Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jaká bude cena důchodu

Jaká bude cena důchodu
Vláda chystá důchodovou reformu. Ale než rozhodneme, který systém zvolit, měli bychom porovnat efektivitu každého z nich. Kolik tedy "zaplatíme" za důchod?

V souvislosti s chystanou důchodovou reformou bychom si měli mimo jiné položit otázku, jaká je vlastně "cena" důchodu v tom kterém systému. Odpověď je zdánlivě jasná: Přiřadíme-li k určité výši příjmu odpovídající důchod, jeho cenou je zaplacené pojistné.

Dám ti tolik, kolik systém dovolí

V dávkově definovaném průběžném systému (DB), jaký máme u nás, to ale neplatí. Důchod se vypočítává podle vzorce, do kterého se celý příjem započítává pouze do určité výše. Nad tuto úroveň se redukuje na 30, resp. až 10 %. Další deformací je pak základní výměra, která je pro všechny stejná, bez ohledu na výši příjmu.
Systém je navíc nastaven tak, že zaplacené pojistné neodpovídá celkové sumě, vyplacené na důchodu, ani u průměrného příjmu. Příčinou jsou zejména náhradní doby, za které není placeno žádné pojistné. Do důchodu se však započítávají.

Ani u systému NDC (systém "fiktivních účtů"), navrhovaném ministerstvem práce a sociálních věcí namísto současného DB, to není tak jednoduché. Zaplacené pojistné, "uložené" na fiktivním účtu, se totiž zhodnocuje nikoli podle obvyklých ekonomických pravidel, ale podle zvyšování sumy vybraného pojistného. A ta je závislá jednak na stavu ekonomiky, jednak na demografické situaci.
Takže i v hůře fungující ekonomice, jde-li o "mladou" populaci, se může zhodnocovat více, než u ekonomicky třeba i lépe fungující, leč "stárnoucí" populace, jaká je charakteristická pro evropské státy. A na míře tohoto zhodnocování je výše přiznaného důchodu závislá.
Je tedy třeba vzít na pomoc kvalifikovaný odhad možností důchodového systému u nás, který nám poskytne počítačový model, nastavený na parametry NDC. Stanovíme-li pro všechny možné důchodové systémy shodně jako předpoklad průměrný reálný růst HDP (a mezd) 3 %, stav našeho důchodového účtu umožní zhodnocování ve výši jedné třetiny tohoto růstu.

V obou případech se jedná o průběžný systém, který by se dal charakterizovat tak, že stát si od ekonomicky aktivních osob "půjčuje" pojistné a "odmění" je valorizací, založenou na způsobu "dám tolik, kolik systém dovolí".

U fondového systému je za tohoto předpokladu jedinou neznámou reálný (připsaný) výnos fondů. Pro možnost porovnání ceny důchodu stanovíme pro jistotu velmi konzervativní předpoklad dlouhodobého zhodnocení ve výši 3 % (tedy shodný s předpokladem růstu HDP).
Abychom do srovnání nevnesli další deformace, nebudeme uvažovat žádný "minimální" důchod pro nízkopříjmové kategorie.

Parametry výpočtu:
Člověk, který začal pracovat v roce 2002, do důchodu půjde v roce 2041 v 63 letech. Dožije se 78 let (tedy průměrná doba pobírání důchodu 15 let). Odpracuje celkem 30 let, k tomu 10 let tvoří náhradní doby, za které nebude platit pojistné. Jeho počáteční příjem poroste celou dobu stejným tempem jako průměrná mzda. Protože počítáme pouze starobní důchod, pojistné na tento důchod stanovíme na 20 % hrubé mzdy (vyměřovacího základu u OSVČ). Zbytek pojistného je určen na invalidní a pozůstalostní důchody. Výpočet je očištěn od vlivu inflace - vše je ve stálých cenách roku 2002.
U DB systému je třeba stanovit změny hranice redukce vyměřovacího základu. Budeme předpokládat, že se zvyšují o růst cen (nepromítá se) a o 1/3 růstu reálných mezd. Je zřejmé, že se tím bude dále prohlubovat již tak vysoká míra přerozdělování. Přesto je bohužel vzhledem ke stavu státního důchodového účtu takový vývoj pravděpodobný.

Musíme ještě vyřešit problém náhradních dob. Vzhledem k tomu, že nám nejde o skutečnou předpokládanou výši důchodu, ale o porovnání efektivity různých důchodových systémů, můžeme si vybrat poplatníka, který žádné náhradní doby nečerpá - tedy tzv. plně zaměstnaného po celých 40 let. Pochopitelně stejný výsledek by mělo, kdyby za náhradní doby hradil pojistné stát. Z makroekonomických výpočtů počítačového modelu ovšem vyplývá, že na úhradu pojistného za náhradní doby v dnešním rozsahu stát nebude v žádném případě mít dost prostředků. Dost značným problémem by bylo i hrazení pojistného při omezení náhradních dob na polovinu (jak požaduje ministerstvo financí), pokud by se zároveň nepřistoupilo k omezení výše tohoto pojistného na nějaké minimum (obdobně jako u zdravotního pojištění za státní pojištěnce).

Klasický graf, znázorňující poměr důchod/mzda:


Pro přehlednost je třeba zdůraznit, že při růstu mezd o 3 % ročně se plat za 40 let zvýší na více než trojnásobek. Průměrný plat v roce 2041 bude tedy přibližně 50 000 Kč a důchod ve výši 40 % průměrného platu 20 000 Kč.

Jiný úhel srovnání ukazuje graf 2. V něm vidíme poměr platu v roce 2002 a částky, která by byla poplatníkovi vyplacena na důchodu celkem. U NDC a DB počítáme s každoroční valorizaci o 1/3 růstu reálných mezd. (Fondové důchody se při předpokládaném reálném zhodnocení o 3 % ročně valorizují pouze o růst cen.) Černá přímka pak pro srovnání ukazuje celkovou sumu zaplacenou na pojistném, přepočtenou na hodnotu v roce 2041.


Jaká je tedy cena důchodu? Vidíme ji na grafu 3. U DB musíme rozlišit "cenu" pro poplatníka a skutečnou cenu důchodu - tedy včetně toho, co doplatí (nebo si naopak ponechá) stát. Ta je stejná jako u NDC, protože se v obou případech jedná o průběžný systém.


V této úvaze jde samozřejmě o nereálnou situaci. Těžko se dnes můžeme rozhodnout, že od zítřka si zvolíme ten či onen systém a vybudujeme ho na zelené louce. Máme současné důchodce a jejich oprávněné nároky, máme 5 milionů ekonomicky aktivních osob, které již kratší či delší dobu odváděly pojistné a mají tudíž nárok na odpovídající část důchodu.
Chceme-li ale dnešní situaci směřující ke kolapsu skutečně řešit, není od věci porovnat efektivitu jednotlivých systémů v jejich "čisté" podobě, abychom se mohli rozhodnout, k jakému systému (případně jejich kombinaci) chceme směřovat.

Co podle vás vyplývá z těchto výpočtů? Jaké řešení by pro Českou republiku podle vás bylo optimální? Přidejte svůj názor!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 3. 2004 14:33, JCiprovska

Špatně položená otázka
Nemůže být pouze: Kolik za ně zaplatíme?
Dotaz by se měl týkat taky toho, kolik si dnešní či budoucí důchodci na důchody zaplatili a kde ty peníze jsou. Kdopak je (státní majetek za 1 až 1,5 bilionu korun) rozprivatizoval a proprivatizoval a naprivatizoval si z nich a proč tedy důchody neplatí ze své kapsy, když v té kapse má původní zdroje peněz na ty důchody nebo úplatky za jejich rozdání.

Reagovat

 

+28
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 3. 2004 10:17, Honzajs

Vyplývá z toho jedno. Že všichni počínaje dnešními třicátníky (tedy i já) si musí na důchod ušteřit sami. Od státu žádné zázraky čekat nemůžeme.

Reagovat

 

-22
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

18. 3. 2004 | 14:41 | JCiprovska

čistě pocitově je nejlevnější podpora porodnosti a tedy zvyšování přispěvatelů do systému!!!
více

18. 3. 2004 | 14:40 | JCiprovska

Předpoklady a jistota
Fondové systémy jsou HOLUB NA STŘEŠE. Průběžné systémy jsou VRABEC V HRSTI. Preferuji NDC. Autor počítá s "velmi konzervativním" výnosem fondů 3 procenta ročně. Nechť si skusí spočítat průměrný...
více

18. 3. 2004 | 14:39 | JCiprovska

Zatimco prave ODS vesele onemi penezi zaplacavala rozpocet a tvarila se jak ma vyrovnane rozpocty :)
více

18. 3. 2004 | 14:37 | JCiprovska

Vlade, chápete, co je průběžný systém? Ty zaplacené peníze jsou nenávratně pryč! Zda by bylo možno použít peněz z privatizace k rozjezdu fondového systému by bylo zajímavé, s dluhy socdem (hlavně) nadělanými již skoro bezpředmětné....více

18. 3. 2004 | 14:35 | JCiprovska

Jetě k tomu řešení
Stát by si měl taky vydělávat vlastním podnikáním. Když státní fabrika bude s nulovým ziskem, ve skutečnosti jsou ziskem státu ušetřené podpory a sociální dávky jejích zaměstnanců a ušetřené náklady...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Povinné minimální rezervy bank, Globalizace, Hrubý zisk, andrej babiš, fintech, daně, daňové úniky, daň z příjmů, BlaBlaCar.cz, KOMERČNÍ BANKA, Osobní účet ČS Junior, členský příspšvek, sAutoleasing, žák, spam, pojištění pro případ hospitalizace, meda mládková, GEnius Gratis

7U03658, 1SX6839, 6S75594, J1111111, 4C77427

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK