Vláda zavřela obchody protiústavně. Hned se ale neotevřou

Způsob, jakým vláda uzavřela některé obchody a služby kvůli šíření koronaviru, není v pořádku. Konstatoval to Ústavní soud, když vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády týkající se právě omezení maloobchodu a služeb.

Přestože nález Ústavního soudu platí okamžitě, uzavřené obchody a služby se hned neotevřou. Soudci totiž zrušili usnesení vlády z ledna. To už ale přestalo platit s koncem předchozího nouzového stavu. Vláda od poloviny února vydala nové usnesení, které obchody a služby omezuje podle nově vyhlášeného nouzového stavu. Protože je obsahem i formou téměř stejné, lze také u něj předpokládat, že není v souladu s Ústavou.

Vicepremiér Jan Hamáček už v reakci pro agenturu ČTK připustil, že vláda bude muset upravit svá opatření v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu.

Když to zjednodušíme: Ústavní soud vládě vyčítá, že nikdy nevysvětlila, na základě čeho některé obchody zavřela, zatímco jiné nechala otevřené. Například proč květinářství nebo prodejci zbraní mohou mít otevřeno, zatímco třeba prodejny nábytku nebo kadeřnictví jsou zavřené.

„Ústavní soud si je dobře vědom toho, že na právní předpisy, vydávané v době vyhlášeného nouzového stavu, nelze klást stejné nároky jako za „klidného počasí“... Současně však nelze připustit ani opačný extrém: situaci, kdy vláda dokonce ani v řízení před Ústavním soudem, není schopna či ochotna uvést žádné relevantní a konkrétní důvody, proč je daný zákaz nezbytný, proč nelze vystačit s méně robustními zásahy do základních práv a v čem spočívá racionalita uvedených výjimek,“ říká Miroslava Číhalíková Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu.

Podpora?

Zdroj: Shutterstock

• Nový kompenzační bonus. Takhle vláda vylepšila podmínky
• Pomoc podnikatelům očima expertů. Rychlá a jednoduchá, to nemůžeme říct
• Nefér hra s podnikateli, kritizuje komora vládu
• Karanténa kvůli koronaviru: Dostanete víc, schválila vláda
• Přijde další rouškovné? Volební dárky očima expertů

„Jakkoliv je totiž zřejmé, že některé z těchto výjimek jsou skutečně nezbytné (například prodej potravin, léků nebo pohonných hmot), vyžaduje řada jiných výjimek přesvědčivé vysvětlení, ze kterého by teprve bylo patrno, že se ze strany vlády nejedná o nepřípustnou libovůli (například květinářství nebo prodejny zbraní a střeliva). Toto odůvodnění přitom není jen nezbytným podkladem pro přezkum prováděný Ústavním soudem, nýbrž také pro společenskou akceptaci a tedy i legitimitu krizových opatření,“ upřesňuje Sedláčková.

O diskriminaci přitom nejde jen na straně podnikatelů, ale také spotřebitelů. Některé skupiny osob si totiž nedokážou nebo nemohou objednat zboží elektronicky v e-shopu, takže na dlouhou dobu ztratily přístup k určitému druhu zboží.

Soudcům se nelíbí ani forma, kterou vláda pro svá omezení opakovaně zvolila. Právním předpisem totiž nelze obecně a zcela neodůvodněně zakázat „vše“ a formou výjimek pak určité oblasti zasažené zákazem „zpětně povolit“ (opět bez jakéhokoliv odůvodnění). „Navíc je třeba při posuzování intenzity zásahu do práva svobodně podnikat a odlišného zacházení mezi jednotlivými subjekty vycházet i z toho, že v současné době již měla vláda dostatek času, aby přijatá opatření mnohem lépe promyslela a odůvodnila, než tomu bylo v době nastavení omezujících opatření v březnu 2020. Z pohledu plynutí doby je totiž třeba klást na odůvodnění zásahů do základních práv nyní vyšší nároky, než tomu bylo v okamžité reakci v počátku pandemie,“ připomíná Ústavní soud.

„Orgánům veřejné moci (u nás i v zahraničí) chybějí zkušenosti s řešením krize obdobného rozsahu, epidemická situace je velmi dynamická a ani mezi odborníky nepanuje úplná shoda na tom, jak ji hodnotit a co nejlépe regulovat. Je však zároveň nutné zdůraznit, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle,“ zdůrazňují soudci.

„Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, nicméně odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci. Vláda proto musí zvažovat nejen konkrétní odborné podklady, kterými disponuje, nýbrž musí zohledňovat celkový kontext a dopady svých opatření i do dalších oblastí společenského života, a to v krátkodobém i dlouhodobém hledisku. Právě proto je nezbytné, aby byla schopna každé takové rozhodnutí racionálně odůvodnit a aby důvody těchto opatření byly navenek seznatelné. V opačném případě totiž postrádají odpovídající legitimitu,“ dodává Ústavní soud.

Podle šéfa Svazu obchodu Tomáše Prouzy by vláda měla co nejrychleji zrušit aktuální omezení. „Jeho protiústavnost je stejná jako u toho, které Ústavní soud zrušil,“ říká Prouza. Vláda také podle něj musí neprodleně přijít s nabídkou náhrady škody, kterou protiústavně uzavřeným obchodům způsobila.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem