Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investoři se zase začali bát a více hledí na jistý výnos

| rubrika: Rozhovor | 15. 1. 2010 | 2 komentáře
Zajištěné fondy není třeba držet až do splatnosti. Když je dobrá příležitost, vyplatí se je prodat a peníze investovat dál. Tuto aktivní práci s našimi fondy podporujeme, říká Jan Barta, ředitel ČSOB Investiční společnosti.
Investoři se zase začali bát a více hledí na jistý výnos

Ze zajištěných fondů ČSOB, které skončily v roce 2009, jich osm nevydělalo investorům vůbec nic. Zbytek maximálně do dvou procent ročně. Čekal jste, že v krizi uspějete lépe?
My jsme zažili už dva akciové pády. Poprvé po roce 2000 a podruhé v uplynulých dvou letech. Zajištěné fondy svou hlavní funkci plní právě v době, kdy trhy padají. I když pro investory určitě není z psychologického hlediska nejlepší, když je fond na nule. Na druhou stranu pro zkušenější investory to může být šance k přeinvestování peněz, které jim zajištěný fond ochránil před padesátiprocentním propadem, do jiných fondů, které mohou vydělat na růstu.

Jenže před pěti lety, kdy investoři tyto fondy kupovali, byly trhy na podobné úrovni jako dnes, takže by nejspíš byli na nule i bez zajištěného fondu, nebo mohli investici prodat dříve bez poplatků a vydělat.
My jsme už před těmi pěti lety klientům doporučovali, aby si z jednotlivých zajištěných fondů poskládali portfolio pro více scénářů vývoje. Tak, aby v každém případě dosáhli kladného výnosu. Když jsme si to teď počítali, tak nám průměrná výkonnost takového portfolia vycházela na tři až čtyři procenta za rok. Není to sice žádný zázračný výnos, ale vzhledem k tomu, co se dělo, to není špatné. Zajištěné fondy nejsou spekulativní, ale spíše konzervativní investice.

Znamená to, že i před pěti lety jste vyvíjeli fondy, které budou odolné vůči poklesům?
V podstatě ano. Měli jsme fondy, které byly postavené na jednoduchý růst, ale i tzv. clicky, u nichž se prudký pokles trhů promítne do celkové výkonnosti fondu jen omezeně. Proto mohlo mít dobře poskládané portfolio i kladný výnos.

Poslouchali klienti vaše doporučení?
Byli klienti, kteří sázeli hlavně na růst a teď jsou jen na zajištěné hodnotě. Proto je potřeba s nimi hodně komunikovat v tom smyslu, že záchranná síť fondu zafungovala, teď jsou v ní a asi nemůžou čekat nějaký velký růst. Buď můžou v té síti zůstat, nebo fond předčasně prodat a investovat třeba do akcií nově s předpokladem, že se trhy dlouhodobě srovnají a půjdou nahoru.

Měli by jít do klasického akciového fondu?
Buď do akciového fondu, nebo do nového zajištěného fondu. Protože zajištěný fond technicky funguje tak, že má dluhopisovou složku a opční složku (pozn. red. – která má být zdrojem výnosu). Když se trhům nedaří, opční složka skončí na nule a zůstane jen dluhopisová složka, která chrání původní investici. Klientům proto říkáme, že nyní jsou pouze v té dluhopisové složce, na čemž není nic špatného. Ale pokud se chtějí podílet na růstu akcií, musí si vybrat nový produkt. Třeba zajištěný fond, který začíná teď a má novou opční složku, která může na růstu trhů vydělat.

Změnili jste nějak strategii při přípravě nových fondů?
Částečně. Ovlivňuje to i poptávka investorů a jejich obavy.

Ty se ve srovnání s rokem 2005 změnily?
Ano, tak trochu jsme se nyní vrátili na začátek. V roce 2000, kdy jsme se zajištěnými fondy začínali, se lidé dívali hodně na minimální zhodnocení, které jim produkt může přinést. Jak trhy začaly růst, investoři začali mít rádi různá témata, třeba určitý sektor nebo region. Teď se zase více dívají hlavně na minimální výnos. Proto nové fondy konstruujeme tak, aby nějaký minimální výnos přinášely.

Dokážete jim vyhovět?
To záleží na technických parametrech, jako jsou úrokové sazby a ceny opcí. Protože za úroky z dluhopisů na začátku koupíme opční složku. Teď je situace taková, že jsou nízké úrokové sazby a drahé opce, i proto jsou parametry nových produktů trochu jiné, než jaké byly před pěti lety.

V čem jsou jiné?
Třeba podíl na nárůstu akciových indexů byl dřív osmdesát procent, teď je to šedesát procent. Potenciál výnosu je tedy nižší.

Jaké typy fondů budete nyní nabízet?
Chceme, aby nabídka pokryla různé potřeby klientů. Měl by tam být vždy fond, který bude navázán na globální akcie, aby do něj mohli přeinvestovat své peníze klienti, kteří jsou teď ve fondu, kterému se moc nedaří. Pak máme fond, který je hodně blízko pevnému výnosu. Rozptyl mezi jeho minimálním a maximálním výnosem je malý. Mezi tyto dva extrémy přidáváme fondy s nějakým tématem, které investory osloví. Ty jsou kratší, třeba jen na dva roky, a jsou trochu spekulativnější. Třeba vydělají více, když je kolísavost trhů malá, zatímco vydělají méně, když je kolísavost velká.

Jak by s nimi měl klient zacházet?
Z takové kombinace si může vybudovat rozumné portfolio. Kdyby se například více rozjela inflace, investory obvykle ochrání fond navázaný na akcie. Když inflace nebude vysoká, bude třeba lépe fungovat fond se zhruba fixním výnosem.

Klient se tedy musí dnes rozhodnout, kterému scénáři, pokud jde o inflaci, více věří a podle toho si na příštích pět let poskládat portfolio?
Ne tak docela. Naše fondy jsou otevřené, takže z nich lze vystoupit i před splatností. Je pravda, že klient za tento odkup zaplatí poplatek jedno procento, ale to nám nepřijde nijak drastické. Pokud třeba akciové trhy vyrostou o padesát procent, investor může fond předčasně prodat a nechat si dosažený zisk. Aktivní práci s portfoliem podporujeme.

I když klientům při nákupu fondu říkáte, že zajištění funguje, jen když budou fond držet do splatnosti?
Zajištění boří strach klientů z investování. Na druhou stranu je k předčasným prodejům nenutíme, jen jim to ukazujeme jako jednu z možností. Už jsme to zkoušeli v roce 2006, kdy šly trhy výrazně nahoru. Klientům jsme říkali, že akcie už hodně vzrostly a že by stálo za to fond předčasně prodat a peníze umístit do dalšího.

Kolik klientů na toto doporučení slyšelo?
Zase tolik jich nebylo. Ale pomalu se to začíná měnit. Aktivně si portfolio řídí hlavně zkušenější investoři, kterých je zhruba deset procent.

Kde vidíte pro příštích pět let dobrý potenciál pro zhodnocení peněz investorů?
Obecně je u akciových trhů očekáván slušný potenciál. Z hlediska regionů je za dobrou příležitost považována Asie.

Na jakém scénáři nové fondy vytváříte - nejdříve budou akcie stagnovat a po pár letech vyrostou, nebo teď ještě rychle porostou a pak se růst zastaví?
Tak jednoduše se to říct nedá. Teď například akciové trhy rostou. Snažíme se klientům vysvětlit, že nemá smysl čekat, až se růst potvrdí, protože pak už příležitost může být pryč. Snažíme se jim ukazovat na příkladech z minulosti, že akciové trhy dlouhodobě rostou, ale většina toho růstu přijde ve velmi krátkých okamžicích a časovat tyto okamžiky může být hodně nebezpečné.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-6
Ano
Ne

Diskuze

18. 1. 2010 | 14:25 | Škodolibka domácí

Já na tom odstavci nevidím nic humorného ?
Kdyby investor koupil fond nezajištěný, tak je díky propadu trhů ve ztrátě. Zajištěný fond zvolil investor proto, aby měl pro případ propadu na trzích ochráněný vklad. A to...
více

18. 1. 2010 | 13:03 | Jarda

První odstavec mě rozesmál: "Fondy dobře plní svou funkci...i když pro investory určitě není z psychologického hlediska nejlepší, když jsou na nule." Ať žije investování do CSOB fondů! více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

E-business, Exkluzivita, Věnové pojištění, andrej babiš, pavel bělobrádek, miroslav uďan, václav stárek, restaurace, Finanční trh, transparentní účet, goldman sachs group, česká ekonomika, Gerard Casey, dolarový milionář, Marek Zeman, Zákon o dani silniční, jednorázové vyrovnání, pěstounská péče

2SC5461, 5A62995, 2AF7662, 3AF9208, 2AF6202

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK