Jak Řecko přišlo k dluhům

Pavel Kohout | rubrika: Komentář | 13. 4. 2015 | 12 komentářů
Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení.
Jak Řecko přišlo k dluhům

Řecko nedosáhlo s Evropskou komisí kompromisu ohledně splácení dluhu. Evropská komise odmítá řecké návrhy reformních opatření s tím, že jde jen o obecně psané vize, nikoli konkrétní návrhy. Řecko na oplátku hrozí, že se politicky a ekonomicky přikloní k Rusku a Číně.

Stěží skvělá vize – jak pro Řecko, tak pro Evropu. Od Ruska nelze velkou finanční pomoc čekat v jakékoli dohledné době. Čína pak má zájem na nákupu přístavů, vápencových lomů a podobných aktiv, podobně jako v afrických zemích. „Čínská pomoc“ je termín, který by patřil do slovníku hned vedle danajského daru.

Řecká odysea (jak trapné klišé!) tedy zřejmě bude živit finanční rubriky novin a jiných médií ještě dlouho. Kromě aktuálních událostí se ale nabízí otázka, jak se vlastně triéra řecké ekonomiky dostala do těchto mělčin, odkud není úniku. Viníkem není vláda současná ani ta předchozí. Dokonce ani bývalá vláda, která ještě do prosince 2009 falšovala národní účetnictví.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Peníze zdarma

Pro odpověď je třeba jít o desítky let zpět. Začátkem 70. let bylo Řecko chudou, převážně agrární zemí, která však prožívala období růstu a byla téměř bez dluhů. Průmysl představoval asi 30 procent hrubého domácího produktu. V zemědělství pracovala většina Řeků, ale tento podíl rychle klesal. Řecko mělo šanci přilákat mezinárodní investory na levnou pracovní sílu a vybudovat si průmyslovou základnu.

Nestalo se tak z různých důvodů. Během první poloviny 70. let byla země do značné míry ekonomicky uzavřená vinou vojenské diktatury. Po znovuzavedení demokracie (1974) nebyli investoři vítáni z ideologických důvodů, které připomínaly tehdejší socialistické Československo: Je nepřípustné, aby si cizí kapitalisté přivlastňovali nadhodnotu vytvořenou našimi dělníky!

Ideologické námitky opadly po roce 1981, kdy Řecko vstoupilo do Evropského hospodářského společenství, předchůdce Evropské unie. Tehdy ještě 30,9 procenta zaměstnanců pracovalo v zemědělství. Liberalizace pohybu kapitálu se Řecka netýkala. Tentokrát z jiných důvodů.

V 80. letech rychle rostly příjmy pracujících. Farmáři získali tučný zdroj příjmů v podobě evropských zemědělských dotací. Tato zdánlivá výhoda utlumila tlak na zvyšování produktivity. Koncem 90. let evropské dotace činily 45 procent farmářských příjmů, přičemž dalších 16 připadalo na důchody od řecké vlády. Protože dotace nebyly doprovázeny tlakem na efektivitu, velkou část z nich agrárníci utratili na spotřebu, včetně luxusních městských bytů. O rozvoj podnikání se nestarali.

Příklad: proslulý řecký olivový olej není snadné sehnat v obchodě (schválně to zkuste). Zato najdete olej od mnoha italských a hlavně španělských producentů. Řekové dodnes prodávají svůj olej jako levnou komoditu Italům a Španělům, kteří jej zabalí a draze prodají. Člověk nemusí být ekonom, aby si uvědomil cenový rozdíl mezi komoditou a značkovým výrobkem…

Anketa

Jak dlouho vydrží Tsiprasova vláda?

Řecko dostávalo masivní objem dotací nejen do zemědělství, ale také na tzv. kohezní účely – aby rychleji dosáhlo západní ekonomické výkonnosti. Vláda vyjednala velmi štědré podmínky: Řecko ročně dostávalo na dotacích 2,5 až 3 procenta hrubého domácího produktu, a to až do roku 2006. Jaký efekt měly tyto dotace?

V první řadě nafoukly objem peněz v ekonomice. Peníze jsou dobrá věc, ale každý makroekonom ví, že když je jich příliš, škodí. Tlak na mzdy a náklady měl za následek, že Řecko během 80. let ztratilo výhodu levné ekonomiky. Investoři, kteří se do země nikdy nehrnuli, ztratili zájem úplně. Tak se stalo, že opěvované „evropské peníze“ zabily řecký průmysl dřív, než vlastně pořádně vznikl.

Starost budoucích generací

Dotace ale nebyly na vině samy. Dlouholetý předseda vlády Andreas Papandreu (ekonom, který vystudoval Harvard a v Berkeley byl dokonce děkanem ekonomické fakulty) nafoukl během 80. a 90. let státní dluh z 22,9 procenta na 112,2 procenta hrubého domácího produktu. Chtěl, aby se jeho voliči měli dobře – a o splácení nechť se starají budoucí generace. Což se právě děje.

Dluhová expanze měla stejný dopad na ekonomiku jako dotace. Peněz bylo dost, lidem se dařilo dobře, mzdy rostly – a Papandreova socialistická strana se těšila z volebních úspěchů. Vlastně šlo o podobný proces, kterým tehdy procházely mnohé západoevropské státy kromě Německa: deindustrializace. Výsledek? Průmysl má v současné době jen 16procentní podíl na řecké ekonomice. Pro srovnání: Bulharsko má 30procentní podíl průmyslu, Česko téměř 40procentní.

Ale kromě naprosto děsivé hospodářské politiky mělo Řecko ještě jeden problém – školství. V roce 1971 jen 1,7 procenta pracovní síly mělo nějaké formální technické vzdělání včetně středního stupně. Gymnázia dlouho věnovala až čtvrtinu vyučovacího času starořečtině. Na druhém místě bylo náboženství.

Spoléhat se na jedno hospodářské odvětví je nebezpečné. Dotace škodí. Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení. Bez technického vzdělání jsme ztraceni. Dobře si pamatujme prapůvodní příčiny řecké krize.


Psáno pro Lidové noviny

Líbil se vám článek?

+132
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 4. 2015 8:56, Veterán

Informace z článku beru. Ale pořád se zapomíná na jednu oblast, a to řeckou armádu. Výdaje, které tento stát utopil na nákup válečného materiálu jsou obrovské. Přitom vše bylo zdůvodňováno nutností obrany proti Turecku, jinak společníkovi v NATO.
Také proběhly zprávy (nevím jak spolehlivé), že od EU požadovaný úsporný program se nebude týkat právě výdajů na obranu, protože se jedná o výborný kšeft hlavně pro německé a francouzské zbrojařské firmy. Tím pádem by daňový poplatník zemí eura dál platil na Řecko, ale to by velkou část peněz obratem převedlo na zbrojařské firmy.
Bylo by zajímavé se v nějakém příštím článku dotknou řeckých výdajů. Kolik peněz mají v jednotlivých kapitolách rozpočtu a jak se to dnes změnilo oproti době před krizí.

+44
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 7. 2015 21:16, Knox

Došlo tu někomu že dotace jsou dobrovolné ... tedy pokud to zemi neprospívalo nebylo na vládě aby šla jinou cestou třeba cestou kdy nežiju na dluh???? Co to tu obhajujete za nesmysly??? Nikdo nenutil ty dotace čerpat ... to je jako kdybych já si půjčil u banky a pak by tu o mě psali článek že za to může banka že to nesplácím :D Autor je mimo jak mimino.

-5
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Athény vs. Sofie: Řecko třikrát bohatší než Bulharsko?

23. 6. 2015 | Pavel Kohout | 10 komentářů

Athény vs. Sofie: Řecko třikrát bohatší než Bulharsko?

Řecko, třicet let vykrmované státním i soukromým dluhem, má dodnes vyšší hrubý domácí produkt i průměrné mzdy než sousední, po většinu historie stejně chudé Bulharsko. Má vlastně vyšší... celý článek

Na dně. Horký řecký červen

2. 6. 2015 | Pavel Kohout | 5 komentářů

Na dně. Horký řecký červen

Již v pátek se možná dozvíme, jak vypadá událost, o které se mluví a píše od roku 2010: řecký bankrot.

Očima expertů: Řecko bez eura. Kdy? Jak? Jde to vůbec?

24. 4. 2015 | Ondřej Tůma | 10 komentářů

Očima expertů: Řecko bez eura. Kdy? Jak? Jde to vůbec?

Budou Řekové ještě příští rok platit eurem? Jak by mohl v praxi vypadat odchod Řecka z eurozóny? Ptáme se předních českých ekonomů.

Bydlení: Peníze z dotací na zateplení zbyly, chystá se další kolo

19. 3. 2015 | Jana Poncarová | 1 komentář

Bydlení: Peníze z dotací na zateplení zbyly, chystá se další kolo

O příspěvek na nová okna nebo fasádu loni požádalo 6110 majitelů rodinných domů. Stát na úsporná opatření rozdal 1,4 miliardy korun. Program Nová zelená úsporám, který je financovaný... celý článek

Aleš Michl: Nižší schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!

10. 1. 2015 | Ondřej Tůma | 3 komentáře

Aleš Michl: Nižší schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!

Měla to být tradice: novoroční rozhovor pořízený v běhu. To aby se zpovídaný nezapletl do dlouhých souvětí. Počasí ale tentokrát vyřklo rezolutní Ne. Jak se ale ukázalo, s Alešem Michlem... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.