Lampárna: Oskarta speciální edice

Rozhodla jsem se, že si za dnešní útrapy alespoň nechám přepsat telefonní čísla do mezinárodního formátu. Kdybych tušila, co tím odstartuji, tak jsem si dala tu práci a přepsala si vše sama.Od "velkého přečíslení" sice už nějaká ta doba uběhla, ale mé telefonní seznamy jsem si zaktualizovala jen z poloviny. Oskartu a SIM kartu s tarifem Odepiš jsem tedy předložila prodavači a poprosila o přepsání seznamů. Přítel této možnosti chtěl také využít, a tak požádal o vymazání nul na jeho Oskartě. Prodavač odvětil, že to nedělají. Vzhledem k tomu, že k číslům dopisoval +42, jsme se trošku podivili, proč by tedy místo připsání třech znaků nemohl jeden znak vymazat, ale vědomi si naší neznalosti používaného systému, jsme to nikterak nekomentovali.

Když už jsme v tom červeném domečku tak stáli, informovali jsme se o Oskartě speciální edice, která na nás útočila z trik prodavačů a ze všech koutů Oskarova červeného mnohostěnu. Podlehli jsme a rozhodli se, že si ji oba pořídíme. Prodavač byl očividně potěšen, že s námi jen neztratil čas bezvýznamným přepisováním čísel, poskytovaným zdarma. (Tato Oskarova novinka naproti tomu stojí čistých 900 Kč). Oba jsme již měli běžnou Oskartu, a tak jsme se ptali na možnost zachování si stávajícího čísla. Po krátké poradě s dvěma svými kolegy nás prodavač ujistil, že tato možnost není. Byla jsem ochotna za své číslo zaplatit. Věděla jsem, že Oskar za 1000 Kč podobné služby poskytuje (změna telefonního čísla či nahrazení SIM karty v případě krádeže, apod.), ale prodavač mi už poněkud ostřeji dal najevo, ať neotravuji, že to prostě nejde.

Od svého požadavku jsem tedy ustoupila, vyndala z peněženky 2000 Kč a odnesla si dvě SIM karty s přednabitým kreditem 100 Kč a doklad o koupi. Na Oskartu speciální edice jsem si ještě v prodejně nechala zkopírovat můj aktualizovaný telefonní seznam a s vidinou hodinového telefonování za pouhých 15 Kč opustila nákupní centrum.

Doma jsem si pročetla veškeré přibalené materiály a kartu aktivovala. Dlužno dodat, že na faktickou aktivaci jsem čekala dvanáct hodin. Euforie z dobré koupě ve mně ale převládala, a tak mi ani nevadilo zjištění, že prodavač mi seznam na novou kartu nezkopíroval. Ještě ten večer jsem většině svých známých poslala e-mail o změně mého telefonního čísla a objednala si nové vizitky.

Druhý den jsem se v prodejně stavila znovu, opět s prosíkem o zkopírování telefonního seznamu. K mému údivu mi prodavač (jiný než ten včerejší) sdělil, že karta není zcela v pořádku a že mi ji tedy vymění. Problém nastal v okamžiku, kdy zjistil, že v počítači o mé kartě není vyplněn téměř žádný záznam. Informace chyběly u obou zakoupených karet, scházelo dokonce označení, že šlo o Oskarty speciální edice. Po předložení dokladu a několika telefonátech jsem dostala kartu novou – s telefonním číslem té reklamované "simky". Opět se nabízela otázka, proč mi tedy nemůže zůstat mé původní číslo. Odpověď tentokrát zněla jinak: „Zavolejte si na operátora, asi za to něco zaplatíte, ale možná by to jít mohlo.“

Na zprovoznění reklamované karty jsem čekala dalších 12 hodin. Hned poté jsem volala Oskarlinku a informovala se, už potřetí, na možnost zachování původního čísla. Operátor mi sdělil: "Není nic jednoduššího než si svoji původní kartu nabít kreditem vyšším než 900 Kč, zavolat zpět k nám a požádat o převedení stávající Oskarty na Oskartu speciální edice." Prodavač mi to prý měl vysvětlit… Poděkovala jsem a zavěsila. Začínala jsem si myslet, že jde o nějaký Oskarův předvánoční žertík. Další den jsem nedostala jedinou SMS zprávu, ani mi nikdo nevolal. Na mobil jsem si přesměrovala i e-mailovou schránku, a tak mi nezvyklé ticho mého telefonu začalo být divné. Když jsem z přítelova telefonu zavolala svoje číslo, ozvalo se: "Lituji, ale účastník, kterého voláte, má v tuto chvíli pravděpodobně vypnutý telefon. Zavolejte prosím později." S pravděpodobností 1,0 jsem si byl jistá, že můj telefon vypnutý není. Volala jsem na Oskarlinku. Opět.

Asi jsem nebyla zrovna příjemný zákazník, ale vše už ve mně bublalo. Slečna operátorka mi sdělila, že mi nějakým nedopatřením zablokovali příchozí hovory a zprávy, ale že pošle požadavek na technické oddělení a za 24 hodin bude vše v pořádku. To byla ta pověstná poslední kapka. "Dalších 24 hodin?!" Zařvala jsem do sluchátka. Vyložila jsem jí průběh dvou posledních dní a požadovala odstoupení od smlouvy a vrácení peněz za obě koupené SIM karty. Sada informačních matriálů přiložených k Oskartě obsahovala leták o tzv. třicetidenní záruce spokojenosti, podle které jsem mohla žádat o vrácení peněz. Slečna mi už trošku nejistým hlasem odvětila, že na Oskartu speciální edice se tato záruka nevztahuje a že mi tedy nikdo peníze nevrátí. Když jsem se tedy již zcela rezignovaně dotázala, co mi jako Oskarova operátorka radí, zeptala se: "A nemáte nějaké kamarády, kteří by si od vás ty SIMky koupili?" Praštila jsem telefonem. Po uplynutí dalších 24 hodin mi začaly přicházet zprávy za tři dny. Dokonce se mi i několik lidí dovolalo.

Jednoho dobrovolníka na koupi Oskarty speciální edice jsem skutečně sehnala. Nemohu se ale zbavit pocitu, že to pro mě udělal spíš z kamarádství, než z potřeby tuto kartu vlastnit. Musel si k ní totiž ještě přikoupit duální telefon. Bůh mu to oplať. Svojí původní Oskartu jsem si nechala na tento tarif převést, znovu rozeslala e-maily o opětovné změně čísla a zrušila objednávku na tisk nových vizitek. Vztek už pominul, ale vzpomínku na tuto předvánoční Oskarovu storku mi občas připomene můj telefonní seznam. Prodavač, který mi jej aktualizoval, přidal +42 před všechna čísla. I před ta, která jsem již přepsaná měla. (A pozorný čtenář ví, že mám "simky" dvě a na každé to byla téměř polovina čísel.) S čísly začínajícími šesticí znaků +42+42 se skutečně nikam nedovoláte.

Stále ještě mám doma ten druhý exemplář, protože přítel si také nechal převést původní kartu. Jestli tento červený balíček nikdo nekoupí, dám jej nejspíš, i s informačním letákem o třicetidenní záruce spokojenosti, někomu pod stromeček. Jen nevím, jestli příteli či nepříteli… Jestli to totiž spíš než vánoční dárek, není dárek danajský… Zcela jasně ale vím, že nová Oskarova předplacená karta je opravdu speciální edice.

Dodatek

Červený balíček ode mne pod stromečkem nakonec nikdo nenajde. Po té, co se tento článek dostal k Oskaru, následovalo nečekaně rychlé řešení části mých problémů. Vysvětlili mi, že jsem nejspíš dostala špatnou informaci od operátorky, protože na zakoupenou Oskartu speciální edice se záruka spokojenosti přece jenom vztahuje. Neplatí pouze při převedení běžné Oskarty na Oskartu speciální. Dostala jsem proto nabídku přebývající SIM kartu vrátit. V prodejně, kam jsem kartu odnesla, mi na obou mých simkách přepsali všechna čísla do funkčního stavu, vyplatili 900 Kč (cena "speciální edice") a na mé stávající číslo mi byl dokonce připsán kredit 100 Kč (hodnota přednabitého kreditu na Oskartě speciální edice). Tuto stokorunu mi Oskar vůbec vrátit nemusel, protože reklamační podmínky říkají, že na hodnotu přednabitého kreditu se záruka nevztahuje. Navzájem jsme si popřáli hezké Vánoce a záležitost tím uzavřeli.

Oskarův dodatek

"Anabáze slečny Plischkeové nás opravdu mrzí a upřímně se za ni omlouváme,“ uvedl Igor Přerovský, ředitel firemní komunikace Oskara. "Jakmile se k nám její stížnost dostala, provedli jsme důkladné šetření a zjistili, že je oprávněná. Zaměstnanci prodejny slečnu Plischkeovou nesprávně informovali a nesplnili přesně její přání."

"I v té nejlepší firmě a v tom nejdokonalejším systému může selhat lidský faktor. Zvlášť v tomto předvánočním shonu, kdy naši prodavači čelí několikrát většímu stresu a kdy každá hodina za pultem bolí jako jindy den. Tím ovšem rozhodně nechceme naše pochybení zamlouvat či bagatelizovat. Jsme toho názoru, že chybu může udělat každý – ale ne každý se k ní dokáže také férově postavit. Slečně Plischkeové jsme se ihned omluvili, vyřešili její problém a ještě přidali 100 korun kreditu jako bonus. Zároveň nás její upozornění přimělo ještě vylepšit komunikaci našich preodavačů k zákazníkům, znovu proškolit dotyčné zaměstnance a tím zajistit, že se podobný problém již nebude opakovat. Oskarta speciální edice již našla desítky tisíc spokojených zákazníků, a věříme, že i mnozí další ještě ocení výhody volání zdarma po páté minutě."

"Děkujeme tímto slečně Plischkeové za poučný podnět, přejeme jí veselé Vánoce a hodně spokojenosti s její Oskartou."

Jaká je vaše zkušenost s nakupováním vánočních dárků? Stalo se vám něco podobného jako v tomto příběhu? Kupujete letos někomu telefon nebo SIM kartu? Nebo tento druh dárku již není "in"? Který mobilní operátor měl letos před Vánoci největší "žně"? Podělte se o své názory s ostatními.

Stalo se vám něco podobného? Stěžujte si v Lampárně, rubrice serveru Peníze.CZ určené speciálně pro vaše stížnosti a připomínky!