES), ve kterých čeští podnikatelé pocítí nejvýznamnější dopady. Jde o:
daně, volný pohyb zboží a celní problematiku, volný pohyb služeb a osob, požadavky na bezpečnost práce, oblast pracovního práva, ochranu spotřebitele a ekologické normy. Investice, které podnikatelský sektor bude muset v této souvislosti vynaložit se odhadují na stovky miliard korun.
Jednotný vnitřní trh
Další důležitou záležitostí, kam se pokusíme vás nasměrovat, je jednotný vnitřní trh EU. Vedle pravidel daných právními normami, se totiž firmám otevírají nové příležitosti a zároveň hrozby. Jmenujme na úvod výrazně tvrdší konkurenci danou vyčerpáním cenové výhody (cenová úroveň v ČR je nižší než v EU), splasknutím tzv. kurzového polštáře (slabá koruna zlevňuje české zboží v okolních státech při exportu) a mnohem snazší příliv otrlých firem s mnohaletými zkušenostmi s působením na jednotném trhu ze západní Evropy na domácí trh. Společný jmenovatel všech příležitostí a hrozeb leží ve zvýšených nákladech.
Na jejich pokrytí zdaleka nebudou stačit ani různé programy a dotace, které nám EU přidělila. Přesto se domnívám, že toto téma vás přiláká. Vždyť do roku 2006 se jedná řádově o desítky miliard korun.
Loňský evropsko-unijní Ježíšek tedy přece jen nějaké ty miliardy přinesl (tedy alespoň do budoucna), tomu ten letošní – tentokráte Ježíšek z našeho a vašeho serveru konkurovat nemůže. Nabízí vám však do Nového roku alespoň cyklus článků například o tom, jak unijní peníze nejlépe využít.
A jak jste na tom vy s přípravou své firmy na Evropskou unii? Co vás zajímá? Napište a my jako bonus připravíme poslední článek na téma, které si vy sami zvolíte.