Korupce a úplatky: styďme se, v EU jsme nejhorší

Podle červencové studie Světové banky, viz sloupek, vykazují postkomunistické země zlepšující se výsledky v boji s korupcí. Neznamená to ovšem, že mohou nadále již jen spát na vavřínech. Korupčnímu jednání je potřeba nadále aktivně bránit, vyhráno totiž rozhodně není. Zejména ne v České republice. Například ke korupci v oblasti zadávání veřejných zakázkách je z celého regionu střední a východní Evropy nejnáchylnější právě naše domovina. Hůře než Česká republika si pak ze sledovaných zemí vedou již jen Albánie a Litva. Vezmeme-li v úvahu fakt, že obecně ve sledovaném regionu korupce při získávání veřejných zakázek klesá, statistiky vypadají o to hrozivěji.

"Od roku 2002 firmy ve většině postkomunistických zemí používají úplatky méně často a v menších částkách (měřeno podílem na zisku firmy – pozn. red.), navíc uvádějí, že korupce je v současnosti znatelně menší problém, než tomu bylo v minulosti," komentuje výsledky studie James Anderson, spoluautor studie a ekonom Světové banky. Největšího zlepšení přitom dosáhly Gruzie a Slovensko, kde bývalá, podle tiskové zprávy vydané ke studii "odhodlaná vláda prosadila programy ekonomických a institucionálních reforem a úplatkářství významně kleslo".

A kde se nacházíme my? Řekněme to "zaobaleně": rok od roku si vedou lépe i státy, které jsou považovány za daleko méně vyspělé a chudší než ČR. Počet úplatků tak, na rozdíl od ČR, klesá například v Gruzii, Bosně a Hercegovině, Rumunsku, Tádžikistánu, na Ukrajině apod.

My se totiž nacházíme, ve srovnání se Slováky, na opačném konci. Podíváme-li se na následující grafy, tedy jednotlivé hodnocené oblasti, smutné české statistiky dostávají konkrétních obrysů.

1. Korupce jako problém pro podniky

Studie se v této oblasti zaměřila na odpověď na otázku, jak velkým problémem je korupce pro fungování a růst firem. Obecně sice ke zlepšení došlo, nikoli ale v ČR. U nás korupce nejenže neklesla, ale naopak vzrostla.

Podíváme-li se jen na s námi srovnatelné země, tedy nové členy EU, dostaneme ještě smutnější výsledek. Česká republika je jedinou zemí z EU 8 (Maltu a Kypr studie nezahrnuje, nejde o postkomunistické státy), kde podstatně více firem uvedlo, že korupce mezi roky 2002 a 2005 významně narostla. Ve všech ostatních klesla. Nejlepšího zlepšení v této oblasti dosáhli Slováci (v grafu označeni Slk) a Poláci (Pol).

Výsledky v jednotlivých zemí uvádíme v následujícím grafu.

2. Četnost úplatků

Dobrou zprávou, a to i pro Českou republiku, je snížení frekvence používání úplatků. Konkrétně toho, jak často manažeři firem používali "neoficiální platby", aby dosáhli žádoucího výsledku. Přestože tato statistika mezi roky 2002 a 2005 klesla i u nás, až tak se zase radovat nemůžeme. Pokles totiž nebyl nijak významný. Jak vidíte z následujícího grafu, z EU 8 opět dosáhli nejlepšího výsledku (podstatně lepšího než my) opět Slováci.

Pro zajímavost dodejme, že české firmy sídlící ve velkých městech používají úplatky méně často než podniky v menších českých městech.

3. Úplatkářská daň

Jako třetí ukazatel úrovně korupce si studie vybrala tzv. úplatkářskou daň (bribe tax). Jde o procento ročních příjmů, které firmy použijí na úplatky. Ze s námi srovnatelných zemí statistika nejvíce klesla zase na Slovensku.

Tento ukazatel nemusí jít nutně ruku v ruce s četností úplatků. V zemích, kde je podstrkování "neoficiálních" peněz takřka na denním pořádku, nemusí být celková suma použitá na úplatky v souhrnu nijak extra vysoká. Naopak v zemích, kde je korupce akceptována či dokonce vyžadována vládní byrokracií, firmy čelí požadavkům na úplatek spíše jen při zvláštních událostech než na každodenní bázi. Typicky právě při soutěži o veřejné zakázky. Pak jde samozřejmě o menší četnost úplatků, ale zato o podstatně větší balík peněz.

Tak je tomu právě v případě České republiky, kde úplatkářská daň (jak ukazuje graf), klesla opět jen velice mírně. Dodejme ještě, že i přes pokles statistiky české firmy, které fungují již nějaký ten pátek, přesně řečeno 6 a více let, uvádějí, že toto snížení vůbec nepociťují.

Podle výpovědí českých firem stále rostou také požadavky na úplatky vyžadované vládními institucemi v ČR. České společnosti průměrně odvedou na úplatcích 0,6 % svých tržeb. Středně velká firma s ročními tržbami kolem 1 miliardy Kč tak ročně na úplatky použije 6 miliónů Kč. Největší firmy s tržbami počítajícími se na desítky miliard Kč, na úplatky vydají až stonásobně víc.

Jsme sice v Evropské unii, ale naše chování a zejména chování české byrokracie nás ovšem řadí spíše na dálný evropský východ. Smutných výsledků bohužel dosahujeme i v případě jiných srovnání. Tak třeba jak vyplývá z průzkumu britské společnosti Centre for Retail Research, ze zemí vyspělé Evropy se úplně nejvíce krade... Hádejte? Ano, v České republice. Více jsme o tomto tématu psali v tomto článku.

Setkali jste se s korupcí? V jaké formě? Pociťujete zlepšení či zhoršení situace v oblasti úplatkářství?