Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Strach z inflace nepouští evropské úrokové sazby dolů

| rubrika: Analýza | 12. 5. 2008
Strach z inflace nepouští evropské úrokové sazby dolů
Evropská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na euro na 4 procentech. Odmítla tak podpořit skomírající hospodářský růst a upřednostnila naopak své úsilí o snížení inflace, která je vysoko nad cílem ECB.

Úvěrová krize a stále ještě neodvrácená hrozba hospodářské recese v USA podvazuje hospodářský růst v 15 zemích Evropské měnové unie. Přesto se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 4 procentech.

Bylo to očekávané rozhodnutí, ač má své četné kritiky, kteří by rádi viděli úrokové sazby níže v zájmu oživení ekonomik zemí eurozóny. Ke kritikům se řadí i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jenž nedávno dokonce veřejně zauvažoval o omezení suverenity ECB. Francie přitom zažívá pokles podnikatelské důvěry a průmyslová výroba v této druhé největší ekonomice eurozóny v březnu klesla o 0,8 procenta, když za uplynulých 12 měsíců vykázala jen jednoprocentní růst.

Předseda banky Jean-Claude Trichet trvá na udržení cenové stability, tedy splnění úkolu, jenž je centrální bance z definice nejvlastnější. Ještě v březnu činila roční míra inflace v eurozóně rekordních 3,6 procenta, minulý měsíc mírně polevila na 3,3 procenta, avšak nad třemi procenty setrvává již půl roku, zatímco inflační cíl ECB je na hladině dvou procent.

Neměnný tón Trichetových komentářů zbavil ekonomy a obchodníky jakýchkoliv očekávání, že by se úrokové sazby na euro v dohledné době snížily. Poslední naděje se upínají ke druhé polovině, či spíše ke konci letošního roku.

Tentokrát prezident ECB rozhodnutí o neměnnosti úrokových sazeb zdůvodnil obavami z událostí na finančních trzích. „Hladina nejistot vyplývající z otřesů na finančních trzích zůstává neobvykle vysoká a stále zde přetrvává napětí," řekl Trichet. „Míra inflace od loňského léta výrazně vzrostla, především v důsledku růstu cen potravin a energie.“ Dodal však také, že inflace může být snáze přenesena do mezd a do cen výrobců.

„ECB podle našeho očekávání změnu rétoriky ve směru snižování úrokových sazeb nenaznačila,“ zhodnotil stručně Trichetův komentář Josef Kvarda, analytik investiční společnosti Atlantik Finanční trhy.

„Snížení klíčové refinanční sazby může nastat až v okamžiku, kdy inflace v eurozóně klesne pod 3 procenta a riziko zvýšení inflačních očekávání pomine. K tomu by mělo dojít do září,“ říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank. „Proto jsme posunuli očekávání snížení klíčové sazby ECB na 3,5 procenta až na čtvrté čtvrtletí.“

Jean-Claude Trichet se rovněž zmínil, že ekonomika eurozóny má zdravé základy a hospodářský růst bude pokračovat, ale pomaleji. Ono „pomaleji“ lze vyčíst ve snižování předpovědí tempa růstu hrubého domácího produktu. Evropská komise například v dubnu snížila predikci růstu HDP v eurozóně pro letošek z 1,8 na 1,7 procenta a Mezinárodní měnový fond šel se svými odhady až na 1,4 procenta.

Jsou-li pro Francii úrokové sazby příliš vysoké a hospodářský růst nízký, je třeba připomenout, že stejně je na tom Německo, největší ekonomika Evropské měnové unie a největší obchodní partner Česka. Po poklesu indexů podnikatelské a investorské důvěry se v březnu v Německu snížila průmyslová výroba o 0,5 procenta.

S tím koresponduje pokles přebytku v zahraničněobchodní bilanci ČR se státy EU, jmenovitě s Německem, Rakouskem a Slovenskem (které však ještě není členem EMU), a snížení podílu Německa na celkovém českém exportu v letošním prvním čtvrtletí.

Proti poklesu hospodářského růstu bojovaly USA snižováním úrokových sazeb z 5,25 procenta loni v září na nynější 2 procenta. Podobně Bank of England, centrální banka Velké Británie, v dubnu snížila úrokovou sazbu na libru z 5,25 procenta na 5 procent a analytici očekávají další snížení v letošním roce nejméně na 4,75 procenta. ECB je v obtížnějším postavení, protože ekonomiky, které jednotnou měnu euro používají, nejsou konzistentní. Například pro Slovensko, jež se má stát členskou zemí EMU od 1. ledna příštího roku, jsou již nyní úrokové sazby na euro při slovenské inflaci kolem 4 procent podle některých analytiků příliš nízké.

Může jednotná evropská měnová politika dlouhodobě fungovat pro tak rozdílné země jako třeba Německo a Slovinsko či Slovensko? Podělte se o názor.

 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Složené ukazatele, Devizový trh, Výrobní faktory, sleva, telefónica, daňové úniky, daň z příjmů, andrej babiš, radomil bábek, výpalné, implementace, Milan Vaníček, deeorange, ČP Invest Český, prediktivní trh, augustp pinochet, výkon trestu, Variabilní životní pojištění

1T31308, 5E30844, 7B54457, 7T41122, 7T41122

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK