Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Elektronické peněženky nemusely panikařit

Elektronické peněženky nemusely panikařit
Virtuální měna nejsou peníze, vysvětluje ve svém rozboru Zbyněk Loebl, právník z Central European Advisory Group. Zrušení elektronických peněženek, ke kterému došlo k prvnímu lednu tohoto roku, bylo tedy podle něj unáhlené.

Domnívám se, že nebylo nutné, aby IlikeQ nebo DirectPay nebo jiné obdobné systémy "panikařily" a rušily své systémy, které si získaly za dobu své existence příznivce, a které představují zajímavou službu v rámci tzv. "nové ekonomiky".

Platební systémy jako IlikeQ nebo DirectPay nejsou elektronickými peněžními prostředky, ale elektronickými platebními prostředky. Ceny za zboží nebo služby, které je po Internetu prostřednictvím těchto systémů hrazeno, není uváděno v jednotkách "Q" nebo v jiných symbolech, ale v českých korunách. Pokud je mi známo, neexistuje žádné ujednání, z něhož by vyplývalo, že prodávající nemají vůči kupujícímu nárok na uhrazení ceny, pokud jim nebude umožněno směnit svá "Q" za Kč. Myslím si tedy, že ona "Q" nejsou elektronickými penězi, ale pouze formou, jak uživatelsky přitažlivě nabízet a provádět mikroplatby po Internetu. V tomto článku bych se chtěl touto otázkou podrobněji zabývat.

Údajným důvodem pro omezování činnosti těchto poměrně jednoduchých systémů placení po Internetu je nová právní úprava, přijatá v rámci zákona č. 124/2002 Sb. (zákon o platebním styku). Společnosti, provozující výše uvedené platební systémy, se obávají, že jejich systémy představují tzv. elektronické peněžní prostředky a elektronické peníze, pro něž platí v novém zákoně o platebním styku přímá regulace ČNB. Včetně povinnosti získat souhlas (licenci) od ČNB aj.. Zákonné povinnosti jsou pro provozovatele příslušných systémů nesplnitelné v tom smyslu, že by zcela zásadně měnily obchodní podmínky, za nichž tyto společnosti své služby poskytují, znamenaly by nepřiměřené zvýšení nákladů aj..

Zajímavé je, že v diskusi, kterou jsem měl možnost na Internetu sledovat, se nikdo podrobně nezabýval následující otázkou – zda jsou tyto platební služby vůbec jsou elektronickými peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku. Z rozhovoru se zástupcem jedné z výše uvedených společností vyplynulo, že ano. Tedy podle názoru několika právních expertů, které daná společnost oslovila, vyplývá značné riziko, že jejich služby skutečně elektronickými peněžními prostředky jsou. Můj názor je následující.

Zákon o platebním styku rozlišuje v části třetí, upravující elektronické platební prostředky, dva základní druhy elektronických platebních služeb – elektronické platební prostředky a elektronické peněžní prostředky (a elektronické peníze). Elektronické peněžní prostředky jsou regulovány mnohem přísněji než elektronické platební prostředky. Základní povinností vydavatelů elektronických platebních prostředků je informovat zájemce o svých obchodních podmínkách v dostatečném předstihu před vydáním elektronického platebního prostředku. Vydavatel musí rovněž v úvodních ustanoveních svých obchodních podmínek výslovně informovat, zda odpovídají vzorovým obchodním podmínkám ČNB. Zákon o platebním styku dále upravuje odpovědnost vydavatelů vůči spotřebitelům-uživatelům platebních služeb při užívání těchto prostředků. Jedná se tedy o nepřímou formu regulace, zaměřenou na ochranu spotřebitelů. Vydávání elektronických peněžních prostředků je upraveno mnohem přísněji, jejich vydavatelé musí splňovat zákonem stanovené podmínky, omezující možnost širokého uplatnění elektronických peněžních prostředků, musí získat souhlas ČNB a obecně se dostávají pod přímou kontrolu ČNB. Nová zákonná úprava vychází z legislativy EU.

Příčinou tak rozdílného přístupu zákonodárců k těmto dvěma základním druhům elektronických platebních služeb je zásadně odlišný právní charakter těchto služeb. Elektronické platební prostředky zákon definuje jako prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem (PINem) nebo jinak. Z právního hlediska se jedná o službu, kdy vydavatel elektronického platebního prostředku se smluvně zaváže uhradit dluh kupujícího vůči prodávajícímu. Provozovatel systému tedy působí jako jakýsi platební zástupce (agent) kupujícího. Typickým příkladem jsou platební karty, jak je známe v současné době. Jiným příkladem jsou tzv. osobní online platební služby ("personal online payment services"), které fungují v podstatě podobně jako systémy platebních karet, avšak využívají komunikaci emailem a webovou stránku provozovatele takovéhoto systému. Uživatel služby složí při zahájení služby dohodnutou peněžní částku na účet poskytovatele platební služby a zaváže se dodržovat stanovené podmínky. Při nákupu zboží nebo služby po Internetu se uživatel identifikuje systému poskytovatele a dohodnutým způsobem a v dohodnuté formě zašle systému platební příkaz. Poskytovatel převede příslušnou částku z vnitřního podúčtu uživatele na podúčet prodávajícího a informuje prodávajícího o provedení transakce. Prodávající si může zvolit, zda si vybere příslušnou finanční částku v hotovosti, nebo zda ji ponechá na svém podúčtě pro svoji další případnou účast v systému.

Naproti tomu elektronické peněžní prostředky jsou mnohem podobnější fyzickým penězům. Zákon o platebním styku definuje elektronické peněžní prostředky jako platební prostředky, které uchovávají peněžní hodnotu v elektronické podobě a které jsou přijímány jako platební prostředek i jinými osobami než vydavateli. Elektronické peníze jsou potom peněžní hodnotou uchovávanou na elektronickém peněžním prostředku. Převodem elektronických peněz dojde k úhradě ceny zboží nebo služeb a ke změně vlastnictví k elektronickým penězům z kupujícího na prodávajícího. Prodávající nemá nárok vůči provozovateli systému na úhradu ceny za prodané zboží nebo poskytnutou službu, ale má nárok na výměnu elektronických peněz za fyzické peníze v dohodnutém poměru. Typicky elektronické peníze několikrát změní majitele předtím, než jsou směněny za fyzické peníze.

Základním rozdílem oproti elektronickým platebním prostředkům je to, že držitel elektronických peněžních prostředků opravdu zaplatí cenu příslušného zboží nebo služeb danými elektronickými penězi. Tedy, jinými slovy, že prodávající již nebude moci vymáhat svůj dluh na uživateli – kupujícím, pokud neobdrží cenu svého zboží nebo služeb od provozovatele systému. Právě značná podobnost s fyzickými penězi je příčinou nutné zvýšené regulace centrálních bank, neboť elektronické peněžní prostředky by potenciálně mohly ohrozit celé fungování centrálních bank a plnění jejich funkcí.

Co si o konci mikroplatebních systémů myslíte vy? Byl jejich konec unáhlený? Nebo byl jejich odchod z trhu správný a z hlediska práva nutný? Nebojte se přispět do diskuse i když třeba nejste právníci!

Spolupráce: Mgr. Zbyněk Loebl, LLM
Spoluautor je právník Central European Advisory Group.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-19
Ano
Ne

Diskuze

17. 10. 2005 | 12:18

Dobrý den, četl jsem Váš příspěvek a zajímá mne zda existuje nějaká legální možnost provádění platem pouze mezi registrovanými uživateli internetového obchodního portálu? Jedná se o to, že obchodní partneři tohoto portálu...více

7. 2. 2003 | 23:26

Myslím si že tento zákon vznikl na základě tlaku jistých peněžních ústavů jimž se nelíbilo že tyto internetové peněženky jim ujídali ze zisku za převody peněz. V článku to sice není vyloženě napsáno ale jde si to z něj velmi...více

2. 2. 2003 | 14:56 | Zůvodnění

měl jsem napsat "elektronickými penězi" nikoliv platebními prostředky:-) více

2. 2. 2003 | 14:53 | Zdůvodnění

Chybí jasné a zřetelné zůvodnění, proč by nebylo možné považovat mikroplatby I Like Q za elektronické platební prostředky. Neporozumněl jsem dále nutnost ustanovení, že prodávající se nebude moci domáhat zaplacení ceny na...více

31. 1. 2003 | 14:40 | SkrivanekT

Nechce se mi věřit, že by to I Like Q a spol zabalily kvůli chybnému právnímu rozboru. I když na druhou stranu to určitě to byly prodělečné projekty. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Deetatizace, Reálný domácí produkt, Práce, jan raška, andrej babiš, zbyněk stanjura, martin stára, vladimír vaňo, obchody s měnou, výplaty, poškozená bankovka, rozhodčí nález, snížení platů, černé pondělí, korunové fondy, cena zájezdu, kniha návštěv, devizové kurzy

5AA2278, KTH6989, 3AJ6375, 3AJ6375, 3AJ6375

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK