Státní výdaje na podporu bydlení v České republice rok od roku rostou. Různými dávkami či skrytými dotacemi se na nich podílí několik (!) ministerstev - pro místní rozvoj, financí, práce a sociálních věcí a Státní fond rozvoje bydlení. Součet jejich výdajů do této oblasti dosáhl v roce 1996 necelých 9 miliard Kč, ovšem v roce 2002 to již bylo 25,5 miliardy Kč, což je 1,12 % hrubého domácího produktu. Výzkumný tým Socioekonomie bydlení při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR ovšem odhaduje, že po započítání ztrát z nepřímých fiskálních podpor (jako jsou například daňové odpočty) a zejména skrytého dotování domácností žijících v nájemním sektoru bydlení (viz dále), kde je nájem regulován státem, by státní výdaje na bydlení dosáhly 32 - 48 miliard Kč (tedy 1,44 až 1,88 % HDP).
Způsobů, pomocí nichž stát lidem na bydlení přispívá, je několik. Hlavními jsou:
Z prvního grafu, ve kterém byly české domácnosti rozděleny do 10 kategorií podle výše svého čistého příjmu na spotřební jednotku domácnosti, jasně vyplývá, že regulaci nájemného využívají téměř stejnou měrou domácnosti "chudé" i "bohaté". Zvlášť překvapující je, že téměř 10 % nejbohatších domácností bydlí v sektoru regulovaného nájemného a tento podíl navíc není výrazně nižší, než u domácností nejchudších.
A následující graf ukazuje, že skrytá dotace vyplývající z regulace nájemného míří více k příjmově silnějším domácnostem než k těm slabším.
Graf č. 2: Podpora formou regulovaného nájemného směřuje spíše k bohatším
Pozn.: Skrytá dotace plynoucí z regulovaného nájemného je definována jako rozdíl mezi rovnovážnou tržní hodnotou (viz Lux 2002) a aktuální regulovanou hodnotou nájemného (byl použit odhad skryté dotace).
Graf č. 3: Podpora formou možnosti odpočtu úroků ze stavebních úvěrů směřuje především k příjmově nejsilnějším
Graf číslo 3 je vyjádřením efektivnosti (tedy toho, zda určené prostředky skutečně pomohly těm, kterým měly) u možnosti odpočtu úroků z úvěrů ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů. Vidíme, že z této výhody zcela zřejmě těží především příjmově nejsilnější plátci daně (graf se týká pouze poplatníků podávajících samostatně daňové přiznání, odhad pro všechny daňové poplatníky nemohli autoři provést kvůli nedostatku informací). Jakkoliv tato forma podpory zřejmě zvyšuje finanční dostupnost vlastnického bydlení, má na druhou stranu vliv i na růst cen, což může efekt vyšší dostupnosti i výrazněji negovat. Mimo to však tento typ podpory jistě přispívá rovněž k rozvoji soukromého kapitálového trhu a ke zvýšení role tržních nástrojů financování bydlení. To je podle Martina Luxe, vedoucího výzkumného týmu Socioekonomie bydlení, pro naši transformující se ekonomiku, ještě nedávno zvyklou na rozhodující roli státu, rozhodně pozitivní.
Graf č. 4: Příspěvek na bydlení míří k příjmově nejslabším, ale...
Další formou státní podpory je příspěvek na bydlení (psali jsme o něm v článku Jak zvládnout bydlení). I u něj se ukazuje, že nemíří tam, kam by nejspíše měl. Jeho hlavními příjemci jsou sice příjmově nejslabší domácnosti, to ovšem automaticky neznamená, že ty jsou zároveň domácnostmi nejvíce zatíženými výdaji na bydlení. Příspěvek například téměř vůbec nepomáhá domácnostem, které platí za bydlení tržní nájemné. Ty totiž zpravidla mají vyšší příjem než 1,6 násobku životního minima (čili nemají nárok na příspěvek na bydlení), jejich výdaje na nájemné a tedy i výsledná míra zatížení výdaji na bydlení však může být mnohem vyšší než u mnoha domácností s nízkým příjmem.
Pokud jde o sociální bydlení, tedy nájemní bydlení s cenou nájemného pod úrovní její tržní hodnoty, podle autorů studie by bylo možné jen obtížně nějaký sektor bydlení v ČR takto nazvat v souladu se standardy v zemích EU. "Obecní bydlení, stejně jako ´regulované´nájemní bydlení vcelku, je do velké míry obývány příjmově nejsilnějšími domácnostmi, neexistuje žádný návrh směřující k rozčlenění bytového fondu obcí na byty určené k sociálnímu bydlení a byty určené ke komerčnímu pronájmu," píše se v publikaci. Autoři rovněž zmiňují absenci jakéhokoli návrhu na stanovení maximální výše nákladů nájemného na m2 podlahové plochy u sociálního bydlení a na určení alokačních pravidel pro přidělování těchto bytů.
Na základě výše zmíněných faktů a výpočtů se nabízí "jednoduchá" otázka: má takový systém podpory smysl?
Napsáno s využitím publikace Standardy bydlení 2002/03.
SRÚ 2001: Statistika rodinných účtů (výzkum provedený Českým statistickým úřadem)
Jaký je váš názor na takto "funkční" systém státní podpory bydlení? Změnili byste ho? Jak?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 2. 2004 12:36, Fredy
Dnes bude pan Křeček na ihned.cz odpovídat na dotazy čtenářů. Najdete to tady:
http://ihned.cz/1-10071840-14026420-000002_d-bb
Dotazy jsou již uzavřeny. Poslal jsem mu následující dotaz:
Pane Křečku, když se tolik bojíte celkové deregulace nájemného, jako čert kříže, už jste někdy, někde viděl nějakou studii, která by podrobně pojednávala o tzv. "dnu po té"? Nebo-li co by se stalo, kdyby byla, třeba od 1. března, zrušena regulace nájemného? Prosím ale odkazy na konkrétní seriozní studie, o které se při svých výstupech opíráte. Pokud budete citovat nějaké zkušenosti jiných zemí, tak zase prosím o konkrétní data a jejich autory. Nikoliv nějaké osobní přání, představy, odposlechnuté a ničím nepodložené keci. Těch už jsem slyšel dost. Věc je natolik vážná, aby se o ni konečně začalo diskutovat na odborné úrovni, nemyslíte? Děkuji.
PS: Pro některé méně slušné čtenáře, kteří mě občas posílají výhružky a vulgarity na email, znovu opakuji. Nejsem majitelem žádného nájemního domu a ani nemám regulované nájemné.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 2. 2004 11:37, Lady
A nebylo by lepší odvádět méně a nečekat, co se kde vrátí?
Ne že bych měla obrovský plat, ale když vidím kolik odvedu darmožroutům, tmí se mi před očima.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.