Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Největší problém dneška je sociální stát

„Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel,“ tvrdí ekonom Pavel Kohout. Proč ale sociální stát neustále bují a jakou roli hraje v současné migrační vlně? Nejen o tom jsme si s Pavlem povídali v rozhovoru, jehož první část si dnes můžete přečíst.
Pavel Kohout: Největší problém dneška je sociální stát

Islám, oslabení čínské měny, Rusko, sociální stát – jen hrstka témat, která hýbou světem. Co vnímáte jako největší riziko pro společnost?

Největší riziko rozhodně představuje sociální stát. Pád čínské měny je naproti tomu naprosto bezvýznamný. Všechny měny posilují a oslabují. Ano, Čína má problémy s úvěry, ale nejde o nic, co by mělo mít velký dopad na světovou ekonomiku. Čína možná projde krizí, ale rozhodně bude existovat i za deset let. Podobně zbytečný je i strach z Ruska – stačí se podívat na stav jeho financí. Nejen, že Rusko nemá peníze, ale ani lidské kapacity. Z téhle světové strany bych riziko nečekal.

Proč je podle vás největší hrozbou právě sociální stát?

Jednoduše proto, že neustále roste. Jen se podívejte na veřejné finance jakéhokoliv státu. Někteří sice tvrdí, že sociální stát umírá, protože občané jsou ponecháni o hladu a bídě. Jenže současný stav se naprosto nedá srovnat se situací, která panovala ještě v 70. letech. Kdo hesla o ústupu nebo dokonce odumírání sociálního státu používá, evidentně netuší, co se ve světě děje. Nebo jde o propagandu politických stran, které mají sociální stát v programu a chtějí ho maximalizovat. Dávat lidem peníze za nic se ale ještě nikomu neosvědčilo. Počet lidí, kteří nemají potřebu pracovat, se neustále rozšiřuje a pracující stále víc zatěžují daně a odvody. Oboje ochromuje ekonomiku a veřejné finance. Státu, který odvádí velkou část HDP na sociální účely, nezbývá na další věci, jako je věda a výzkum.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Jenže existuje vůbec cesta ven? Politici chtějí hlasy a tak prostě „rozdávají“.

Politici mají jednak dost pokřivený marketing a vůbec pohled na svět – sebereme lidem dávky, a oni už nás znovu nezvolí. Je zajímavé, že z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že Češi nejsou levicoví tolik, jak se říká. Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel.

Volebním průzkumům dnes vládne s velkým náskokem ANO. Považujete hnutí za levicové?

Hnutí ANO samo sebe vnímá jako něco, co stojí nad tímhle dělením. V koalici s ČSSD se ale poměrně rychle rekvalifikovalo do role jejího „béčka“.

Možná právě proto je řada lidí s vládou spokojená. V ANO našla méně levicovou alternativu k ČSSD, která se zdánlivě snaží omezovat veřejné výdaje. Jak hodnotíte současnou vládní koalici vy?

Měli štěstí, protože do hry vstoupili v době, kdy se lidem začalo žít a dařit o něco líp. Možná je to taky tím, že začaly chodit lepší ekonomické zprávy díky cyklickému oživení Evropy. Nejsem si jistý, nakolik společnost vnímá, že se jí recese reálně dotýká, nebo spíš vnímá depresivní zprávy o recesi, které chrlí média. Osobně si myslím, že kdyby nebylo ekonomické zpravodajství, byli by lidi šťastnější. Třeba v Itálii nebo Řecku je většina veřejnosti naprosto finančně negramotná, ekonomické zpravodajství nikoho nezajímá. Průměrný Čech oproti nim ví mnohem víc. V tomhle jsme výrazně nad úrovní evropských národů.

Opravdu? V čem konkrétně jsme napřed?

Dobrý příklad je Řecko. V 70. letech získalo demokracii a národ si odhlasoval, že se bude mít dobře. V praxi to znamenalo život na dluh. Řekové byli ekonomicky prakticky negramotní, a když se vláda chtěla zavděčit a vyhrát příští volby, musela dávky ještě navýšit. Podobné sliby pak musela dávat i opozice. Během necelých dvaceti let se dluh, který byl v roce 1974 na necelých 17 procentech HDP, vyšplhal na 112 procent. Chvíli ho zvládli maskovat, ale nakonec se ukázalo, že je mnohem vyšší. Řekům to ale nevadilo, měli prostě pocit, že se mají dobře. Naše mentalita je úplně jiná, taky se chceme mít dobře, ale oproti Řecku velmi řešíme státní dluh. I lidi bez ekonomického vzdělání vědí, co je a jak vzniká státní dluh, a taky vědí, že představuje určité riziko.

Pokud jsou Češi citliví vůči státnímu dluhu, proč neřeší i osobní dluhy a tak rádi si půjčují?

To je sice pravda, na druhou stranu pořád mají větší respekt z dluhů než Britové. V Británii si lidé půjčují opravdu na cokoliv. Britské televizní reklamy jsou půjček plné a je to úplně jiná liga než u nás: mnohem agresivnější reklamy zaměřené na ekonomicky zcela negramotnou klientelu. Češi nemají výrazně horší problém s úvěry než lidé ve státech, které považujeme za vyspělé. Zhruba před deseti lety došlo k delikvenci zadlužení a zhoršení platební schopnosti. Pak se situace, možná díky mnoha hororovým příběhům o exekutorech, trochu zlepšila. Lidi si z toho vzali příklad.

V dobré společnosti

Texty Pavla Kohouta najdete mimo jiné v tištěném Finmagu. V té nejlepší společnosti. Klikněte na obrázek a zajistěte si předplatné magazínu Finmag.

Hraje sociální stát roli v momentální migrační vlně? Bylo by Švédsko nebo Německo pro imigranty tak atraktivní, kdyby tam nefungoval sociální stát?

Pravděpodobně daleko méně. Imigranti by přicházeli ve výrazně menším počtu a spíš jen ti, kterým jde skutečně o život. Ubylo by těch, které lákají hlavně cifry na propagačních letácích. V Německu dostane jeden dospělý žadatel na měsíc 374 eur kapesného, nepočítaje další benefity – takže dva dospělí zhruba dvacet tisíc a navíc ubytování a stravu zdarma. Což je samozřejmě silný magnet. Takhle funguje Německo, Británie a Švédsko. V Rakousku nebo v Dánsku je podpora mnohem menší, a taky tam zůstat nechtějí.

V souvislosti s imigrací se mluví hlavně o Syřanech, Somálcích nebo Eritrejcích. Přitom do Německa přichází taky celá řada lidí z Balkánu.

Ano, sice mají minimální šanci, že azyl dostanou, ale pravděpodobně berou svůj pobyt jako několikaměsíční brigádu. Něco dostanou a možná i něco ušetří, protože jsou zvyklí na malé příjmy.

Azylový proces v různých zemích

Zvětšíte klikem, zdroj dat UNHCR, zdroj Economist

Jak by celou situaci změnilo, pokud by Evropská unie sjednotila výši podpory. Zůstali by imigranti raději v Itálii, nebo by stejně odcházeli do Švédska, kde už mají nějaké komunity?

Zpravidla by směřovali tam, kde jsou komunity. Protože tam snáz zakotví a najdou si zaměstnání než v prostředí, kde by byli úplně noví a sami.

Kdy se situace vrátí do normálu?

Pokud Němcům a Švédům nedojde, že jejich politika je trochu přehnaná, možná vše jen touhle vlnou neskončí. Jde o typický příklad sociální dynamiky – dlouho se nic neděje, najednou se zpráva rozkřikne a je z ní problém, který má nezamýšlené důsledky. Kdyby například Švédsko nemělo imigranty, mělo by pravděpodobně pravicovou vládu. Právě imigranti zvrátili preference směrem k levici.

Nemůže Evropa se stárnoucí populací využít současnou vlnu imigrace jako šanci pro nastartování ekonomického růstu?

Samozřejmě může, záleží na nastavených podmínkách, tady jsme opět u sociálního státu, a motivaci imigrantů. Můj oblíbený příklad je britský ministr obchodu a průmyslu Sajid Javid, syn pákistánských rodičů. Jeho otec přišel do Velké Británie s jednou librou v kapse a vůbec ho nenapadlo žádat o podporu. Našel si práci a ve stejném duchu vychoval i svoje děti – neexistuje žádná podpora, na všechno se musí vydělat. To je člověk podle mého gusta a to je imigrace, kterou by měla Evropa vítat. Na druhou stranu statistiky ukazují, že velká část Pákistánců si o dávky ráda požádá, a navíc má tendenci zvát svoje početné rodiny, aby si požádaly také.

Každý člověk chce svůj život zlepšit, chce, aby se jeho děti měly co nejlíp. Otázka je, jestli chce svoji situaci zlepšit vlastní prací nebo s pomocí sociálních dávek. Nemám nic proti ekonomickým migrantům prvního typu, ale ti druzí by neměli mít v Evropě místo.

Pokračování příště

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+30
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 9. 2015 17:50, aha

Citace - marek / 26.09.2015 13:39

Pan Kohout ma jednoznacne pravdu. Plivat na nej umi lide, kterym vadi - neb zneuzivaji davky.


Je-li jim umožněno zneužívat dávky, pak je to problém hlídačů, státu, ne jich samotných. Podnikatelé také zneužívají např. dotace.
Dávky jsou tisíce, dotace i desítky milionů. Co je horší?

Reagovat

 

+41
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (marek 26. 09. 2015 13:39)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 10. 2015 10:19, Karel P.

Tihle lidé, jako Kohout, mají půlku mozku nabušenou ekonomikou, a v druhé půlce, ve které je život a nadhled mají vakuum.Když už mu nefunguje selský rozum, měl by se vzdělat v oblasti humanitních věd. Bohužel tihle polomozci vládnou i médiím a proto tolik lidí- ovcí věří Kohoutovskému populismu. Nejen pracující, ale dokonce i děti a důchodci věří tomu, že daně a sociální stát je "nebezpečí větší než Islám". Kohout je pomatenec, která se bude za pár let stydět za to, co vyplodil.

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jan Hrbek 26. 09. 2015 11:15)

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

26. 11. 2015 | 20:43

Za 25 let vládnutí je politické heslo současnosti,,,bohatí ať bohatnou a a a chudí ať chudnou . více

26. 11. 2015 | 20:41

Pokud takové články nepíše mustafa Klaus a bída,pardon Dyba a jemu podobní ,tak by správce stránek takové úvahy měl v mizerii tohoto státu označit jako cílenou provokaci a mazat hloupost. více

26. 11. 2015 | 20:34 | desítka

sociální stát vůbec nebují,nemá z čeho.Stát podepsal humanitární doktrínu,že své občany nenechá bez prostředků.Ale vláda občany nechává bez prostředků, a denně to potvrzují všechny informační kanály.Nedává jim ani 5000Kč...více

26. 11. 2015 | 20:11

desítka:sociální stát má jednoduché řešení.Největší položkou je důchod.Průběžný důchodový systém je nutné zastabilizovat.Zastabilizovat se dá největšími občanskými položkami.Vše co si sami financujeme.Udělá se 10% ní odvod...více

23. 10. 2015 | 10:19 | Karel P.

Tihle lidé, jako Kohout, mají půlku mozku nabušenou ekonomikou, a v druhé půlce, ve které je život a nadhled mají vakuum.Když už mu nefunguje selský rozum, měl by se vzdělat v oblasti humanitních věd. Bohužel tihle polomozci...více

Čtenáři také navštívili

3. 10. 2015 | ,  | 1 komentář

Pavel Kohout: Zachraňte Řecko

Představte si, že se ocitnete v Řecku roku 1974. Ovšem ne na dovolené, ale jako předseda vlády nové republiky. Dokážete držet na uzdě státní dluh? Budete vládnout odpovědně, nebo začnete rozhazovat, aby... celý článek

13. 8. 2015 |  | 32 komentářů

Kdy doženeme Německo

Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli jsme se tenkrát nenechali...

8. 6. 2015 |

Prolhané modly

Politici jimi zdůvodňují, proč vládnou tak či onak, ratingové agentury je používají při hodnocení prospěchu států, ekonomové se jim klaní. Problém se zbožštěnými ekonomickými ukazateli je v tom, že ukazují...

13. 4. 2015 |  | 12 komentářů

Jak Řecko přišlo k dluhům

Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení.

27. 1. 2015 |  | 8 komentářů

Peněžní bombardování

Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Všichni upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

p. a., per annum, Currency board, Sankce, zaměstnání, a karta, billa kreditní karta, nákupy, maďarsko, užívací právo, příspěvky účastníků, příkazy, Býčí trh, daňové odpisy, inernetové stránky bank, energetika, specializované pracoviště, vodárenské společnosti, Kratochvílová

3P70127, 1BJ2000, 1BJ1601, 2SH8836, 2SJ4126

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK