Očima expertů: Chceme vyhrát boj proti chudobě?

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 16. 10. 2015 | 23 komentářů
Sociální nůžky se rozevírají. Bohatí bohatnou, chudí zůstávají chudí. Má smysl proti příjmové nerovnosti bojovat? Někteří odborníci navíc varují, že současný boj proti chudobě není příliš efektivní. Ptáme se Pavla Kohouta, Ilony Švihlíkové, Petra Macha, Aleše Michla a dalších osobností.
Očima expertů: Chceme vyhrát boj proti chudobě?

Někdo si za pár dolarů koupí cestou do práce kávu do kelímku. Jinému musí stejná částka vystačit na týdenní živobytí – i tak může vypadat extrémní chudoba v praxi. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představuje příjmová nerovnost jedno z největších nebezpečí dnešní doby. A problém to podle ní není jen v nejchudších zemích, ale i ve vyspělém světě. Mnoho ekonomů sice souhlasí, na tom, jestli příjmová nerovnost vždy brzdí ekonomiku, a na tom, jak a zda by se proti ní mělo bojovat, se ale shodnout nedokážou.

Nobelova cena za výzkum chudoby

Boj s chudobou a zvyšování světového blahobytu jsou také tématem vědecké práce posledního laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Anguse Deatona. Britský profesor, působící na univerzitě v Princetonu, ve svých studiích na tvrdých datech zkoumá vztah mezi spotřebou, příjmy a úsporami. Jeho poznatky pomohly mnoha vládám po celém světě při zavádění reforem, které měly přímý dopad na jednotlivé společenské třídy. Deaton sice také upozorňuje na rozevírající se sociální nůžky, zároveň ale připomíná, že za posledních sto let strmě stoupá střední délka života a v posledních třiceti letech výrazně klesá i procento lidí žijících v extrémní chudobě. Tyto jistě pozitivní jevy ovšem nepřičítá organizovanému boji s chudobou a rozvojové pomoci, které podle něj nejsou v současné podobě příliš efektivní. Řešení podle něj nepřinese větší přerozdělování peněz, ale až samotný rozvoj nejchudších oblastí světa a zejména jejich lidského potenciálu.

Co si myslí ekonomové, podnikatelé a zástupci odborů? Mělo by se proti rozevírání sociálních nůžek nějak bojovat? A pokud ano, tak jakým způsobem? Kdy je podle nich příjmová nerovnost nebezpečná a kdy naopak žádný problém nepředstavuje? A je dnešní boj proti chudobě efektivní?

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+56
+
-

Příjmová nerovnost je normální, lidé mají různé schopnosti a různé příležitosti. Problém je, pokud někdo bohatne na základě nespravedlivých výhod nebo pokud je někdo chudý kvůli nespravedlivým omezením. Nemusíme chodit daleko. Vicepremiér Babiš bohatne mimo jiné na základě zákona, který nařizuje přimíchávání biopaliv do benzinu. Velké rozdíly v příjmech na planetě pak můžou vést k migraci, která bude vyvolávat další problémy. To nejjednodušší, co můžeme jako Evropané udělat, je uvolnit obchod s Afrikou a Blízkým východem, aby tamní lidé mohli vydělávat doma a do Evropy exportovat zboží. Když nenecháme putovat zboží, začnou se pohybovat lidé…

Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
-2
+
-

Kdyby byl boj proti chudobě efektivní, neměli bychom rekordní nerovnost – což ukazuje nejen Oxfam, ale i podstatně méně progresivní instituce jako OECD či Credit Suisse. Je to bezesporu i tím, že roste role renty, což zase ukazuje vážné deformace v systému. Takto vysoká nerovnost, jaká je dnes, odráží jednak financializaci ekonomiky a také slabší postavení pracovní síly. Díky Mezinárodní organizaci práce víme, že ve vyspělých zemích je dlouhodobým problémem odpojení vývoje produktivity práce od vývoje mezd. Nejde jen o zjevnou ekonomickou nespravedlnost, ale i o to, že takovýto systém ztrácí legitimitu, protože většině obyvatel nic neposkytuje. Proč by ho měli podporovat? 

Návrhy sahají od progresivní dědické daně, až k silnější redistribuci. Já osobně jsem zastáncem podpory struktur takříkajíc na vstupu, tedy ekonomické demokracie, například v podobě družstev, nebo podniků převzatých zaměstnanci. To ale neznamená, že bych nepodpořila další opatření, řadu rozumných věcí navrhuje dokonce i OECD. I Mezinárodní měnový fond, který se probudil a ve své relativně nové analýze ukazuje, že ekonomika „trickle down“ jaksi nefunguje.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+12
+
-

Vřele souhlasím s názorem čerstvého laureáta Nobelovy ceny za ekonomii, profesora Anguse Deatona. Podle něho nelze tvrdit, že vyšší nerovnost je automaticky dobrá a absolutní rovnost ideální. „Nerovnost je vedlejším produktem úspěchu a úspěch nechcete zadusit,“ říká Deaton.

Tento názor je podpořen i faktem, že mnoho zemí zaznamenalo pokles nerovnosti v dobách, kdy se jim ekonomicky nedařilo. Vynecháme-li bývalé socialistické země, Kubu a Severní Koreu, nejnižší míru nerovnosti zaznamenávala například Velká Británie v 70. letech, kdy se jí ekonomicky dařilo zdaleka nejhůř v novodobé historii. Totéž platí pro Argentinu: pokles ekonomické výkonnosti v poválečném období byl doprovázen výrazným „zlepšením“ nerovnosti, neboť boháči a vyšší střední vrstvy valem chudli. Nakonec ovšem zchudli všichni.

Domnívám se, že nejlepší formou boje proti chudobě je podpora správné výživy, přičemž mám hlavně na mysli stopové prvky (jód a železo), jejichž nedostatek poškozuje inteligenci rozsáhlých populací nebo i celých národů. Dále je zde problém chronické otravy nadměrným množstvím fluoru v pitné vodě. Tato otrava rovněž způsobuje poruchy nervového systému a masový pokles IQ populací rozsáhlých geografických oblastí, včetně severní Afriky a Středního východu. Způsobuje tudíž i války a chudobu, neboť toto vše je funkce nižšího IQ.

Máme nadbytek spasitelů tohoto nešťastného světa, ale málokdo z nich si povšiml, že stovky milionů lidí trpí v důsledku nedostatku nebo přebytku významných stopových prvků. Je to smutné tím spíše, že o problému se ví už nějaký ten pátek.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+24
+
-

Sociální problémy celého světa je téma na mnoho stránek. Od celních a jiných bariér mezi státy, až po sociální exkluzi v jednotlivých regionech. Zůstal bych u vyspělých států. Zde je příjmová nerovnost nejméně nebezpečná, protože společnost jako celek bohatne a ti chudší, až na výjimky, nemají žádné problémy s živobytím. Díky velmi štědrému sociálnímu systému se lidé mají, alespoň podle mého subjektivního pocitu, nejlépe v historii lidstva. To se samozřejmě může velmi rychle změnit (válka, migrace, pandemie apod.). Užívejme si tedy relativně pohodového období, věčně nebude.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-8
+
-

Dnes fakticky boj proti chudobě neexistuje. Prostředky, které se na boj s chudobou vynakládají, jsou ve vztahu k potřebám marginální. Boj s chudobou nelze vést pouze prostřednictvím humanitární pomoci a sociálních dávek, ale odstraněním neokolonialního vztahu nejbohatších (zemí, společností, lidí) k těm ostatním. Stále větší majetek se koncentruje v rukou stále menší skupiny osob, přesouvá se od chudých k bohatým v míře závislé na vůli a rozhodnutí těch bohatých. Ti už nahromaděné bohatství nejsou reálně schopni smysluplně užít. Tento jev upevňuje propastné rozdíly mezi nejbohatšími částmi světa a jejich neformálními ekonomickými koloniemi, jejichž vlády dnes nemají reálnou moc, sílu, schopnost, prostředky ani možnost se z této podřízené, závislé pozice vymanit.

To, co dnes sledujeme – přibývání mnoha malých vleklých válek, spojených s ničením infrastruktury a ekonomické základny řady zemí – vyvolává mimo jiné současný migrační pohyb. Když nám neumožníte žít u nás doma tak, jak si žijete vy, půjdeme žít k vám. Rostoucí příjmová nerovnost tedy není vůbec nic dobrého, ani v měřítku jedné země, ani kontinentu, a natož celého světa.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+34
+
-

Bohatí versus chudí – věčné téma. Já bych se na ty nůžky tolik nezaměřoval. Naše společnost je jako cibule. Nahoře a dole jsou výhonky bohatství a chudoby. Tělo cibule je střední třída. Na tu bych cílil. O kom, že to vlastně mluvím? No, pravděpodobně přímo o vás. Střední třída, tělo ekonomiky, to nejsou ani chudáci, ani boháči – prostě ti mezi. Člověk ze střední třídy stojí na vlastních nohách. Není vyžírač sociálních dávek. Nepotřebuje šrotovné k tomu, aby se rozhodl, jestli si koupí auto. Rodinu neplánuje podle výše porodného. Řekl bych ale, že nechce, aby mu stát podrážel nohy. Toho bych se držel.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+15
+
-

Anketa

Kdo se vám dnes nejvíc líbil?

Je dobře, že se o nerovnosti mluví. Na druhou stranu, poslední dobou se o ní mluví snad až příliš – stalo se z ní politické, či dokonce ideologické téma. Různí Pikettyové straší, že kvůli rozevírání nůžek na světě dobře už bylo. Deaton je mediálně méně známý než Piketty a spol. právě proto, že nestraší. Hledí do budoucnosti celkem optimisticky. A pracuje s daty, ne s dojmy. A data (viz studii OECD) říkají třeba to, že produktivita těch globálně nejproduktivnějších firem zpracovatelského průmyslu rostla v prvním desetiletí milénia v průměru tempem 3,5 procenta ročně, dvojnásobnou rychlostí v porovnání s ostatními, méně produktivními firmami. Jinými slovy, produktivní jsou ještě produktivnější. Nůžky produktivity se rozevírají. A v sektoru služeb ještě více. Výsledek? S mírnou nadsázkou, řadový pracovník vysoce produktivní firmy pobírá (nebo brzy pobírat bude) vyšší mzdu než vrcholný manažer méně produktivní firmy. Co z toho vyplývá? Podstatná část růstu nerovnosti, který pozorujeme, plyne z toho, že se rozevírají nůžky v produktivitě firem, nikoli z toho – jak tvrdí Pikettyové –, že by manažeři napříč všemi firmami nestoudně a málem spiklenecky bohatli na úkor řadových pracovníků. Pokud tedy opravdu chceme snížit nerovnost, zasaďme se nejprve o přivírání nůžek produktivity. Jak? Tak, že umožníme plynulejší šíření inovací. Třeba zásadním zmírněním regulací v oblasti patentů a ochrany duševního vlastnictví. Liberální ekonomové po něčem takovém volají už celá desetiletí. Minimálně po celou tu dobu, kdy se rozevírají příjmové nůžky. Zatím vyslyšeni nebyli.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 23 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 10. 2015 10:01, radim

Já bych řekl, díky čerstvé inspiraci z jiného článku, že jedna z nejlepších dlouhodobých prevencí proti chudobě je změnit formu přídavků na děti z odpočtu daně z příjmu pevnou částkou na odpočet daně tvořený procentuální částkou.
Totiž pro chudé s nízkým příjmem, kteří v průměru mívají i nízké IQ, vytváří "dělání " dětí za současných podmínek odpočet daně z příjmu poměrně lukrativní zvyšování jejich příjmu, navíc často ještě doplňované socíálkou - přídavky na děti z důvodi nízkého průměrného příjmu na člena rodiny.
Zatímco pro bohaté je rození děti velice ztrátové, neb současné odpočty z daně jsou jen zlomek poklesu jejich příjmů, pokud si dítě "udělají".
Výsledek v naší společnosti je ten, že všichni chudí, kdo mohou mít děti, se je snaží mít, respektive nepoužívají antikocepci, aby je neměli. Zatímco bohatí se je spíš snaží nemít, respektive mají většinou jedno, málokdy dvě děti a často se rozhodnou kvůli kariéře nemít dítě žádné.
Neboli chudá populace s nízkým průměrným IQ se množí, zatímco bohatá populace s vysokým IQ zajišťujícím kvalitní kariéru a vysoké platy semnoží málo.
A v dlouhodobém výsledku tak celá společnost hloupne a v konkureci s jinými státy a národy tak v dlouhodobém výsledku naše společnost ztrácí ekonomickou konkurenceschopnost.

+25
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 10. 2015 8:33, eďa

Nejvyšší devizou ve vesmíru je energie, kterou se učíme lovit,po té,co si uvědomíme iluzi peněz.
A ono množství nalovené energie volně tekoucí vesmírem určuje směr našich osudů, zda budeme chudí anebo bohatí. Stále totiž platí jak nahoře, tak i dole ve fyzičnu.

-12
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Tomáš Prouza: Krize důvěry a sociální nůžky

16. 4. 2013 | Tomáš Prouza | 12 komentářů

Tomáš Prouza: Krize důvěry a sociální nůžky

Česká republika trpí dvojitou kletbou – nekompetentní hospodářskou politikou vlády a neschopností vlády obnovit důvěru obyvatel v budoucnost země.

Očima expertů: Jsme otroci mocných bankéřů?

18. 11. 2011 | Ondřej Tůma | 9 komentářů

Očima expertů: Jsme otroci mocných bankéřů?

Chamtiví bankéři – viníci dluhové krize, jež stahuje smyčku kolem krku obyčejných lidí. Ti svůj vztek dávají najevo v ulicích. Mají bankéři opravdu vliv, jaký se jim připisuje? Ptáme... celý článek

Vyděláš? Zaplatíš! Měly by se bohatším zvýšit daně?

18. 8. 2011 | Ondřej Tůma | 24 komentářů

Vyděláš? Zaplatíš! Měly by se bohatším zvýšit daně?

V debatách kolem daňové reformy se nemohla neobjevit. Otázka, zda by napříště lidé s vyššími příjmy neměli platit mnohem vyšší daně, než platí nyní. O to zda má být daň spíš rovnější... celý článek

Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál rozevírají

1. 7. 2011 | Ondřej Tůma | 30 komentářů

Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál rozevírají

Přečtěte si, co si o zvyšování rozdílu v příjmech bohatých a chudých myslí ekonomové Petr Mach a Markéta Šichtařová, politolog Jiří Pehe, socioložka Jiřina Šiklová, podnikatel Tomio... celý článek

Partners Financial Services