Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na hladině 3,75 procenta, kam ji Česká národní banka posunula počátkem letošního února. Nadále tak má Česko nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii.
Bankovní výbor ČNB měl ke středečnímu rozhodování při ruce novou makroekonomickou prognózu, jejíž závěry potvrdily „...značná proinflační rizika“, jak řekl guvernér banky Zdeněk Tůma.
Rizika se odvíjejí převážně od vnějších faktorů: vysokých cen potravin a energie, zejména ropy, které se tvoří na světových trzích a jsou ovlivňovány hlavně vysokou poptávkou. Korunové úrokové sazby nemohou tento stav nijak ovlivnit.
Z prognózy také vyplynulo, že český hospodářský růst bude i letos pokračovat poměrně rychlým tempem. ČNB zvýšila odhad růstu z dřívějších 4,1 na 4,7 procenta. Tím se ale jen přiblížila odhadům např. ministerstva financí nebo většiny nezávislých ekonomů. „Ke zpomalení růstu ekonomiky dojde později, než jsme předpokládali. Není to ovšem zásadní změna a po roce 2009 se ekonomická aktivita opět zrychlí," řekl Tůma.
ČNB tak zůstala ušetřena základního dilematu centrálních bank USA a eurozóny, které volí mezi protiinflačním zvýšením sazeb a jejich snížením v zájmu oživení skomírajícího hospodářského růstu.
Poslední dny však ukázaly, že palčivým problémem se stává silný kurz české koruny. Před jeho nepříznivým vlivem na export, a tím i na podstatou část domácího průmyslu ekonomové varují již delší dobu. Prakticky se ale tento vliv ukázal až v údajích o zahraničním obchodu za březen. Obchodní bilance ČR sice vykázala přebytek (8,1 mld. Kč), ten byl ale mnohem nižší, než ve stejném měsíci loni a zhruba poloviční proti očekávání ekonomů. Vážným varováním je pokles vývozu o 5,6 procenta a pokles dovozu o 2,4 procenta.
Vývoz se snížil poprvé po čtyřech letech a zároveň byl březnový propad nejhlubší od srpna 2002. Kromě silné koruny byl export sražen také slábnoucí poptávkou po českém zboží ze zahraničí. „Březnový pokles vývozu do Německa a zprávy o omezování produkce některých firem kvůli příliš silné koruně mohou být předzvěstí horších časů,“ varoval David Marek, hlavní ekonom investičního portálu Patria Online. „Z několika údajů, jemuž v letošním roce předcházela vlna pozitivních informací, prozatím nelze vyvozovat silné závěry, pozornost si ovšem zaslouží,“ dodal analytik.
Český statistický úřad, který údaje o zahraničním obchodu zpracovává, však signalizuje snižování vývozu již dva měsíce a pokles zahraničních zakázek pro české podniky trvá celé první čtvrtletí.
Pokles vývozu měl pravděpodobně ještě dvě příčiny: letošní březen měl o dva pracovní dny méně než ten loňský. Navíc v minulém roce byl export tak vysoký, že překonat tuto srovnávací základnu by bylo skutečně obtížné.
„Propad exportu je ale tak prudký, že za ním pravděpodobně stojí také výpadek poptávky, což není krátkodobá záležitost. Na exportéry tedy zřejmě dolehnou horší časy, které ještě umocní nadhodnocená koruna,“ konstatoval Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank CZ.
K oslabení kurzu, nebo alespoň zastavení růstového trendu, by bylo zapotřebí snížit hlavní úrokovou sazbu. To je ale krok, ke kterému se ČNB vzhledem k inflačnímu riziku neodhodlala, naopak, v poslední době se spekulovalo spíše na její zvýšení. „Statistika zahraničního obchodu však podle nás nedává prostor pro růst sazeb,“ poznamenal Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.
Očekávané zhoršování zahraničněobchodní bilance odpovídá odhadovanému zpomalení tempa růstu hrubého domácího produktu z loňských 6,2 % na 4,5 až 5,5 procenta letos.
„Z hlediska měnové politiky posiluje zpomalující ekonomika argumenty pro další ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni,“ doplňuje Sobíšek.
Může silná koruna výrazně ohrozit českou ekonomiku? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem