Peněžní bombardování

Pavel Kohout | rubrika: Co se děje | 27. 1. 2015 | 8 komentářů
Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Všichni upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování.
Peněžní bombardování

Pravděpodobně znáte příběh padělatelské dílny, kterou nacisté založili v koncentračním táboře Sachsenhausen. Pro osvěžení paměti: v roce 1942 již dávno padly plány na invazi do Británie. Nacisté stále nevěděli, jak se vypořádat s protivnými Brity, kteří vázali německou vojenskou sílu tolik potřebnou na východní frontě. Přišli tedy s „geniálním“ nápadem destabilizovat britskou ekonomiku. Británie měla být bombardována obrovským množstvím librových bankovek nerozeznatelných od originálů. Pod náporem inflace se britské hospodářství mělo zhroutit jako hrad z písku.

Plán byl nakonec realizován jen zčásti. Věznění tiskaři a rytci sice vyrobili perfektní kopie britských bankovek - ani samotná Bank of England nepoznala rozdíl - ale vzhledem k vývoji války chyběly bombardéry pro jejich dopravu na britské ostrovy. Němci je nakonec použili v omezeném rozsahu, pro výplatu špionů a podobně.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Masivní tvorba falešných peněz

Minula desetiletí a teorie měnové politiky se změnila od základů. Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Politikové, ekonomové a bankéři upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování. To není ničím jiným než masivní tvorbou falešných peněz, jejichž cílem je zvýšit inflaci. V současnosti převládající ekonomická teorie má za to, že hospodářský růst vyžaduje určitou minimální míru růstu cen. Jakmile ceny začnou klesat, byť i jen mírně, spotřebitelé údajně odkládají nákupy v naději, že za pár měsíců nakoupí levněji.

Nechme stranou čirou absurditu této teorie. (Kdyby byla pravdivá, nikdy byste si nekoupili nový počítač, fotoaparát, telefon a s vařením byste zřejmě čekali na levnější plyn.) Podstatné je, že jí věří bankéři. Zejména centrální bankéři.

Je tu ovšem ještě jiný aspekt. Inflace funguje jako daň z úspor a dotace dlužníkům. A kdo dnes patří mezi největší dlužníky v Evropě? Vlády. Pokud by ceny měly klesat, znamenalo by to, že státní dluhopisy budou spláceny v mírně hodnotnější měně, než jakou si státy původně půjčily. Majitelé dluhopisů - tedy v první řadě domácnosti, které vlastní penzijní fondy a podílové fondy - by mohli vydělat. Ó, jaká hrůza.

Meziroční inflace ČR (%)

V sekci Makroekonomika najdete i další důležité ukazatele české ekonomiky – data o vývoji mezd, hrubého domácího produktu, maloobchodních tržbách a další.

Jestliže například německý státní dluhopis se splatností v roce 2025 momentálně nese necelých 0,5 procenta ročně, při deflaci ve výši jednoho procenta by vynášel zhruba 1,5 procenta reálného výnosu. To by samo o sobě nemuselo být tak zlé. Německý rozpočet už platil v nedávné historii i vyšší reálnou cenu za svůj dluh a přečkal to. Ale italský desetiletý dluhopis platí ročně téměř 1,8 procenta, což pro našponovaný italský státní rozpočet již není triviální věc. Tím spíše, kdyby se měly vrátit normální poměry a výnos italských dluhopisů by vzrostl třeba na pět, šest a více procent. Pak by italské veřejné finance hodně úpěly při záporné inflaci, která zdražuje dluhy.

A pak je tu Řecko.

Řecký desetiletý státní dluhopis nese momentálně téměř 9,4 procenta nominální roční výnos do doby splatnosti. Bez inflace nelze tento dluh znehodnotit a bez jeho znehodnocení bude Řecko brzy opět nesolventní. A i když jde o malou ekonomiku, má stále velký symbolický význam pro zbytek eurozóny.

Virtuální měna

Anketa

Potřebujeme uvolnit?

Nyní ECB oznamuje, že zahájí výkup cenných papírů za nově vytvořené peníze. Naštěstí není třeba kvůli nim již nikoho věznit, dokonce ani zaměstnávat tiskaře: jde čistě o virtuální měnu. Do finančního systému eurozóny tak bude plynout 60 miliard eur měsíčně.

Je to hodně, nebo málo? Ročně tato suma odpovídá zhruba 7,6 procenta všech úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem. Případně 5,5 procenta hrubého domácího produktu eurozóny anebo ještě jinak 7,1 procenta měnové zásoby M3. Podle všech měřítek tedy půjde o nezanedbatelnou sumu, která bude mít makroekonomický dopad, tím spíše, že má trvat nejméně do září 2016.

Ale bude program fungovat? Kvantitativní uvolňování prováděné Českou národní bankou (alias měnová intervence) nefunguje. Růst objemu peněz v ekonomice (měřeno agregátem M2) zůstal v listopadu 2014 na přesně stejné úrovni jako o rok dříve: 5,46 procenta. Tempo růstu objemu úvěrů domácnostem zpomalilo ze 4,6 procent na 1,9 procenta, růst podnikových úvěrů zpomalil z 3,9 na 0,5 procenta, vše k listopadu 2014.

Ukazuje se, že „vyrobit“ peníze není problém. Problém je dostat peníze do oběhu. Ekonomická teorie zde selhává. Kdoví, možná si někdo vzpomene na nápad bombardovat Anglii bankovkami.

Psáno pro Lidové noviny.

Kurzy hubnutí podle centrálních bankéřů

O guvernérovi české centrální banky slyšeli už i čtenáři výhradně pokleslého zpravodajství a magazínů „životního stylu“. Dokázal totiž to, o čem řada těchto čtenářů jen sní. Pořádně zhubnul! Komiks serveru Peníze.cz odhalil pravý recept! Zvětšíte kliknutím.

Další komiksy na Peníze.cz

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+24
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 1. 2015 11:37, miki

Kdyby nebyly vlády zadlužené, tak by nikomu deflace nevadila, je totiž logické, že když ceny klesají, tak lidé více kupují - to je snad základ tržní ekonomiky, tak proč ji popírat. V 19. stol byla inflace us dolaru (1814-1914) pouze 5 % za 100!! let a byla to doba největšího ekonomicko-technologického pokroku!V prosinci (30.) 1913 ukradli US centrální banku bankéři okolo Rotschilda a od té doby to jde se západním světem do prdele...

+24
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 1. 2015 11:42, miki

... pomocí inflace, MMF a CB ožebračují většinu lidstva na planetě. Putin se jim postavil , skupuje všechno vytěžené zlato v RF a díky BRICS snad svítá na lepší zítřky, jen aby to pochopili i naši politici.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Koruna se splašila. Máme se bát?

23. 1. 2015 | Ondřej Tůma | 5 komentářů

Očima expertů: Koruna se splašila. Máme se bát?

Měly by nás znepokojovat výkyvy kurzu české koruny? Co to znamená pro naši ekonomiku? A jak by na stávající situaci měla reagovat Česká národní banka? Zeptali jsme se ekonomů, investorů... celý článek

Frank vystřelil ke hvězdám. Švýcarsko hází ručník do ringu

19. 1. 2015 | Jan Traxler | 11 komentářů

Frank vystřelil ke hvězdám. Švýcarsko hází ručník do ringu

Švýcarská národní banka ve čtvrtek šokovala finanční trhy: Konec měnových intervencí, volný kurz měny a záporná úroková sazba – 0,75 procenta.

Astrologie a úrokové sazby

5. 1. 2015 | Pavel Kohout | 5 komentářů

Astrologie a úrokové sazby

Prognózy ekonomického vývoje nedokážou zohlednit nepředvídatelné okolnosti.

Očima expertů: Ekonomice se prý daří. Máme se radovat?

27. 6. 2014 | Ondřej Tůma

Očima expertů: Ekonomice se prý daří. Máme se radovat?

Máme otvírat šampaňské, nebo jde o předčasnou radost? Na příčiny dobrých výsledků české ekonomiky jsme se ptali ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, prezidenta Hospodářské komory... celý článek

Partners Financial Services