V České republice je zhruba sedm stovek energeticky úsporných bytů. To není podle expertů mnoho. Podpořit výstavbu nízkoenergetických bytovek má dotační program Nová Zelená úsporám. „Developeři budou mít díky dotacím šanci stavět kvalitní a energeticky úsporné domy, což zatím na českém trhu není bohužel zcela samozřejmé,“ míní Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.
Od ledna dotaci na nízkoenergetické bytovky
Novou výzvu, která odstartuje 9. ledna příštího roku, připravilo Ministerstvo životního prostředí společně s administrátorem programu Nová zelená úsporám, Státním fondem životního prostředí. Výzva bude kontinuální. To znamená, že poběží až do konce roku 2021 nebo do vyčerpání připraveného sta milionů korun. O ty si můžou říct stavebníci bytovek z řad fyzických i právnických osob.
„Novou dotační podporou chceme přispět k rozšíření nabídky bytů s velmi nízkou energetickou náročností, které se v úsporách konečné spotřeby energie pohybují i nad rámcem požadovaného standardu energetické náročnosti budov. Naší motivací je snížení emisí skleníkových plynů, úspory konečné spotřeby energie v domácnostech a také zlepšení stavu životního prostředí,“ komentuje výzvu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Nově otevřená, v pořadí už třetí výzva u bytových domů cílí na stavebníky bytovek, kteří můžou dotací pokrýt až 15 procent výdajů na výstavbu domu. Můžou si říct také o dodatečnou podporu na zpracování odborného posudku, který je třeba k žádosti přiložit, nebo na dozorovou činnost či změření průvzdušnosti obálky. Na výstavbu úsporných bytovek bude poskytována fixní dotace 1300 korun na metr čtvereční „energeticky vztažené plochy ucelené bytové části bytového domu“. Na zpracování odborného posudku, zajištění dozoru nebo změření průvzdušnosti obálky budovy lze dostat až 70 tisíc korun.
Zelená pro zelené střechy
Vedle toho se rozšiřuje i záběr dotací. Zatímco dosud byla Nová Zelená úsporám zaměřená hlavně na zateplování, výstavbu pasivních domů nebo instalaci obnovitelných zdrojů, od ledna podpoří i moderní ekologické prvky. Například zelené střechy. „Ty přispívají k úspoře energie na vytápění a chlazení, a to zejména v období větších výkyvů venkovních teplot, mají příznivý vliv na přirozený koloběh vody a zlepšují mikroklima,“ říká Richard Brabec. Výstavbu zelených střech stát podpoří částkou až 500 korun za metr čtvereční půdorysné plochy vegetačního souvrství.
Stavebníci si můžou říct i o příspěvek na zpětné získávání tepla z odpadních vod. Podpora se bude vztahovat na účinnější centrální systém i na jednodušší decentrální systém spořící energii nutnou na ohřev teplé vody při sprchování. Žadatelé můžou získat až pět tisíc korun na decentrální systém, stejnou částku může stavebník získat i na jedno napojené místo v případě centrálního systému. Limit je stanovený na 15 tisíc korun na jeden rodinný dům, u bytových domů bude poskytována fixní dotace pět tisíc korun na bytovou jednotku.
Změny se dotknou také příspěvků na solární systémy. „Upravili jsme podmínky, které nově podporují využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasádních systémů tam, kde není optimální volit standardní fotovoltaické panely,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Pravděpodobně to v dotačním programu nejsou poslední změny. Jak se nechali úředníci slyšet, i v budoucnu se bude rozšiřovat o další oblasti podpory.
Dosavadní žádosti V Nové zelené úsporám podle krajů. Zdroj Státní fond životního prostředí. Zvětšíte klikem
O dotace se žádá hlavně na Moravě
Program Nová zelená úsporám běží od roku 2014, kdy navázal na svého předchůdce Zelenou úsporám. Během dvou let Státní fond životního prostředí přijal téměř 21 tisíc žádostí, v nichž si lidé řekli o 4,8 miliardy korun. Vyplaceny zatím byly 1,2 miliardy korun. Nejvíce žádostí (1746) podali majitelé domů v Moravskoslezském kraji, nejméně (140) v Karlovarském kraji. Žadatelé chtějí příspěvky především na zateplení, ať už celkové, nebo dílčí.
Sdílejte článek, než ho smažem