Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vládní kroky: jiné na papíře a jiné ve skutečnosti

Vládní kroky: jiné na papíře a jiné ve skutečnosti
Podle národního akčního plánu vlády nás čeká spousta rozumných reforem. Realita ale bohužel často vypadá jinak. Např. schodek rozpočtů má klesat, ve skutečnosti ale roste. Zvýšení investic do dopravní infrastruktury by bylo chvályhodné, kdyby ale kilometr české dálnice nestál dvakrát víc než jinde v Evropě, liberalizace pracovního trhu v podání ministerstva stěží jeho pružnosti pomůže. Obdobně lze zhodnotit další kapitoly, podívejme se na ně.

V národním akčním plánu vláda shrnuje své celkové reformní kroky. S většinou v materiálu uvedených zásad lze souhlasit a jsou rozumné a logické. Avšak u těch záměrů, které se už začínají promítat do praxe, se ukazuje častý rozpor mezi proklamovanými ušlechtilými cíli a reálnou politikou vlády.

Nelze souhlasit např. s plánovaným "snižováním" rozpočtového schodku - počítá se s tím, že má být do roku 2008 nižší než 3 %. Přes zlepšení bilance běžného účtu na konci minulého roku státní dluh stále roste, protože deficit stále existuje. V prvním čtvrtletí byl dluh 618 miliard Kč, oproti konci roku 2004 byl o 25 miliard vyšší. A ve 2. čtvrtletí se zvýšil dokonce na 643 miliard Kč, takže roste trvale. Pokračuje dlouhodobé zvyšování státního dluhu, zdražování dluhové služby a přesouvání našich problémů na bedra budoucích generací. Domnívám se, že žádoucí by bylo využít současného růstu ekonomiky a plánovat snížení rozpočtového schodku radikálně.

Kladně hodnotit lze dohodu o založení fondu pro důchodovou reformu, bude-li skutečně realizována, a zvýšení finančních prostředků do oblasti vědy a výzkumu. Rozumné je na první pohled také zvýšení investic do dopravní infrastruktury, kdyby ale nebylo faktu, že současné prostředky by stačily, pokud by byly využívány hospodárně. Z řady veřejně dostupných informací vyplývá, že kilometr dálnice stojí minimálně dvakrát víc než srovnatelné stavby v jiných evropských zemích. Samozřejmě jsou na to různé názory, ale tento fakt je často citován.

Příklad: Obec má milión normálních příjmů a výdajů = vyrovnané hospodaření. Půjčí si na investici, na kterou splácí 900 tisíc ročně, přičemž vydělává milión. Ačkoli se hospodaření obce zlepšilo - má přebytek 100 tisíc, podle metodiky MF je nadměrně zadlužená, protože na splátky dluhu vydává přes 45 % příjmů.

Pokud jde o koordinaci rozpočtové politiky centrální vlády a územních samospráv a zavedení důsledného monitorování a vyhodnocování zadluženosti, jak navrhuje vláda, s možností penalizace obcí. Domnívám se, že vyhodnocování zadlužení obcí by bylo užitečné, nebýt metodiky, která se používá. Hledisko podílu na příjmech je zavádějící. Nezbytnou součástí musí být vyhodnocení toho, o jaké výdaje se jedná. Jde-li o investici, která vynáší více než se na ni vynakládá, pak hovořit o nadměrném zadlužení asi není na místě.

Co se zdravotnictvím a sociální péčí?

Co je v tomto materiálu dalšího? Proklamace, že ČR zintenzívnila diskusi o reformě systému důchodového zabezpečení a systému zdravotní péče s tím, že je zapotřebí odstranit nadměrné deficity veřejných rozpočtů. Tady bych komentoval, že zintenzívnění diskuse o systému zdravotní péče příliš pozorovat nelze. Zato lze pozorovat snahu likvidovat konkurenci, tzn. přerozdělování pojistného, návrhy na jednu zdravotní pojišťovnu, odmítání spoluúčasti pacientů. Zdravotní knížky nám k lepšímu hospodaření nepomohou.

Lze souhlasit s uvedenými příčinami zadlužování zdravotnického systému, kde nechybí ani upozornění na přílišnou míru financování z veřejných rozpočtů. Ovšem o možné spoluúčasti pacientů se nedočteme. A jediná konkrétní navrhovaná opatření jdou směrem k přesouvání dalších finančních prostředků z jiných částí rozpočtu.

Pokud jde o snahu odstranit nadměrné deficity z hlediska výdajové strany, v praxi to vypadá tak, že zvýšením příjmů neklesá příliš zadlužení, ale zvyšují se výdaje, takže celkový efekt je malý. Omezení sociálních dávek způsobem, že se životní minimum rozdělí na dvě části, přičemž první část se zvýší a druhá část zátěže se přesune na obce, lze těžko nazvat snahou omezit výdaje, stejně tak zvyšování platů státním zaměstnancům, předvolební zvyšování důchodů a další podobné úspory nejsou krokem, který by zlepšil bilanci.

Čekají podnikatele zlaté časy?

Pokud jde o snižování administrativní zátěže podnikatelů, dostali jsme se v praxi k tomu, že formuláře dostanou podnikatelé sice na jednom místě, elektronický systém zřizování by mohl být velkým pomocníkem, ale přednostně by ho měla využívat státní správa. Neexistuje důvod, proč by si občané měli obstarávat výpisy z trestního rejstříku, z katastru nemovitostí, potvrzení o bezdlužnosti a další dokumenty, které by bylo možné získat na internetu. Podobně léta se hovoří o tom, že by občan měl mít možnost obracet se na jeden úřad a ostatní úřady by si vyřídily jeho záležitosti mezi sebou. Zde je poměrně velký prostor pro státní správu, aby umožnila podnikatelům a živnostníkům dýchat.

Dalším klíčem, o kterém národní plán hovoří, je zlepšení podnikatelského prostředí vytvořením moderní daňové správy. Tady lze také souhlasit, ovšem navrhovaná praktická řešení jsou vznik české daňové správy, nebo-li vznik dalšího úřadu. Ministerstvo financí sice tvrdí, že tento úřad vznikne oddělením z ministerstva, ovšem to je klasická metoda vzniku dalších úřadů.

Pokud jde o udržitelné využívání zdrojů, tak péče o zdravé životní prostředí je legitimním požadavkem. Na druhé straně je zapotřebí neopomenout vzájemnou vyváženost mezi tímto postojem a snahou o posílení konkurenceschopnosti ekonomiky. Podle mne se to týká zejména nového návrhu ekologické daňové reformy, která předpokládá rozšíření silniční daně. Nové daně by měli také spotřebitelé platit z výroby elektřiny z hnědého uhlí a z černého uhlí, ze zemního plynu, z jaderné energie, což je většina používaných zdrojů.

Nelze také opomenout, že u spotřebních daní Česká republika nedosahuje úrovně minimálních sazeb EU a časem může dojít i ke zvýšení daní z pohonných hmot. S tím asi nic nenaděláme. Na druhé straně vláda nabízí kompenzaci těchto daní snížením daní z příjmů. Je ale otázkou, zda by ve svém důsledku byla tato změna skutečně neutrální, protože zvýšení cen energií a pohonných hmot má velký multiplikativní účinek na zvýšení nákladů výroby a dopravy a všeho, co s tím následně souvisí.

Vzdělávání a zaměstnanost

Pokud jde o informační a komunikační technologie, tak pokud bychom měli očekávat další akce typu internet do škol, bylo by možná lépe, kdyby se v tom stát neangažoval vůbec. Doporučuji finanční motivaci podle výsledků, tzn. podílu počítačově gramotných absolventů, ne sypat prostředky do škol bez rozmyslu a bez kontroly.

Co se vzdělávání týče, tato kapitola je poměrně obratně stylizována, ale cílů, se kterými by bylo možné polemizovat, je zde málo, nicméně dopad dosavadních reforem vlády není moc povzbuzující. Místo možnosti patnáctiletých hlásit se na více škol, nejlépe bez jakéhokoliv omezení, což lze zavést do praxe v informačním věku jednoduše a přehledně, dochází k omezování na počet škol.
Školné na vysokých školách zároveň s institutem odloženého školného by nikomu ze sociálních důvodů studovat nebránilo, ale odložené školné by velmi rychle zainteresovalo vysoké školy na tom, aby produkovaly absolventy uplatnitelné v praxi.

Lze souhlasit s proklamacemi, které se týkají zaměstnanosti a flexibility trhu práce. Lze uvítat i zavedení stropu pro odvody pojistného zaměstnanců a stanovení profesí, u kterých zaměstnavatelé nebudou povinni žádat o povolení k získání zahraničních zaměstnanců.
Vláda si uvědomuje, že dynamický vývoj ekonomiky vyžaduje pružný pracovní trh i s tím, že pokud Česká republika podmínky pracovního trhu nepřizpůsobí, tak hrozí, že se dostane do dlouhodobých problémů doprovázených nezaměstnaností a vysokými sociálními náklady. Je zapotřebí připravit nový zákoník práce, který by měl posílit princip liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků pracovního vztahu. To je žádoucí, nicméně liberalizace, jak si ji představuje ministerstvo práce a sociálních věcí, je spíše proti tomuto principu. Místo skutečného uvolnění práce (např. zavedením možnosti rozvázáním pracovního poměru výpovědí bez udání důvodu z obou stran, byť s kompenzací ze strany zaměstnavatelů) nebo místo snížení minimální mzdy, obsahuje návrh zákoníku práce opak.
Pokud by vláda chtěla něco udělat pro snížení nezaměstnanosti a zvýšení flexibility, mohla by alespoň uvolnit pracovně-právní vztahy u malých firem, pro které jsou rigidní podmínky přímo zhoubné a brání jim v rozvoji. Stačí se zeptat kteréhokoli malého podnikatele.

Za zmínku také stojí, že materiál neobsahuje žádný návrh na řešení efektivní zaměstnanosti osob, které pracují načerno a ani nelegální práci cizinců.

Dalším z kroků pro zvýšení mobility na trhu práce bude uvolnění regulovaného nájemného, jak se píše ve zprávě, což je samozřejmě pozitivní, ale navrhovaná deregulace nemá mnoho společného se skutečnou regulací. Cílová cena nebude skutečně tržní cenou, důsledkem bude chimérický průměr, který s konkrétní cenou nemovitosti nemá nic společného. Návrh také nebere v úvahu čtyřleté zmrazení nájmů, nicméně částečně jde správným směrem.

Zaměření na aktivní politiku zaměstnanosti je v dokumentu akcentováno posílením zřízení agentury práce a krajských úřadů práce. Tady si myslím, že je to vznik dalšího úřadu.

Bohatým bral a chudým dával...

Dále se program reforem zmiňuje o cíli zvýšení disponibilního příjmu zejména u nízkopříjmových skupin a zvýšení vertikální daňové spravedlnosti. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že daňová zátěž osob se středními a vysokými příjmy se touto daňovou reformou zvyšuje a stoupá daňová progrese, pak zmínka o spravedlnosti zde nemá místo. Navíc se nezaměstnanost nesnižuje nižšími daněmi nízkopříjmových skupin, které většinou stejně žádné daně neplatí, ale snižováním vysokých daní těch, kdo pracovní příležitosti vytvářejí.

Program navrhuje nastavit systém sociálních dávek tak, aby se lidem vyplatilo pracovat. Smyslem je motivovat k aktivnímu hledání zaměstnání. Toto je na první pohled pozitivní, nicméně změny v oblasti životního minima pouze zvýší sociální výdaje. Jak jsem již uvedl, životní minimum se dělí na dvě části, první se zvýší, druhá přechází na obce. O motivaci k práci v případě profesionálních pobíračů dávek, kteří předstírání aktivní spolupráci s úřady mistrně ovládají, se dá s úspěchem pochybovat. Možná zavedení rovné dávky místo sociálních dávek by fungovalo bez problémů, automaticky a nebylo by zapotřebí žádného vyhodnocování míry aktivní spolupráce. Navíc by nebylo třeba kontroly.

Co si o národním akčním plánu myslíte? A co o skutečnosti? Co a jak byste změnili vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 11. 2005 11:50, jamako

Spravedlive?!?!?!?! rozzurenym?

Reagovat

 

+32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Che. 10. 11. 2005 11:36)

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

17. 11. 2005 | 10:17 | Jirka

ad 1) Je velmi nepravděpodobné, že by politici nechali vymřít důchodce - snadno manipulovatelnou skupinu voličů, která si na důchod nenašetřila, protože se spolehla na stát a je tudíž na něm nyní závislá. Navíc tato skupina...více

16. 11. 2005 | 19:49

ŘEŠENÍ. 1. Důchodce nechte vymřít,stát ušetří a podnikatelé je nechtěj.Nebo si spořte na důchod,ale z čeho když jste po 50ti zbyteční. 2. Nájemné srovnejte s ůrovní západní evropy a při cenách energií a většinového platu...více

11. 11. 2005 | 12:56 | Jirka

Naprosto s autorem souhlasím. Vláda evidentně nemá ve svých řadách jediného skutečného podnikatele. Jen se v ní střídají různí šmelináři. Ti z obchodování znají jen metodu "něco za něco". Co je to investice, to jim nikdo...více

11. 11. 2005 | 12:06 | Jirka

V tom případě se potvrdí to, co si o těch davech myslím. Jen pitomec je schopen likvidovat svého živitele. Než se rozzuříte, zjistěte si pro jistotu, z čeho vám pak Škromach zaplatí polívku. Sám má evidentně bašty dost, ale...více

10. 11. 2005 | 13:27

Přesně tohle mi často říká jeden soused. Jen s tím rozdílem, že je to bývalý důstojník STB a do dnes zarytý komunista. Patnáct let bere slušnou rentu a bazén má, jako jediný v okolí. Ostatní na něj mají jen vztek. Když jsem...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

ROE, Politický cyklus, Strukturální nezaměstnanost, itálie, unicredit, daň z příjmů, pavel kohout, petr fiala, Anacap Financial Partners, pozadí, puncovní úřad, vývoj trhu, podnikové investice, provedení stavby, evropské úřady, investiční instrumenty, pavel andrt, pachatel

2C29979, 1ST3936, 2AM5311, 2C29979, 4AU1993

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK