Už na začátku devadesátých let Češi slýchávali, že za deset let se budou mít stejně jako v sousedním Rakousku. Teď je to tady znovu. Češi prý mohou dohnat průměr zemí Evropské měnové unie v HDP na hlavu také za deset let. Podmínkou ovšem je, píše se ve zprávě OECD o hospodářském vývoji České republiky, že hrubý domácí produkt v eurozóně bude růst přibližně tak jako dosud, tj. asi o 2 procenta ročně, a v Česku by tempo hospodářského růstu nemělo klesnout výrazně pod 5 procent. První předpoklad se může naplnit snadno. Loni ekonomika eurozóny vzrostla o 2,8 procenta, letos podle odhadů zpomalí na 1,5 procenta a příští rok možná až pod 1 procento.
Druhý předpoklad má ovšem trhliny. Loni sice český hrubý domácí produkt vzrostl o 6,5 procenta, odhady pro letošek však kolísají. Na počátku roku odhadovali analytici, ale také třeba Česká národní banka, že letos bude český HDP vyšší o 4,1 procenta. Nyní se předpovědi nezávislých ekonomů pohybují velmi blízko 5 procentům. Ministerstvo financí tento týden zveřejnilo novou makroekonomickou prognózu, v níž se také přiklání k letošnímu tempu 4,9 procenta. Pro příští rok předpovídá 5,1 procenta.
Citovaná zpráva OECD naopak předpověď hospodářského růstu pro Česko snížila na 4,5 procenta. „Dlouhodobý odhad OECD je podle nás přehnaně optimistický a v realitě bude dohánění pomalejší,“ soudí o závěru OECD Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.
Za pozornost stojí, že se téměř vůbec nepočítá s nepříznivým vlivem úvěrové krize v USA a západní Evropě a s dopady hospodářské stagnace ve Spojených státech na tuzemskou ekonomiku. Ačkoliv představitelé OECD ve středu zahrozili, že propad americké ekonomiky bude trvat o půl až tři čtvrtě roku déle, než se původně očekávalo (tj. oživení nastane ne ve druhé polovině letošního roku, ale až počátkem roku příštího), zpráva Organizace říká, že České republice se otřesy na finančních trzích zatím vyhýbají. Nezdá se ani, že by hrozily problémy domácího charakteru.
Přitom délka a hloubka hospodářské stagnace v USA je pro další vývoj v Evropě stále neznámou veličinou. Pokud ekonomika v eurozóně a v Německu výrazně oslabí, kam směřuje největší část českého exportu, na růstu domácí ekonomiky se to nepříznivě projeví. Domácí poptávka podniků a obyvatel nemusí být natolik silná, aby růst HDP udržela v předpokládaném tempu. Zbýval by obrat obchodu směrem do východní Evropy a do dalších zemí mimo eurozónu a USA, což už se částečně děje. Ve větším měřítku ovšem toto přesměrování patrně nebude tak rychlé, jak by bylo pro zachování hospodářského růstu potřeba.
Aktuální zprávy ze západní Evropy nejsou moc povzbudivé. Kromě snižujících se odhadů hospodářského růstu se v dubnu také výrazně podlomila důvěra německých podnikatelů. Ve čtvrtek publikovaný index Ifo, jímž stejnojmenný institut tuto důvěru měří, nečekaně výrazně klesl. Zhoršilo se jak hodnocení současné situace, tak také hodnocení vyhlídek na příští půlrok. Ekonomové Ifo tento jev vysvětlili tím, že se více začínají prosazovat efekty silného eura, ropy a finanční krize. „Silný pokles firemní důvěry v maloobchodu a oslabení klimatu průmyslu je varováním,“ řekl o poklesu indexu Josef Kvarda, analytik investiční společnosti Atlantik FT. „Také komentáře institutu nejsou tak optimistické jako v minulých měsících a potvrzují všeobecné očekávání oslabení růstu ekonomiky.“ Také dubnový index důvěry ve Francii citelně klesl, potíže se začínají projevovat i v Itálii a Španělsku.
Index Ifo jen potvrdil dříve publikovaný, nečekaně hluboký propad indexu důvěry německých investorů ZEW. Další čerstvé ukazatele pak ukázaly na pokles aktivity v průmyslu a jen velice slabé zvýšení ekonomické aktivity ve službách eurozóny. „Projevuje se nepříznivý dopad zpomalení růstu americké ekonomiky, slabého dolaru a drahé ropy,“ konstatuje Kvarda.
Důvěra v ekonomiku klesá i v Česku. Podle dubnového indexu důvěry zveřejněného Českým statistickým úřadem, se snížila důvěra podnikatelů proti březnu o 0,7 bodu a důvěra spotřebitelů o 1,1 bodu. Zatímco v meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů vyšší než loni, důvěra podnikatelů oslabila za uplynulých 12 měsíců o 3,4 bodu. Z rozboru ČSÚ vyplývá, že podnikatelé v průmyslu snížili hodnocení svých vyhlídek na exportní zakázky a pro příští tři měsíce vidí také zhoršení ve vývoji výroby a zaměstnanosti.
Sen o desetiletém spurtu vstříc hospodářské úrovni EU, jak ho načrtla OECD, se tedy nejspíš jen tak lehce nenaplní.
Co si myslíte o zprávě OECD a o kondici české ekonomiky? Podělte se o názor.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
