Inflace po víc než roce zpomalila. Na oslavy je ještě brzo, říká ekonom

Tempo růstu inflace poprvé od června loňského roku kleslo. Spotřebitelské ceny sice v srpnu stouply meziročně o 17,2 %, ale bylo to o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Meziměsíčně se zvýšily o 0,4 %, což byl nejnižší meziměsíční růst od prosince 2021 (letos v červenci dosáhl 1,3 %). Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

„Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř 10 % byly jejich ceny nejníže od letošního února. Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Inflace v srpnu rostla méně, než čekal trh, kdy se analytici shodovali zhruba na úrovni 17,7 %. Výrazně vyšší inflaci čekala Česká národní banka, která v prognóze ze začátku srpna čekala srpnovou meziroční inflaci ve výši 19,3 %. Téměř s jistotou se tak dá říci, že centrální banka teď nebude dále zvyšovat své úrokové sazby.

„I když to vypadá na první pohled velmi pozitivně, nelze přehlédnout, že svižně rostou ceny dál, jen tentokrát výsledek inflace citelně vylepšilo desetiprocentní zlevnění pohonných hmot,“ říká Petr Dufek, ekonom Creditas.

„Letní inflační čísla naznačují, že růst spotřebitelských cen začíná kulminovat,“ nabízí svůj pohled na věc Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. „Neznamená to, že se meziroční růst inflace vrátí rychle ke 2 %, ale pravděpodobnost, že se meziroční inflace na podzim vyšplhá k 20 %, významně poklesla. Srpen potvrdil, že se růst cen energií do inflace nebude promítat již tak skokově. Rovněž se rozevřely nůžky mezi meziročním růstem cen zboží (19,6 %) a služeb (13,5 %), což lze interpretovat tak, že silné poptávkové zdroje inflace začínají pozvolna odeznívat.“

Na vysoký meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu nadále největší vliv ceny v oblasti bydlení. Ceny zemního plynu byly meziročně o 61,4 % vyšší, tuhá paliva zdražila o 45,8 %, elektřina o 34,6 %, teplo a teplá voda o 20,1 %. Náklady takzvaného vlastnického bydlení stouply o 18 %, nájemné zdražilo o 5,1 %. Ceny vodného rostly o 5,3 % a stočného o 6,4 %.

Meziroční inflaci dál zvyšují i ceny potravin, zejména pak ceny mouky (64,2 %), olejů a tuků (49,8 %), polotučného trvanlivého mléka (48,7 %), cukru (41,7 %), drůbežího masa (33,7 %) nebo položky ve skupině mléko, sýry, vejce (24,1 %). Výrazně dražší než před rokem jsou třeba i automobily (16,2 %) nebo ceny stravovacích služeb, které vzrostly o 24,7 %. Dál jsou meziročně výrazně dražší i ceny pohonných hmot a olejů (28,3 %), ale tempo růstu po srpnovém zlevnění zhruba o desetinu výrazně oproti červencovým 43,6 % kleslo.

Oproti letošnímu červenci vzrostly spotřebitelské ceny o 0,4 %. Tempo růstu tak oproti předchozím měsícům výrazně zpomalilo (z červencových 1,3 %). Dál pokračuje zdražování energií (například elektřina o 0,7 %, zemní plyn o 1 % a tuhá paliva o 3,7 %) a potravin – například polotučné mléko zdražilo o 5,5 %, máslo o 3,8 %, sýry a tvarohy o 2 %, ovoce o 1,2 % nebo uzeniny o 1 %. Naopak ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 3,5 %, brambory zlevnily o 14,5 %. Výrazně klesly ceny pohonných hmot a olejů (meziměsíčně o 9,8 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu na 11,7 % (v červenci 10,6 %).

Vysokou inflaci hlásí i některé další evropské státy, v Česku ale patří k nejvýraznějším. Předběžné výpočty podle jednotné evropské metodiky (kam se na rozdíl od inflace počítané Českým statistickým úřadem nepočítají náklady vlastnického bydlení) ukazují srpnovou meziroční inflaci v Česku ve výši 17,1 %, na Slovensku 13,3  %, v Německu 8,8 %, průměr eurozóny dělá 9,1 %. V červenci ceny nejvíc meziročně vzrostly v Estonsku (o 23,2 %), nejméně ve Francii a na Maltě (o 6,8 %), v Česku jsme v červenci byli na 17,3 %.

Česká národní banka v prognóze ze začátku srpna počítá ve zbytku roku s meziroční inflací kolem 20 %. Pak má postupně začít klesat a třeba za druhé čtvrtletí roku 2023 ČNB počítá s průměrnou meziroční inflací ve výši 11,5 %, na konci roku 2023 už to má být něco přes čtyři procenta. Podle aktuální prognózy se pak meziroční inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB v průběhu roku 2024.

„Další výrazný pozitivní impuls ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily pohonné hmoty, už inflace hned tak nedostane. Na oslavy poklesu je proto zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní „metu“, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne,“ dodává Dufek.

Sdílejte článek, než ho smažem