Očima expertů: Řecko bez eura. Kdy? Jak? Jde to vůbec?

Řecko sice nějaké dluhy nějak splácí, peníze mu ale rychle docházejí. Vláda premiéra Alexise Tsiprase už dokonce stahuje hotovost ze státních firem a institucí. Spekulace, že Řekové nakonec svízelnou situaci budou řešit vystoupením z eurozóny, opět nabývají na síle. Podařilo by se ale Řecku s novou drachmou nastartovat ekonomiku, nebo by upadlo do ještě hlubší krize? Umožnila by mu Evropská unie společnou měnu opravdu opustit? Řecký ministr financí Janis Varufakis v nedávném rozhovoru varoval lídry Unie, že pokud by muselo Řecko z kola ven, následovaly by ho brzy další státy: „Pokud by Řecko muselo opustit eurozónu, odstartoval by tento krok lavinu v celé Evropě a nákaza nedůvěrou ve společnou měnu by se nevyhnutelně začala šířit dál.“ 

Jak jde čas

Situaci Řecka a udržitelnosti eurozóny jsme se v rubrice Očima expertů už několikrát věnovali. Přečtěte si, jak se názory na odchod Řecka mění v čase:

• Může Řecko zachránit návrat k drachmě?
• Je euro v ohrožení?
• Co bude, až Řecko odejde z eurozóny?
• Nadělat z eurozóny dvě malé do školky?
• Půjde Řecko z kola ven?

Jak se na možný grexit dívají ekonomové a analytici dnes? Je skutečně možné, aby Řecko v dohledné době opustilo eurozónu? A pokud by k této situaci opravdu došlo, jak by přechod od eura k drachmě vypadal v praxi? Jak by se tato situace technicky řešila? A co by to znamenalo pro řeckou ekonomiku, firmy a úspory Řeků v bankách?

Jan Bureš

hlavní ekonom Ery

Pravděpodobnost zavedení kapitálových kontrol [tedy omezení výběrů z vkladů, omezení možností vyvézt peníze ze země apod., pozn. red.] v Řecku je vysoká – a kapitálové kontroly jsou předstupněm odchodu z eurozóny. Technicky může být Řecko dotlačeno ke kapitálovým kontrolám neschopností uhradit své závazky. Rezignace na splátky (například Mezinárodnímu měnovému fondu) by na jedné straně zrychlila odliv peněz ze země. Na druhé straně by s vysokou pravděpodobností zastavila příliv peněz z Evropské centrální banky. Kapitálové kontroly by byly nevyhnutelné.

Samotný odchod z eurozóny je z právního pohledu relativně problematický. Bez přísunu eur by ale byla řecká vláda pravděpodobně brzo nutná vyplácet firmy, zaměstnance nebo i penzisty nikoliv v eurech, ale v poukázkách slibujících jim eura. Tyto dlužní úpisy by se staly zárodkem nové drachmy. I když by nešlo z počátku o oficiální měnu, začala by se v Řecku používat paralelně s eurem. Její hodnota by se odvíjela od schopnosti řecké vlády krýt poukázky skutečnými eury.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Možnost, že Řecko opustí eurozónu, je sice hojně diskutovaná, ale extrémně nepravděpodobná. V první řadě, Řecko nelze vyloučit. Neexistují pro to jednoduše paragrafy. Ani kdyby Řecko teoreticky vyhlásilo válku Německu, nebylo by možné je vyloučit, neboť z právního hlediska to nelze provést.

Řecko by mohlo samo vystoupit, ovšem i zde je háček. Muselo by totiž velmi pravděpodobně vystoupit nejen z eurozóny, ale z Evropské unie, což by obnášelo ztrátu volného pohybu zboží, osob a kapitálu, stejně jako například nároků na evropské dotace. Vystoupení z Unie by obnášelo bankovní a hospodářskou krizi ještě horší, než kterou již Řecko v posledních letech zažilo.

Pokud Řecko upadne do částečné platební neschopnosti (lidově řečeno, pokud zbankrotuje) nebude to mít na členství v eurozóně žádný vliv. Jde o dva okruhy problémů, které spolu nijak nesouvisejí.

Aleš Chmelař

hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády

Oficiální změna řecké měny je možná. Zároveň ale není reálná. V případě úplného zastavení financování řeckých bank ze strany Evropské centrální banky i emise nové měny vlastně ani není důvod, proč eurozónu formálně opouštět. To souvisí s tím nejrealističtějším způsobem, kterým by grexit bylo možné uskutečnit. Jako stát či centrální banka fakticky mohu emitovat aktivum či fiat oběživo, které bude plnit celou řadu funkcí běžné měny. Může se jednat o vládní dluhopis, poukaz na budoucí daně, obyčejný papír s razítkem nebo třeba digitální měnu. Problém fakticky nastává až v tom, že s podobnou měnou nebude efektivně pracovat finanční sektor ani ekonomika. Bylo by to jako ve světě, kde bychom místo mzdy ze dne na den dostali stravenky. Bylo by složité si půjčovat a ukládat peníze či platit bezhotovostně. U podobného oběživa by kolísala reálná hodnota či její kurz k euru. Formální odchod z eurozóny by se přiblížil. Dnes je však i přes permanentně se stupňující situaci daleko.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Odchod Řecka z eurozóny je z dlouhodobého hlediska nejlepším, respektive nejméně nákladným řešením stávající situace. Navzdory tomu si stále nemyslím, že by se k němu schylovalo. Tsipras a spol. totiž ve volbách uspěli i díky slibu setrvání v eurozóně. Obávají se navíc nárazu, který by nastal bezprostředně po grexitu a který by mohl smést jejich politické kariéry – v Tsiprasově případě doslova celoživotní dílo. Bruselským by se zase zhroutil sen budování jednotné Evropy dle stávajícího mustru, s nímž jsou sžiti. Nikdo nezpochybňuje, že přechod na novou drachmu by byl náročným manévrem. Na druhou stranu, nejednalo by se úplně o „černou labuť“, o událost zcela nečekanou. Kdyby navíc mezinárodní instituce Řecku finančně asistovaly, grexit, následná devalvace nové drachmy a postupný rozvoj řecké ekonomiky „z vlastních sil“ by oproti jiným scénářům proběhly ještě poměrně bezbolestně.

David Havlíček

hlavní poradce generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti

Diskuse o eurozóně má svá specifika. Ekonomové tvrdí, že jde o politickou otázku. Politici zase tvrdí, že jde o ekonomickou záležitost. A nakonec o účasti země v eurozóně rozhodují občané, kteří většinou nejsou ekonomové ani politici. Co se týče Řecka, jako řadový ekonom musím horký brambor alespoň otřít o politiky. Rozhodnutí, jestli Řecko zůstane v eurozóně, bude o politické vůli. O vůli řeckých politiků provést nutné reformy, aby si to mohlo dovolit, a vůli evropských politických špiček, udržet Řecko uvnitř euroklubu. Podle mého názoru si nyní Evropa nemůže dovolit po přetahování s Ruskem o Ukrajinu začít podobný příběh s Řeckem. A Řekové si toho jsou vědomi. O úspěšnosti jejich strategie tak nakonec rozhodne to, jestli jejich sebevědomí nebude větší než jejich vědomosti. Každopádně Řecko může dále fungovat s eurem, stejně jako bez něj. Historie zná řadu příkladů oddělení od měny, včetně úspěšného česko-slovenského příběhu. Dopad to má ale samozřejmě na redistribuci bohatství a mezinárodní politiku.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Ve Smlouvě o fungování Evropské unie sice není popsána procedura vystupování z eurozóny a euro je teoreticky jednosměrnou uličkou, ze které se nedá vycouvat…, ale pokud eurozóna a Mezinárodní měnový fond Řecku neprodlouží záchranné půjčky, nic jiného než tisknutí vlastní měny řecké vládě nezbude. Předpokládám, že v tajnosti se na „měnovou odluku“ už řecká vláda připravuje. Řecká centrální banka bude muset natisknout novou měnu. Jednoho dne  vláda nebo centrální banka vyhláškou přemění lidem a firmám vklady v řeckých bankách na novou měnu. Lidé, kteří měli v bance tisíc eur, budou mít na účtu najednou tisíc nových drachem. Lze očekávat, že záhy nová řecká měna devalvuje a Řekové tak ze dne na den zchudnou. Ale svitne jim alespoň světlo na konci tunelu. Bude pro ně sice dražší koupit si eura a nebudou si moci dovolit nákup zboží z dovozu, pro cizince ale naopak bude levnější koupit si nové řecké peníze. Řekům tím pádem klesne import, začne se ale zvedat export. Více lidí tam také začne přijíždět na dovolenou. Řecká ekonomika začne opět růst, vláda po sobě „pouze“ zanechá obří dluhy, vůči eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu, které nebudou nikdy splaceny.

Sdílejte článek, než ho smažem