Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Argentinská krize a poučení pro Českou republiku II.

Argentinská krize a poučení pro Českou republiku II.
Hrozí České republice krize veřejných financí do takové míry, aby se opakovala zkušenost Argentiny se státním bankrotem? Může se stát, že vláda nebude mít dostatek prostředků, aby mohla hradit své závazky? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět v dnešním pokračování srovnáním obou ekonomik.

V minulém díle jsme si představili faktory, které se podílely na vzniku argentinských problémů. Ačkoli každý z nich je svým způsobem závažný, žádný by jednotlivě nedokázal způsobit krizi končící státním bankrotem. Tento výsledek byl způsoben vzájemnou kombinací nedostatků ve státní správě (neprůhlednost, špatně nastavené kompetence a zodpovědnost, korupce, složité daňové zákony a rigidit na trh práce, měnové kursu a na trh kapitálu). Historicky podložená nedůvěra a z ní plynoucí nevhodná časová struktura veřejného dluhu v kombinaci s vysokými sazbami pak tvořila poslední složku pro vznik krize.

Do jaké míry může být Argentina "modelem" pro Českou republiku? Hrozí nám v budoucnosti rovněž nebezpečí státního bankrotu? Srovnejme jednotlivé body:

Veřejné finance

Patrně se nenajde jediný ekonom, který by systém českých veřejných financí pokládal za skvělý. Na druhé straně nejotřesnější rysy argentinského systému v České republice nejsou přítomny. Jde zejména o asymetrii pravomocí a povinností mezi regiony a centrem. V České republice nehrozí nebezpečí, že by dluh na úrovni krajů či obcí mohl dosáhnout makroekonomicky nebezpečných hodnot. Přes veškeré výhrady je český daňový systém ve srovnání s Argentinou relativně přehledný.

Tím není řečeno, že neexistuje žádný prostor pro zlepšení. Ministerstva české vlády postrádají systém hodnocení efektivnosti výdajů a přehled nad státními financemi je nedostatečný. Ministerstvo financí nemá dostatečný přehled o vydáních ani o zdrojích – nelze například uvést, jaký je podíl zaplacených daní podle jednotlivých příjmových skupin obyvatelstva. To komplikuje prováděná optimální daňové politiky.

S Argentinou sdílí Česká republika problém vysokého objemu mandatorních výdajů. Jde zejména o penzijní systém a zdravotnictví. Již nyní se tyto problémy projevují a v budoucnosti by se mohly stát v ČR ohniskem vážné krize.

Trh práce

Ve srovnání s Argentinou je český trh práce mnohem flexibilnější, zejména pokud jde o přijímání pracovníků na dobu určitou či na zkrácený úvazek. Trend v České republice je ovšem nepříznivý. Existuje silný tlak ze strany odborů na ochranu existujících pracovních míst, což by se nepříznivě promítlo do tvorby nových pracovních příležitostí. Nárůst nezaměstnanosti v ČR od roku 1997 byl z velké části způsoben podobnými faktory jako exploze nezaměstnanosti v 90. letech v Argentině: snížením flexibility trhu práce.

Měnový kurs

Česká republika má v současné době volně plovoucí měnový kurs, do něhož jen příležitostně zasahuje centrální banka intervencemi na měnovém trhu. Tento režim potřebám České republiky plně vyhovuje, protože umožňuje tržně přizpůsobit kurs měny mezinárodním i domácím makroekonomickým podmínkám a současně prakticky vylučuje nebezpečí spekulativních útoků na měnu. V tomto směru tedy žádné nebezpečí nehrozí.

Situace se může poněkud změnit po přijetí eura, respektive ještě v průběhu přechodného období, během něhož bude platit měnový režim ERM2 (tj. fakticky pevný kurs koruny vůči euru). Nebezpečí spekulativního útoku během platnosti ERM2 je malé a po přijetí eura je nulové. Ztráta flexibility měnového kursu spojená se ztrátou kontroly nad inflací však může působit různé problémy. V kombinaci s jinými faktory by ztráta flexibilního kursu měny mohla výrazně zhoršit průběh hospodářského cyklu – podobný jev byl v nedávných letech pozorován například v Nizozemí.

Finanční systém a kapitálové trhy

Díky privatizaci bank se významně zlepšila důvěra ve finanční systém České republiky. Z tohoto směru krize nehrozí. Nicméně i v Argentině byla většina bank privatizována do zahraničních rukou. Tamní problémy ostatně nezačaly jako bankovní krize, nýbrž výlučně jako krize veřejných financí. Privatizované banky tedy nejsou pojistkou proti krizi. V současné době bezprostřední nebezpečí krize nehrozí, rizika se však mohou objevit v budoucnosti.

Domácí i mezinárodní kapitálové trhy stále důvěřují platební schopnosti české vlády. Náklady na dluhovou službu jsou stále dosti malé. Úrokové sazby českých státních dluhopisů sice zůstávají poměrně nízké, je to však spíše zásluhou extrémně nízkých sazeb na eurových a dolarových trzích.

Poměrně vysoká důvěra zahraničních i domácích investorů umožňuje české vládě strukturovat státní dluh podle dob splatnosti tak, aby nehrozila krize kvůli špatnému cash-flow. Argentinská vláda naproti tomu byla odkázána téměř výhradně na krátkodobé cenné papíry. Proto zadlužení země ve výši 56 % HDP mohlo vést k platební neschopnosti, ačkoli některé vyspělé země (Belgie, Itálie) jsou schopny bez kritických problémů obsluhovat i státní dluh přesahující 100 % HDP. Česká republika se v tomto kontextu již řadí spíše mezi vyspělé země – což samozřejmě není důvod ke zneužívání tohoto postavení.

Korupce

Podle žebříčku Transparency International z roku 2004 má Česká republika korupční skóre 4,2 a je na 51. místě v žebříčku (viz č (viz článek Jak nám ta korupce stále pěkně kvete…) Argentina má skóre 2,5 a je na 108. místě. Znamená to tedy, že úroveň korupce v České republice můžeme prokazatelně považovat za méně kritickou než v Argentině. Přesto korupce působí i v ČR značné škody, byť mnohdy nepřímé a obtížně pozorovatelné.

Jakkoli celkové srovnání vyznívá pro Českou republiku jednoznačně příznivě, není to v žádném případě důvod k bezbřehému optimismu. Byly doby, kdy i Argentina byla považována za ostrov stability. Dlouhodobé zneužívání bohatství země k účelům politického populismu však skončilo špatně. Pro Českou republiku by argentinská ekonomická historie měla být vážným varováním.

Autor je ekonom.

Můžeme dopadnout jako Argentina? Je naše zadlužování zbytečné, či potřebné? Jak byste se státním rozpočtem nakládali vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 11. 2004 13:01, Sysel

Děkuji panu Pavlu Kohoutovi za vyčerpávající informaci, která mi srozumitelným způsobem vysvětlila problematiku a širší souvislosti Argentinské krize při současném srovnání finanční situace a chování hlavních finančních institucí ovlivňujících vývoj v této oblasti v ČR.

Reagovat

 

+34
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

11. 11. 2004 | 7:05 | JirkaP

Už jsem se vyspal. Tak ještě jednou, než začnu makat. Jak už jsem uvedl, jsem živnostník. Současný ekonomický vzestup je znát i v mém oboru. Práce je tolik, že bych se o ní mohl podělit se zaměstnancem. Předchozí zkušenosti...více

11. 11. 2004 | 1:52 | JirkaP

Děkuji za oba články. Jsem jeden z těch, kteří si je vyžádali. Až včera (10.11.2004) jsem si je přečet. Všechny. Sdílím pocity Kateřiny, že z toho jde mírný mráz po zádech. (Pozdravuji Kateřinu, předpokládám, že je to Kateřina...více

2. 11. 2004 | 17:13 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Já si myslím, že pro nás a naše úspory až té Argentýny netřeba, to je skutečně konečný a odstrašující příklad, ale co takové, plně "postačující" a onehdá Rusko? Kde se s tou tzv. důvěrou expertů a balancovaně na hraně (dle...více

2. 11. 2004 | 15:03 | Petr

Tak nezamestnanost je jediny problem? A co korupce, neochota politiku a vysokych statnich uredniku nest jakoukoliv zodpovednost, rozhazovani penez na ukor zvysujiciho se dluhu (spolehajic se na trvaly hospodarsky rust, ktery...více

2. 11. 2004 | 13:41 | Fredy

No jo, tak odkud a podle jakého scénáře, vlastně ten státní bankrot přijde? Nebo, že bychom vytvořili nový odstrašující případ, nový vzor bankrotu po Evropsku?
Každá další levicová vláda, která bude pokračovat v "upřímné"...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Aukční režim, Dlouhodobá rovnováha, NAV, e-shopy, zbyněk stanjura, andrej babiš, architektura, jan raška, velký obchod, správa investic, pojistné období, klienti bank, doplňky, cena půdy, klientský dům, odchod, termín, Stavební úvěr

4B08606, 3B36443, 5C14900, 5C14900, 4M29394

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK