Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Outsider, nebo favorit?

Outsider, nebo favorit?
O tom, že se ekonomika evropských zemí pomalu plazí za pádícími Spojenými státy, dnes pochybuje jen málokdo. Hovoří se dokonce o neotřesitelné americké nadvládě. Jenže časopis The Economist před časem upozornil, že výsledky podrobného zkoumání statistik a dalších údajů ukazují něco zcela jiného.

Redaktoři britského týdeníku prostudovali řadu různých analýz a sestavili materiál, který pravděpodobně bude pro většinu lidí překvapením. Přesvědčení, že evropská ekonomika za tou americkou beznadějně zaostává, nejspíš ve světle těchto informací vezme za své. Co tedy novináři zjistili?

I pomalu lze předehnat

Všeobecně se ví, že hrubý domácí produkt USA rostl v posledním roce (do prvního čtvrtletí 2004) tempem 5 %, zatímco země eurozóny si připsaly jen 1,3 %. A evropský růst za Amerikou trvale pokulhával v průběhu celé poslední dekády: 3,3 % ku 2,1 %. Jenže čísla o HDP Spojených států jsou nadsazená, populace země totiž roste mnohem rychleji. Pokud bychom tedy porovnali HDP na osobu v obou ekonomikách (což je zřejmě nejlepší způsob měření ekonomické výkonnosti), rozdíl je najednou mnohem méně výrazný (1,8 % v eurozóně oproti americkým 2,1 %) . Navíc, všechny horší výsledky eurozóny mohou být prakticky svedeny na jedinou zemi, a sice Německo, jehož ekonomika se od roku 1990, tedy od sjednocení obou německých zemí, potýká s obtížemi. Pokud bychom tedy Německo z měření vyloučili, roční růst HDP eurozóny by dosáhl 2,1 %, neboli stejné úrovně jako USA.

Zřejmě nejpopulárnější mýtus říká, že růst americké produktivity práce předčí ten evropský o obrovský kus. Zaoceánská produktivita skutečně v posledních letech zrychlovala, ovšem rozdíl mezi USA a eurozónou je opět nadhodnocený, protože srovnání vychází ze zavádějících, neporovnatelných údajů. V USA se obvykle k měření produktivity používá ukazatel výkonnosti na hodinu počítaný pouze pro nezemědělský sektor. V průběhu uplynulých 10 let (až do roku 2003) zde vzrostla produktivita práce o 2,6 %. Evropská centrální banka ale používá pro měření růstu produktivity práce zemí eurozóny údaje o HDP na pracovníka pro celou ekonomiku. Ty ukazují nárůst pouze o 1,5 %. Na rozdíl od Ameriky údaje také zahrnují veřejný sektor, ve kterém je produktivita práce vždycky nižší a navíc nezohledňují pokles odpracovaných hodin.
Pokud bychom tedy použili stejný ukazatel pro obě ekonomiky, tzn. HDP na hodinu pro celou oblast ekonomiky, zjistili bychom, že americká produktivita práce v průměru za rok rostla o 2 % od roku 1994, což je jen o málo více, než eurozóna (1,7 %). A podle studie Kevina Dallyho, ekonoma z Goldman Sachs, po přizpůsobení ukazatele ekonomickým cyklům obou zemí rostla produktivita práce evropské dvanáctky v průběhu minulých 10 let dokonce o něco rychleji.

Nic není černobílé

Ale můžeme snad Americe upřít rychlý růst produktivity spojený s růstem zaměstnanosti, zatímco růst produktivity na kontinentální Evropě byl na úkor pracovních míst? To možná kdysi pravda byla, ale dnes už není. V průběhu uplynulé dekády celková zaměstnanost v USA vzrostla o 1,3 % oproti 1 % v eurozóně. Pokud bychom ale znovu ze srovnání vyloučili Německo, dosáhla by evropská dvanáctka stejného tempa jako její zaoceánský partner. A od roku 1997 dokonce vzrostla celková zaměstnanost v eurozóně o 8 %, zatímco v Americe "pouze" o 6 %.

Je samozřejmě pravda, že v průběhu uplynulých deseti let se růst produktivity v USA zrychlil, zatímco v eurozóně tomu bylo naopak. Šéf americké centrální banky (FED) Alan Greenspan vidí jako hlavního viníka rigidní evropské pracovní a výrobní trhy. Strukturální bariéry, které brání propouštění zaměstnanců nebo zavádění nových metod práce možná brání firmám v co nejlepším využití IT technologií.

Nicméně je zde ještě další, méně znepokojivé zdůvodnění pro zpomalení růstu produktivity v kontinentální Evropě. Reformy pro větší flexibilitu pracovního trhu záměrně způsobily, že růst HDP je závislý na zvýšení počtu pracovních míst. Firmy dnes mají více důvodů přijímat nové zaměstnance díky nižším daním za zaměstnance s nízkými platy a díky uvolnění pravidel pro zaměstnávání na částečný úvazek a úvazky na dobu určitou. To jim umožňuje obcházet přísné zákony ochraňující pracující. Negativní stránkou je nižší růst produktivity, protože se více nezkušených a nekvalifikovaných pracovníků zařadilo mezi pracovní síly. Je to přesně totéž, co se dělo v USA v osmdesátých letech. Z dlouhodobého hlediska by ovšem pružnější pracovní trh měl pomoci k posílení růstu.


Zdroj: The Economist

Z oficiálních statistik vyplývá, že růst produktivity byl v průběhu minulé dekády v eurozóně ve skutečnosti stejný jako v USA. A ačkoli HDP na zaměstnance rostl o něco pomaleji, odstup je malý. Nicméně používání oficiálních statistik je tak trochu míchání jablek s hruškami, protože v obou zemích (resp. oblastech) se HDP měří jinak. Například američtí statistici počítají výdaje firem na počítačový software jako investice, což patří do HDP. V Evropě jsou ale tyto výdaje počítány jako běžný náklad, proto se odečítají z konečné produkce. Výsledkem pak je, že prudké zvýšení výdajů na software relativně nadhodnocuje americký růst oproti evropskému.

Dokončení článku najdete na našich stránkách v příštích dnech.

Připraveno podle týdeníku The Economist.

Co si myslíte o netradičním srovnání? Skutečně na tom Evropa není tak špatně? Předežene USA?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 8. 2004 21:04, Cyrilek

To by asi moc dobře nešlo. Představ si, že ti lidé od nulové nezaměstnanosti by museli být zahrnuti do statistiky průměrných výdělků. to by asi musel ČSU vykazovat průměr ne 17 tis. ale přibližně průměr z 60. let a to by byla velmi špatná vizitka.

Reagovat

 

+46
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 26. 08. 2004 13:05)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 8. 2004 17:09, Jan Kolda von Žampach ( řečený Pancíř )

Já se přiznávám, i bez mučení, že na položenou otázku odpovědět, natož jednoznačně, prostě neumím!
Navíc asi nutno rozlišit, zda-li se o věc zajímám pro své krátkodobé či nejvýše střednědobé spekulace, nebo si jen tak zafilosofuji někam hodně dál. I třeba až za horizont mé vůbec možné fyzické existence.

Evropu jako takovou vidím, proti USA, zatím velmi NEKONSOLIDOVANOU z mnoha rozhodujících pohledů. Tedy ji vidím zatím jako těžko čitelnou, resp. míra volnosti jednání (i právě jejích jednotlivých politických součástí), tedy četnost zájmů a z toho plynoucích důsledků a rizik, je vysoká. Výhodou Evropy však je, a významnou dobu bude, existence vnitřních kolonií: tím myslím již nové současné a dále předpokládané rozšíření unie směrem na východ a jihovýchod. Včetně blízkého přeshraničí, kde se ale postupně, jako konkurent, může se svými odlišnými zájmy později znovu objevit Rusko. To vše však samo o sobě dává zatím Evropě možnost významnou dobu profitovat, a to právě a také na postupném růstu spotřeby na těchto nových a přeshraničních územích, odkud budou naopak zajištěny surovinové zdroje a zatím levná pracovní síla. Tak si může, případně, Evropa dlouhou dobu vystačit z velké části i sama se sebou. Když se navíc bude, ke svému i vzdálenému okolí, chovat navýsost pragmaticky, vyváženě a bez třeba i kýmsi jiným vnucených předpojatostí.
Proti Evropě naopak již plně KONSOLIDOVANÉ a homogenní Spojené státy jsou, jak se mi jeví a co se týče spotřeby, na samé hranici současných možností trávení. Prostě papat dál už moc nejde, nebo s velkými obtížemi. Navíc zajištění pokud možno levných (budoucích) zdrojů odjinud bude pro Budulínka asi čím dál tím více spojeno s různými formami SILOVÝCH řešení. Které jsou a budou nákladné, avšak ještě dlouhou dobu ÚSPĚŠNĚ uskutečnitelné právě pro současný technologický náskok a pro již uvedenou konsolidaci USA jako politické, hospodářské a především vojenské jednotky. Což dnes Evropě právě chybí. Pro další bezprostřední vývoj zde bude také významné, do jaké míry se USA budou, tak jako dosud a nikoli nestranně, dále angažovat ve prospěch sionistických zájmů státu Israel. To je dle mne, v dnešních souvislostech, stále latentní rozbuška s těžko předvídatelnými dopady: žel, hodně drahá rozbuška a na účet také amerických daňových poplatníků. Současný americký prezident a kandidát je, prý, s těsnými vztahy na křesťanské sionisty, jeho vyzyvatel z opozice je židovského původu: zda-li je také sionista nevím, jeho názory zatím, žel, neznám, avšak riziko další eskalace konfliktu s metastázami do oblastí právě surovinových zdrojů je možné. A tak, babo raď, co s americkýma akciema!



Reagovat

 

-14
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

31. 8. 2004 | 4:19

Americky delnik pracuje kazdy rok o jeden mesic dele, nez delnik v Nemecku, nebo ve Francii. Bude to tezke ty U.S. dohanet v produktivite. Cela Evropa je nacichla socializmem. Hlavne jak dostat neco za nic. Hlavne jak mit...více

27. 8. 2004 | 21:04 | Cyrilek

To by asi moc dobře nešlo. Představ si, že ti lidé od nulové nezaměstnanosti by museli být zahrnuti do statistiky průměrných výdělků. to by asi musel ČSU vykazovat průměr ne 17 tis. ale přibližně průměr z 60. let a to by...více

27. 8. 2004 | 12:00

goldman sachs aspon opisuj poradne více

26. 8. 2004 | 18:28 | Michal

Pane doktore Kalivodo, ač nejsem politicky zdatný, natož zběhlý a různými politickými stranami proběhnuvší, tak musím s vámi, zcela svobodně, souhlasit. Máte recht. Ještě kouříte dýmky? více

26. 8. 2004 | 17:25 | Kateřina Havlíčková

Noviny - papírové i internetové - musejí mít celé portfolio článků. Kromě vlastních také zpravodajství, zajímavé články odjinud atd. Takový typ článku jako je tenhle z The Economist znamená několik týdnů práce - to není běžný...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zástava, Optimální portfolio, Bludný kruh chudoby, bydlení, petra pospíšilová, marta nováková, andrej babiš, restaurace, daňová novela, protikrizová opatření, stagnace, rada ekonomických poradců, kojení, cukrovinky, garantovaný dluhopis, majetek státu, Stochastický oscilátor, ekonomicky aktivní obyvatelé

1AA0368, BUBUBUS1, 4AV1462, 4AV1465, 4AV1462

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK