Představitelé vládní koalice před několika dny na pražském Žofíně oznámili, že hodlají uskutečnit reformu stále více zadluženého penzijního systému. Žofínskou konferencí by vláda ráda zahájila rozsáhlou odbornou diskusi o této věci, nicméně stanovila zde základní stavební prvek chystané penzijní reformy: NDC systém.
Připomeňme si v krátkosti jak vlastně NDC (zdánlivě definované příspěvky, anglicky Notionally Defined Contribution) systém funguje. (Úvodem je důležité rovněž říci, že nikde na světě zatím nebyl "prověřen časem". V průkopnické zemi, tedy ve Švédsku, byl spuštěn teprve v roce 2001.) Peníze, které člověk v průběhu svého ekonomicky aktivního života v rámci systému NDC odvádí na důchodové pojištění ze mzdy (v ČR v současnosti 26 %), jdou tak jako doposud zpět do penzijního systému a jsou z nich vypláceny důchody současným seniorům. Ovšem na jakémsi virtuálním účtu se zároveň eviduje a sčítá, kolik kdo do systému odvedl a tato částka se "úročí" fiktivní sazbou. Úrok je přitom závislý na meziroční změně objemu mezd a platů v ekonomice.
V praxi by to mělo fungovat následovně: člověk se po 40 letech v zaměstnání rozhodne odejít do důchodu. Na jeho virtuálním účtu je částka 3 miliony Kč. V tuto chvíli jsou důležité úmrtnostní tabulky Českého statistického úřadu, které řeknou, že průměrná doba dožití při dosažení důchodového věku je například 20 let. Tři miliony korun se tedy vydělí dvaceti, připočte se onen již zmiňovaný virtuální úrok a vyjde nám anuitní dávka. Model NDC systému obsahuje garanci, se kterou počítá i vláda. Onen technický úrok, ale ani valorizace penzí by totiž neměla být nižší než inflace. Z toho vyplývá, že oproti současnému DB systému (dávkově definovaný, anglicky Defined Benefit), který zvýhodňuje lidi s nízkými příjmy, se podstatně zvýší zásluhovost. Výše důchodu tedy bude mnohem více odpovídat tomu, kolik člověk během svého aktivního ekonomického života vydělával. To ovšem zároveň znamená, že oproti dnešku by lidem s nízkým příjmem důchody poklesly.
Jen kolik se vybere. Co když se ale nevybere...?
Na důchody bude možné vyplácet jen tolik peněz, kolik se vybere. Z toho vyplývá na první pohled dobrá zpráva, totiž že by se tento systém logicky neměl dostat do schodku. Proto se snažíme reformovat systém současný. Jenže tady přichází první problém.
I v případě zachování stejného počtu důchodců by vzhledem k výrazné nerovnosti v mzdové redistribuci v ČR, kdy téměř dvě třetiny obyvatel nedosáhnou na průměrný plat, s největší pravděpodobností významná část "spadla" pod úroveň stanoveného minima. Jenže nepříznivě se vyvíjející demografická situace (psali jsme o tom v článku Stárneme. Budeme mít na důchody?) signalizuje do budoucna výrazný nárůst osob v poproduktivním věku. Těch, kteří na penze vydělávají, tedy bude stále méně, a tak je více než pravděpodobné, že do systému také bude vkládáno stále méně peněz.
NDC systém zná institut minimálního důchodu. V případě, kdy se důchodce dostane pod tuto stanovenou hranici, rozdíl je mu doplacen, ovšem pochopitelně ze státního rozpočtu. Chceme-li aplikovat švédský model na českou společnost, je třeba si uvědomit, že mzdy jsou ve Švédsku mnohem "rovnostářštější" než u nás. I tam sice platí, že asi 60 % lidí nedosáhne na průměrnou mzdu. Ovšem interval od minimální do maximální mzdy je mnohem užší. To znamená, že riziko čerpání minimálního důchodu, a tím tedy možného sklouznutí penzijního systému do deficitu, je u Skandinávců významně nižší. Navíc je nutné nějakým způsobem vyřešit placení tzv. náhradních dob, tedy například studia či nestarobní důchody, které NDC systém technicky nezná. Možnosti jsou v zásadě dvě: buď náhradní doby zrušit, se všemi vyplývajícími následky, nebo zachovat. Pak je ale nutné, aby ono "náhradní" období bylo za člověka placeno. Z jakých zdrojů?
Další na první pohled dobrá zpráva říká, že v NDC systému si člověk může zvolit, kdy chce odejít do důchodu. Jako výhodu to zdůrazňuje i česká vláda. Jenže ono to není tak docela pravda. Můžete do důchodu odejít kdy chcete, ovšem až po dosažení určitého minimálního věku.
Vláda neumí kopírovat?
Práce kvapná, málo platná? |
Rozpaky vzbuzuje také časový plán vlády pro uvedení systému NDC do života. Kabinet totiž chce, aby penzijní reforma prošla celým legislativním procesem už v roce 2007. Pokud se ovšem opět podíváme do Švédska, zde předcházela schválení několikaletá, nejprve úzce odborná a postupně i veřejná diskuse o podobě systému. Doba od započetí debat až ke schválení tak trvala téměř 10 let. Z celkové konstrukce systému lze vysledovat zřetelné kompromisy pravé i levé části politické reprezentace, která se i přes prakticky nesmiřitelné postoje na začátku nakonec dokázala dohodnout. |
Reforma, kterou česká vláda chystá, by v podstatě měla být
aplikací švédského modelu na české podmínky. Jenže z žádných vládních úst doposud nezaznělo, že
penzijní systém ve Švédsku funguje trochu jinak. Jeho základem, a tedy prvním pilířem, je již zmiňovaný NDC systém. Ovšem
druhým pilířem je povinné kapitálové spoření. Švédové totiž ze svého platu odvádějí 16 % do prvního pilíře a
zároveň 2,5 % povinně do kapitalizačního pilíře. Na náš dotaz proč ministerstvo práce a sociálních věcí nepočítá s povinným odváděním části pojistného do kapitalizačního pilíře, tak jak je to ve Švédsku, nám jeho mluvčí, Kateřina Prejdová, odpověděla toto: "Ministerstvo je vázáno
programovým prohlášením vlády, ve kterém se s povinným připojištěním nepočítá." Příliš důslední tedy v kopírování nejsme...
Diverzifikujme rizika
Podle odborníků má NDC systém ve švédských podmínkách poměrně dobrou šanci na úspěch, ovšem u nás by rozhodně neměl být implementován bez důkladné analýzy. V tuto chvíli například podle vyjádření ministerstva práce ještě není jasné, jak by se měl stanovovat onen virtuální úrok na našich virtuálních účtech. A bez toho samozřejmě nelze řádně spočítat, zda systém v našich podmínkách může fungovat, či ne.
Řada specialistů také soudí, že by bylo velkou chybou neuvést při změně systému do života prvky, které by výrazně posílily motivaci obyvatelstva více se podílet na zabezpečení svých penzí. A nic pozitivního by nejspíš nepřineslo ani to, pokud by se oba hlavní pilíře, tedy průběžný a kapitálový, upravovaly odděleně. Jeden je totiž příliš silný, druhý zase naopak slabý. První je závislý na demografické situaci a téměř se ho nedotýká dění na kapitálových trzích, u druhého je tomu naopak. Zde se nabízí pojem, který ekonomika dobře zná, a sice diverzifikace rizik. Situace totiž vybízí k tomu, aby se systém spojil a nastavil tak, aby rizika jednoho pilíře eliminoval pilíř druhý a opačně. To je ovšem téma na jiný článek, nicméně je zřejmé, že průběžně financovaný systém bude hrát stále menší roli.
Co si o NDC systému myslíte vy? Může podle vás být řešením rostoucí zadluženosti českého penzijního systému? Jak byste důchodovou reformu provedli vy?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 9. 2005 12:27, citron
1.Vzniká pomalu averze k placení vysokých odvodů a vyšší příjmové skupiny upředńostńují příjmy bez soc. a zdravotního pojištění , princip solidarity je nabouráván.
2.Dnes více než 90% pracujících nemá ani potuchy o principu jakým způsobem se jim ztrácí
více než čtvrtina příjmu, který jde na důchody.Stát nemá zájem o zprůhlednění jelikož zjištění stavu je pro veřejnost téměř deprimující.(z průměrné mzdy platí pracující 55.000,-kč ročně na důchody)
3. Při dosažení důchodového věku a zaplacení miliónových částek do systému se dozvím ,že patřím jako důchodce mezi chudé v systému nejsou peníze- krásná perspektiva.
4.Jasný a jednoduchý výpočet důchodu zvedne důvěru veřejnosti a zajistí taktéž princip přiměřené solidarity.
přiklad -
Správa důchodu - ve státní bance (není možný krach, vytunelování,levný systém ,zajištění proti inflaci apod)
Každý má možnost nahlédnout na své konto ( žádný politik si nedovolí šáhnout na osobní ůčty občanů, vyjma komunistů a i u nich je to nepravděpodobné )
Výpočet důchodu - naspořená částka + inflace(3000 000)děleno měsíci průměrného dožití (100- 150) dle doby odchodu do důchodu
Princip solidarity každému plátci se navýší měsíce průměrného dožití o např 6 měsíců pro lidi ,socialně slabší nepracující apod.
Výsledek - úspory ve zdravotnictví lidé se budou více starat o své zdraví z důvodu
(přece nenechám propadnout své milióny ve prospěch ostatních )
Velké úspory ve vedení účtů.
Konečný výsledek - slušné důchody
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 12. 2003 8:34, Boucek Antonin
Vase predstava vychazi z domnenky, ze populace na celem svete starne, coz vsak neni pravda - starne populace v rozvinutych zemich, odkud se manualni prace presouva pryc a je nahrazovana bud spatne nebo naopak velmi dobre placenou praci ve sluzbach. V jinych castech sveta populace nestarne anebo naopak mladne. Bude-li na Vas ucet pracovat treba sest Indonesanu,tri Filipinci, sedmdesat Nigerijcu, ctvrtka velmi dobre placeneho systemoveho inzenyra nebo petina investicniho bankere, je system v poradku a muzete byt v pohode. Ve Vasem hypotetickem pripade chleba se doveze zrni z Ukrajiny nebo Indie, strojove s minimalnim prispenim (spatne placene) lidske prace zpracuje v CR a v kramu Vam ho proda usmevavy Vietnamec.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (54 komentářů) příspěvků.