Záchrana některých banka celková stabilizace bankovního sektoru by mohla Evropu přijít až na třetinu jejího hrubého domácího produktu. To v případě, že státy budou muset splnit záruky, kterými garantují splácení určitých úvěrů soukromých firem. Celkem evropské země vyčlenily na tyto záruky 2,9 bilionu eur. Na přímé kapitálové injekce bankám oslabeným finanční krizí vlády přislíbily 313 miliard eur. Vyplývá to z údajů Evropské komise, která musí jednotlivé národní stabilizační programy schvalovat. Pro srovnání, výkon české ekonomiky v roce 2008 měřený jako hrubý domácí produkt činil 148 miliard eur.
Devět zemí zatím svým bankám z peněz daňových poplatníkůnijak pomáhat nemuselo. Jde o nové členské státy – Bulharsko, Kypr, Česko, Estonsko, Litvu, Maltu, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
Programy záruk za úvěry či přímé kapitálové injekce bankámmusí splňovat tři základní kritéria. Musí pomoci obnovit finanční stabilitu, rozproudit zamrzlé poskytování úvěrů a zároveň by neměly mít negativní dopad na veřejné finance a nesmí narušovat konkurenční prostřední na vnitřním trhu EU.
Evropská komise soudí, že díky vládním zásahům se evropský finanční systém vyhnul zhroucení. Nicméně upozorňuje, že hospodaření bank je stále ztíženo obavami ohledně kvality aktiv, tedy nakoupených cenných papírů či poskytnutých úvěrů. Právě na úvěry bude mít vliv zhoršující se situace firem, které se stále ještě potýkají s hospodářskou recesí. Tomu odpovídá i napětí na mezibankovním trhu, na němž banky získávají peníze na své aktivity. Banky se bojí si půjčovat na delší dobu právě kvůli nejistotě, zda v budoucnu tyto úvěry budou schopny splácet.
| Země | Celková vyčleněná částka (v % HDP) | Celková použitá částka (v % HDP) | Výše garance bankovních vkladů (v eurech, pokud není uvedeno jinak) |
|---|---|---|---|
| Rakousko | 32,8 | 8,7 | 100 % |
| Belgie | 92 | 26,7 | 100 000 |
| Bulharsko | 0 | 0 | 50 000 |
| Kypr | 0 | 0 | 100 000 |
| Česko | 0 | 0 | 50 000 |
| Dánsko | 259,4 | 0,5 | 100 % |
| Estonsko | 0 | 0 | 50 000 |
| Finsko | 27,7 | 0 | 50 000 |
| Francie | 18,1 | 5,6 | 70 000 |
| Německo | 24,4 | 9,1 | 100 % |
| Řecko | 11,4 | 4,6 | 100 000 |
| Maďarsko | 7,1 | 2,7 | 100 % |
| Irsko | 231,8 | 229,4 | 100 % |
| Itálie | 1,3 | 0 | cca 103 000 |
| Lotyšsko | 37,9 | 8,9 | 50 000 |
| Litva | 0 | 0 | 100 000 |
| Lucembursko | 20,2 | 8,8 | 10 000 |
| Malta | 0 | 0 | 100 000 |
| Nizozemsko | 52 | 25,4 | 100 000 |
| Polsko | 0 | 0 | 50 000 |
| Portugalsko | 12,5 | 3,3 | 100 000 |
| Rumunsko | 0 | 0 | 50 000 |
| Slovensko | 0 | 0 | 100 % |
| Slovinsko | 32,8 | 0,4 | 100 % |
| Španělsko | 12,1 | 5 | 100 000 |
| Švédsko | 50,2 | 8,9 | 50 000 |
| Velká Británie | 41,6 | 26,8 | cca 50 000 |
| Zdroj: Evropská komise | |||
Nejasné zůstává i to, nakolik masivní pomoc bankám zasáhne rozpočty jednotlivých států. Vlády sice zatím podle Komise hlásí, že s financováním záchranných opatření nemají potíže, nicméně je zjevné, že investoři do státních dluhopisů tato slova některým státům úplně nevěří. Projevuje se to rostoucími úroky, které musí státy platit z nově vydaných dluhopisů. Investoři si tím zajišťují vyšší výnos za riziko, které státy převzaly od soukromých institucí a které možná budou muset v budoucnu zaplatit. Některé státy uvádějí, že riziko ze záruky zvýšilo výnosy jejich dluhopisů o půl procentního bodu.
Z oznámených záchranných a stabilizačních opatření zatím banky čerpaly především přímé kapitálové injekce. Z celkové vyčleněné sumy 313 miliard korun se do bank dostalo 54,8 procenta. Vládní záruky zatím pokryly úvěry v třetinové hodnotě celkové přislíbené sumy. Komise soudí, že často státy oznámily, že na záruky vyčlení mnohem vyšší částku, než byla ve skutečnosti potřeba, aby tím uklidnily finanční trhy. To je třeba příklad Dánska, které schválilo záruky za úvěry ve výši 253 procent HDP, ale banky je dosud vůbec nevyužily. Opakem je Irsko, kde se vláda zaručila za úvěry až do výše 225,2 procent HDP a celá tato částka už byla využita. Znamená to, že kdyby takto zajištěné úvěry nebyly spláceny, musel by je bankám zaplatit stát a sehnat tolik peněz, kolik vyprodukuje irská ekonomika za dva a čtvrt roku.
Nejnákladnější by finanční krize mohla být právě pro Irsko. To vyčlenilo dohromady na záruky za úvěry a na kapitálové injekce částku v hodnotě 231,8 procenta irského HDP. Vyčerpalo už sumu v hodnotě 229,4 procenta HDP. Na druhém místě v už použité pomoci je Velká Británie, která na pomoc bankám vyčlenila sumu odpovídající 41,6 procenta HDP a dosud vyčerpala částku 26,8 procenta HDP. Největší část přitom tvořila hotovost, kterou stát bankám dodával, aby zajistil jejich každodenní fungování.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
