Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tomáš „Slevomat“ Čupr: Slevový server byl chladný kalkul

| rubrika: Rozhovor | 5. 4. 2011 | 5 komentářů
Tomáš „Slevomat“ Čupr: Slevový server byl chladný kalkul
Ano, slevový server na principu toho prvního – amerického Grouponu mohl realizovat každý. Proč u nás uspěl právě Slevomat Tomáše Čupra? On sám v druhé části exkluzivního rozhovoru pro Peníze.cz říká, že jeho podnikatelské aktivity řídí chladný analytický rozum.

V první části rozhovoru, kterou jste mohli na Peníze.cz číst včera, jsme se s Tomášem Čuprem rozloučili v okamžiku, kdy prodal podíl v multimilionové britské marketingové firmě a vrátil se do Česka. Úspěšný sice – ovšem jak pro koho:

„Táta mi pořád říkal, že bych si měl najít pořádnou práci, že prý u policie nemají špatné platy a jdou brzy do důchodu. Viděl jsem, že je potřeba uspět i v Čechách, aby naši pochopili, že taky něco dokážu.“

Po roce fungování Slevomatu už Tomáš Čupr zřejmě nic dokazovat sobě ani jiným nemusí.

Začínal jste hned se Slevomatem, nebo jste měl ještě nějaké další projekty?

Chvíli jsem koketoval s mladými internetovými firmami. Chtěl jsem do nich vstoupit a pomoci je vytáhnout nahoru, ale nedomluvili jsme se na podmínkách. Moje reference z Británie jim asi nestačily. Neustále jsem procházel různými koly zkoušek, chtěli, abych za poměrně nízké procento podílu investoval statisíce korun a pak pracoval celý rok zadarmo. Uvědomil jsem si, že bude lepší, když si založím něco vlastního. Těch nápadů byla spousta, od affiliate sítě až po e-shopy.

Je lepší mít 51 procent něčeho než 100 procent ničeho

Vzpomenete si, kdy jste si poprvé řekl, že by u nás mohl fungovat slevový server?

V únoru 2010.

Pak už šlo tedy všechno bleskovou rychlostí.

Slevomat jsme spouštěli v dubnu. Začátkem roku jsem ještě koketoval s jinými projekty, ale v únoru už jsem věděl, že chci jít do něčeho vlastního. Byl to však velmi analytický postup. Pročítal jsem různé Businessweeky a Business Insidery a hledal nápady, které by tu mohly fungovat. O Grouponu se tehdy psalo často, tak jsem si zkrátka řekl, že udělám český Groupon. Kdyby se psalo o něčem jiném, tak bych možná dělal něco jiného. Byl to prostě chladný kalkul. Věděl jsem, že není moc času, než to spustí někdo jiný.

Za účelem slevy

Jak funguje slevový server

To máme provozovatele serveru a obchodníka, který nabízí zboží nebo službu. V Česku na slevových serverech nejvíc letí gastronomie, budiž tedy náš obchodník restauratérem. Restauratér potřebuje zaplnit svůj podnik v pondělí, kdy většinou lidé moc nechodí. Nabídne tedy prostřednictvím slevového webu množstevní slevu na jistou ušlechtilou pálenku, pro skupinu sedmi osob. Osoby se vůbec nemusí znát, spojí je až slevový server – „za účelem slevy“.

Spokojeni jsou ve výsledku všichni:

  • sedm spojených opojených, a to ze vcelku pochopitelných důvodů,
  • restauratér, protože měl obsazený velký stůl i v pondělí, a to nemluvíme o propagaci, kterou pro něj slevový server udělal, než sedmici milovníků lihovin našel,
  • a provozovatel slevového webu, ten inkasuje tučnou provizi – a vlastně se ani moc nenadřel.

Groupon: první slevový server. A čínští praotcové

První slevový server je americký Groupon.com. Příběh jeho vzniku je klasickým americkým příběhem outsidera, který dokázal jedno velké nic a jeden dobrý nápad proměnit ve zlato. Loni chtěl Groupon od jeho zakladatele údajně koupit sám velký Google. Nabízel prý maličkost – šest miliard dolarů. A nenakoupil, server nebyl na prodej!

Grupon má předobraz v jednom specifickém čínském hnutí. Ale o tom, stejně jako o Grouponu samotném, si můžete víc přečíst v článku Jana Bočka Bude nás víc, zachráníme ekonomiku na Finmagu, našem sesterském webu. Zde jen malá ochutnávka:

Celý příběh začíná v Číně kolem roku 2005: společnost se překotně modernizuje a prudký rozvoj internetu se setkává s rychlým nárůstem sebevědomí Číňanů. V jiných společnostech by možná tahle kombinace vyvolala politické nepokoje, ale podnikaví Číňané si svou energii vybíjejí jinak: přes internet vytvářejí nákupní komanda, která společně bojují za množstevní slevy. Obsazují vybrané obchody a prostřednictvím svého vůdce smlouvají o ceně. Vidět takové komando v akci je zvláštní zážitek...

Pro Slevomat znamenal významný krok nástup firmy Miton jako spolupodílníka. Ozvala se vám brzy?

Zavolali hned tři dny po spuštění. Monitorovali trh již od podzimu. Měli už dokonce připravený vlastní tým, co by to měl vytvářet. Do týdne jsme se sešli a během dalšího týdne jsme měli domluvené podmínky smlouvy. Myslím si, že ta spolupráce posunula i Miton někam dál.

Jak velký podíl mají ve Slevomatu?

Mají 49 procent.

A jak vám zasahují do obchodních strategií?

Vůbec! Ale neuvěřitelným způsobem pomáhají. Když se člověk podívá na jejich úspěšné projekty jako Stahuj, Heureka a Hotel.cz, tak bychom byli hloupí, kdybychom se s nimi neradili a na nic se neptali. Když máme nějakou inovaci, tak jim zavoláme a buď se o tom pohádáme, nebo to dohodneme.

Takže prodeje tak velkého podílu ani zpětně nelitujete?

Já jsem naprosto spokojený. Vždycky říkám, že je lepší mít 51 procent něčeho než 100 procent ničeho. Navíc síla té spolupráce se ještě ukáže. Ačkoli kupce v současnosti nehledáme, tak k tomu asi jednou dojde. To bude chvíle, kdy se projeví zkušenosti Mitonu. Věřím, že to k hodnotě přidá navíc klidně i 30 až 40 procent. Navíc musím řídit firmu, a ne trávit týdny a měsíce vyjednáváním, to oni naopak dokážou skvěle. Jsme všichni na jedné lodi, dobře se doplňujeme, takže nemáme žádný problém. Byl by to ale možná jiný příběh, kdyby vše na začátku nešlo tak dobře.

Takže se držíte strategie vybudovat firmu, nechat ji růst a poté ve vhodnou chvíli prodat?

Dnes už se bavíme o tom, že si Slevomat necháme déle. Původní plán byl na dva roky, ale v tuhle chvíli už nám to je jedno. Nezáleží, jestli ji prodáme za rok, dva nebo pět. Firma má mít v příštím roce miliardový obrat, takže držet ji je rozumný krok.

Nakupovat v neznámých vodách se nevyplatí

Jak se díváte na obrovský počet slevových serverů, které v České republice působí? Říkal jste, že se budete snažit o založení asociace, která by byla jakousi zárukou kvality.

Už jsme měli sraz, dávali jsme dohromady základní obrysy projektu, ale ještě to nefunguje. Máme určitý názorový konsenzus, ale bohužel se nepůjde zaručit za všechny servery. Každý nepoctivý server hrozně ubližuje celému trhu.

Takže asociace nebude fungovat tak, jak jste si původně představoval?

Věřím, že se to ve správnou dobu vhodně zmedializuje a bude to fungovat. Asociace by měla dělat audit, který se zaměří na různé podstatné parametry, například cash-flow. V tomhle se dá totiž dobře předpovědět, jestli vás dva či tři zkažené obchody pošlou ke dnu nebo ne.

Žádné výrazné pročištění počtu slevových serverů to ale znamenat nebude.

Jestliže zákazníci chtějí nakupovat na tři týdny starém serveru, tak je to jejich riziko. Trh s e-komercí a e-shopy není zas tak mladý, aby lidé neviděli, že nakupovat v neznámých vodách se nevyplatí. Přesto to ale bohužel dělají. Asi kvůli těm slevám.

Je neuvážené nakupování pro český internetový trh specifické?

Specifické je spíše množství slevových serverů. Penetrace se už dostává na dobrou úroveň. Internetová gramotnost je tu ale bohužel podstatně horší. Lidé nejsou zvyklí nakupovat na internetu nebo platit za služby on-line. V tomhle jsme pozadu.

Jak se řekne bulharsky Slevomat?

Jaké máte se Slevomatem další plány? Chcete se spíše soustředit na lokálnější cílení, nebo naopak expandovat do zahraničí?

Tyhle větve jsou na sobě nezávislé, takže budeme dělat oboje. Půjdeme do českých regionů, ale i dál. Nejen na Slovensko, ale i do Maďarska a Bulharska.

AKCE!!! Články k věci ZDARMA!!!

Vybíráme z článků, které se dotýkají nákupů na internetu, slev a průniku obojího, tedy slevových serverů:

Není v těchto zemích daleko větší problém uspět?

My se tam nebudeme starat o všechno. Já teď nepůjdu na rok do Bulharska, abych to tam vedl. Naberme schopné lidi, dáme jim know-how a oni zbytek udělají za nás. Navíc je třeba si uvědomit, že jsou trhy, kde se vyplatí koupit si už zavedený server. V Bulharsku ale začínáme od nuly.

Jak je to v těchto zemích s důvěrou spotřebitelů?

Samozřejmě, že je to horší. I co se týče důvěry obchodních partnerů. Tyhle trhy jsou dost odlišné. Ale je to zkrátka sázka na budoucnost jako každý pořádný byznys. Slovensko je z hlediska zisků několikanásobek Brna. Rozhodně nečekáme, že výsledky budou stejné jako tady. Jde zhruba o dvacet procent Česka. V Bulharsku to bude třeba jen deset procent. Celkové investice do zahraničí jsou ale natolik malé, že nemusíme řešit, jestli tam uspějeme, nebo ne.

... že to jednou udělá pořádnou řachu

Jak sledujete konkurenční weby? Nedávno jste říkal, že slevový server provozovaný Seznamem se může brzy stát jedničkou na trhu. Jeho projekt zatím ale moc neoslňuje.

Jejich koncepce je zkrátka jiná. Myslel jsem si ale, že to udělají líp. Na druhou stranu pro ně není problém to okamžitě předělat. Rozhodně to není tak, že tady nad tím jásáme. Když to udělají jinak a lépe, tak tou jedničkou brzy budou. Na druhou stranu, my máme fokus, známe byznys a rozhodně se nedáme.

Anketa

Slevy a vy. Jak slyšíte na slovo sleva?

A co když do Česka přijde Groupon? Už se o tom delší dobu spekuluje.

Nevím, třeba budou chtít někoho koupit.

Třeba Slevomat? Už se vám ozvali?

To vám přece nebudu říkat. (smích)

Takže ozvali.

Myslím, že kdyby přišli a začali tady jako Groupon na zelené louce, tak příliš neuspějí. Dostanou se třeba do první pětky, ale neudělají 90 procentní market share, jako mají třeba v Německu nebo Polsku. To už zkrátka nejde, některé servery jsou už dostatečně zavedené. Šance Grouponu je tedy spíš někoho koupit. Otázkou ale je, jestli vůbec přijdou, protože tohle je pro ně dost minoritní trh. Vlaječka na mapě, kterou možná chtějí, ale v celkovém objemu to je pro ně jen zaokrouhlovací jednotka.

Kdybyste byl kolegou Andrewem Masonem, majitelem Grouponu, přijal byste poslední nabídku, kterou obdržel, tedy něco kolem šesti miliard dolarů?

Já bych to asi neprodal. Každý ze spoluvlastníků Grouponu si už stihl na konto poslat 100 milionů dolarů, což by člověku mělo stačit, ne? V tuhle chvíli už nezáleží na tom, jestli tu firmu prodají za patnáct miliard, za tři nebo za sedm. Já to beru se Slevomatem stejně. Mám určitou částku v hlavě a ve chvíli, kdy ji ze Slevomatu dostanu, tak to přestanu řešit. Samozřejmě, že je rozdíl mezi deseti a sto miliony. Pro lifestyle je to nebe a dudy. Jestliže má ale Mason na bankovním účtu 100 milionů dolarů, tak za to bude žít celý život. Pravděpodobně i jeho děti a asi i děti jeho dětí. Každý rok si může kupovat nové Ferrari a dělat, co se mu zlíbí. Já být na jeho místě, tak hraju, protože mě to baví. A je vidět, že jeho to baví taky. Navíc prachy na účtu jsou strašná starost. Zvláště tady v Čechách. Nikdo vám nedá úrok větší než dvě procenta, takže máte peníze a musíte se o ně pořád starat. V případě, že vlastníte takovouhle firmu, tak máte alespoň záruku dobré zábavy a šanci, že to jednou udělá pořádnou řachu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+29
Ano
Ne

Diskuze

14. 5. 2012 | 15:02 | HELENA

ŽENY KTERYM MICHAL KOŠAŘ NEVRÁTIL PENÍZE ZA NEPROVEDENOU KRYPOLÝZU OZVĚTE SE NA TEL.603749184 více

6. 4. 2011 | 1:13 | MILOKA

Nechci slevu zadarmo,to už jsem někde slyšel.Děkuji,nemám zájem. více

5. 4. 2011 | 0:26 | gabriel pleska

Jestli už jste si vlastně neodpověděl... :) více

5. 4. 2011 | 0:24 | Breno

Maj to vychytaný, no..zajímalo by mě, jak si poradí s těma agregátorama, tam je těch nabídek vážně mraky..člověk se pak v tom už tolik neorientuje, přijde mi, že vítězí kvantita nad kvalitou více

5. 4. 2011 | 0:16 | Jíra

Slevomat a hodně reklam na mnoha internetových stránkách. VŠUDE, VŠUDE, VŠUDE... No neklikněte na to... více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK