Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Erasmus: Vybájený babyboom i kariérní vyhlídky

| rubrika: Komentář | 26. 9. 2014 | 8 komentářů
„Studie dopadu programu Erasmus“ je snůška zbožných přání, na kterou se nachytali eurokomisaři i novináři.
Erasmus: Vybájený babyboom i kariérní vyhlídky

Až milion dětí se mohlo narodit díky programu Erasmus, hlásí Český rozhlas a odkazuje se na studii osmdesáti tisíc zúčastněných. – Mladí jezdí na stáže. V pořádku. Evropská komise zkoumá výsledky. Výborně. „Dík“ hrubým metodickým pochybením dosáhnou tazatelé přesně těch závěrů, jaké se jim hodí: že Erasmus výrazně zvyšuje zaměstnatelnost mladých, učí je toleranci a jazykům. Špatně. Čísla se dostanou do studie pro komisi, ze studie do tiskovky a z tiskovky rovnou do médií celé Evropy, aniž nad nimi kdokoliv přemýšlel. Průšvih.

Jak lhát se statistikou

„Jeden lékařský časopis poukázal s velkými obavami na zvýšený výskyt rakoviny u lidí, kteří pijí mléko. Ukázalo se, že se rakovina vyskytuje stále častěji v Nové Anglii, v Minnesotě, ve Winsconsinu a ve Švýcarsku, kde se vyrábí a konzumuje mnoho mléka, zatímco na Cejlonu, kde je mléko vzácné, zůstává výskyt rakoviny řídký.“

Recenze českého překladu klasického dílka Darella Huffa Jak lhát se statistikou

Dojmy jsou důležitější než fakta. Oficiálně

Dalekosáhlé závěry o dopadu zahraničního pobytu na kariéry stážistů i na jejich rodinné životy trpí dvěma konstrukčními vadami průzkumu, ze kterého data pocházejí. Za prvé, stážisté hodnotili výsledek pobytu na základě svých pocitů. Dojmologie je podle tiskovky úmyslná: „nejpodstatnějším závěrem, důležitějším než absolutní hodnoty, je rozdíl pozorovaný stážisty před a po výjezdu“. A hele, přestože se jen polovina studentů vrátila podle jakžtakž objektivních (ale pořád jen papírových) měřítek zaměstnatelnější, 81 procent jich „pocítilo zlepšení ve vztahu k těmto faktorům“. Ani ne deset procent stážistů založilo svou vlastní firmu, zato sedmkrát víc (tři ze čtyř) si jich „dokáže představit, že to udělají“. A krásných krymských 99 procent škol oznámilo, že se jejich svěřencům na stáži zvedlo sebevědomí.

Pochybovat můžeme i o tom, zda 27 procent účastníků stáže na výjezdu skutečně našlo životního partnera a zda následně povili úhrnem milion dětí, jak odhaduje komisařka pro vzdělávání Androulla Vassiliouová. Jen z mála „současných životních partnerů“, po kterých se průzkum ptal, se stanou dlouhodobí životní partneři a otcové a matky rodin. Někoho takového hledáte pět, deset, patnáct let: šance, že se strefíte zrovna do několikaměsíčního erasmáckého okénka a ještě ukočírujete vztah na dálku, bude nejspíš menší než čtvrtinová. Jde spíš o komisařčino zbožné přání, což naznačuje skutečnost, že Vassiliouová zaokrouhluje 27 procent nahoru jako „přibližně jeden ze tří“. Kupodivu to nikomu nepřijde divné.

Druhou konstrukční vadou studie je stejný statistický faul, jaký nedávno vysekla Markéta Šichtařová při své obhajobě domácích porodů. Zpráva komise totiž srovnává studenty, kteří na Erasmus vyjeli, s těmi, kteří zůstali doma, a předpokládá, že za rozdíl v jazykových schopnostech, zaměstnatelnosti nebo snášenlivosti může právě zahraniční pobyt. Jde o obrovské zjednodušení, znevažující všechny závěry. Erasmus samozřejmě nějaký výchovný vliv mít bude, jenže mezi oběma skupinami byly přece rozdíly už na začátku: kosmopolita se přihlásí na stáž spíš než xenofob, který neumí jazyky.

Bastiatovská otázka po tom, co je a není vidět, nás pak opět přivádí k tomu milionu dětí: účastníci Erasmu by si přece našli partnery i při jiných příležitostech a následně s nimi asi taky založili rodiny. Údajný milion není čistý přírůstek způsobený Erasmem, jak slovy „baby boom“ naznačují slovenští nebo francouzští a němečtí novináři, ale s Erasmem přinejlepším souvisí, a to většinou na úkor jiných cest k početí.

Nikdo se mimochodem neptá, kolik vztahů se kvůli pobytu některého z partnerů na Erasmu rozpadlo.

Anketa

Jeli byste s Erasmem studovat do ciziny?

Z výhody povinnost

Všimněte si ještě toho, jak nekriticky až pozitivně komise i média podávají skutečnost, že „podíl zaměstnavatelů, kteří považují zkušenost s pobytem v zahraničí za důležitou pro zaměstnatelnost, se mezi lety 2006 a 2013 téměř zdvojnásobil z 37 procent na 64 procent“. Co je ale dobrého na tom, že podniky kladou na mladé uchazeče další požadavek? Proč se radovat, že se z dlouhodobého pobytu v cizí zemi pomalu stává prerekvizita k solidnímu místu? Že kdo nikam nejel, začíná nechtě vysílat zaměstnavatelům signál: jsem nedynamický, neflexibilní a nekosmopolitní pecivál?

„Generace Erasmus“, jak dnešním dvacátníkům přezdívá nejen komisařka Vassiliouová, se v jižních státech Unie těší z padesátiprocentní nezaměstnanosti, v severních z podzaměstnanosti a někde ji poprvé po stu let hrozí pokles životní úrovně pod standard generace předchozí. Když má Evropská komise k ruce Eurostat, měla by si dělat střízlivý obrázek z jeho čísel, ne si nechat z pozohýbaných průzkumů vyprávět uklidňující pohádky o baby boomu a skvělých vyhlídkách. Jestli mladé od Portugalska po Estonsko opravdu něco spojuje, pak to, že všichni dobře rozumí jednomu slovu, které shodou okolností vystihuje i Studii dopadu programu Erasmus: bullshit.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+26
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 9. 2014 8:23, Pavel

Hm, kdysi byly populární takzvané "zrychlovače procesorů". Jeden počítačový magazín je otestoval. Objektivní měření dalo výsledek, že pokud se vůbec nějaký efekt projevil, tak to bylo zpomalení počítače. Když se ptali uživatelů těchto programů na jejich subjektivní pocit, tak přes 70% řeklo, že se počítač výrazně zrychlil. Asi tolik k výpovědní schopnosti jakékoliv studie zkoumající subjektivní vjemy místo objektivních kriterií.

Reagovat

 

+6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Alan Damian 28. 09. 2014 14:00)

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

2. 10. 2014 | 20:32 | Rada

"To, že studie hodnotí vjemy učastníků před a po je zcela legitimní metodologie. Jak jinak byste vůbec chtěl efekt hodnotit?"
Studii jsem nečetl, nicméně článek jsem pochopil tak, že autor kritizuje to, že studie stojí...
více

29. 9. 2014 | 8:23 | Pavel

Hm, kdysi byly populární takzvané "zrychlovače procesorů". Jeden počítačový magazín je otestoval. Objektivní měření dalo výsledek, že pokud se vůbec nějaký efekt projevil, tak to bylo zpomalení počítače. Když se ptali uživatelů...více

28. 9. 2014 | 20:46 | czhunter

"Student jede na Erasmus proto že cítí že by mel, ne proto že to k něčemu je."
Ne, student jede na Erasmus protože je to placená dovolená s nějakou výukou (nikdy nepochopím, proč je potřeba někomu něco vysvětlit jeho...
více

28. 9. 2014 | 18:55 | Jirka

Konecne to někdo řekne naplno . Erasmus je BLBOST. Nejel jsem na něj,misto toho jsem v zahraničí absolvoval magisterske studium a jeden semestr studijního pobytu v jine zemi zamereny uz na konkrétní problém.shodou okolností...více

28. 9. 2014 | 14:00 | Alan Damian

Autorův článek se zcela konformně nese na české anti-EU vlně bez dostatečných argumentů. Pokud vyčítáte studii metodologické pochybení, tak co přesně jí, autore, vyčítáte? To, že studie hodnotí vjemy učastníků před a po je...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

PX 50, Krytá opční pozice, Úrok, architektura, operátoři, brno, tarify, martin stára, eliška wagnerová, icahn capital, pravidelná platba, nebankovní poskytovatelé, ZP, zóna pohodlí, KB - Dětské konto, inominátní smlouva, United Airlines, uživatelské prostředí

3AC0926, 3AC0926, 3AD4238, 8B49809, 7C02051

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK