Platy v ČR: na vrcholu středoevropské čtyřky, v evropském srovnání bída

Platy v ČR: na vrcholu středoevropské čtyřky, v evropském srovnání bída
Ze zemí Visegrádské čtyřky vyděláváme nejvíce. Na vrchol evropského žebříčku to ale máme hodně daleko. Vyděláme si totiž pouhých 13 % toho, co za stejnou práci dostanou Dánové. Jak je to s platy a koupěschopností v Evropě? Cítíme se chudí, nebo bohatí, když jsme prokazatelně 34. nejbohatším státem ze 176 zemí světa? A proč z celé EU krademe nejvíce právě my?

Kolik Češi vydělávají? Otázka zní jednoduše, odpověď na ni už tak jednoznačná není. S průměrným loňským měsíčním výdělkem 639 eur jsme obsadili mezi zeměmi Visegrádské čtyřky první místo. Maďary jsme překonali o jediné euro, Poláci si průměrně za měsíc vydělali 592 eur, na chvostu jsou pak s 448 eury Slováci.

Pokud se ale vývoj tempa růstu reálných mezd nezmění, může se stát, že si brzy se Slováky prohodíme místa. Ti se totiž loni dočkali nejrychlejšího, 6,3% růstu platů v porovnání nejen se zeměmi středoevropského čtyřlístku, ale i s celou Evropou. Zatímco Čechům v kapsách loni přibyl nejmenším přírůstek za posledních 5 let, a to 3,5 % (čísla jsou udávaná po odečtení inflace, tedy jako růst reálných mezd), Maďarům vzrostly platy o 6 %, Polákům pak o pouhých 1,2 %.

Loňskému růstu našich platů vyjádřených v eurech přitom dopomohla silná koruna. Podle Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání loni vůči euru posílila o více než 7 %, průměrný kurz maďarského forintu přitom posílil jen o 1,4 %. "Díky silnější koruně se česká hrubá mzda v eurech loni zvýšila o 13 %," spočítal pro ČTK analytik ČSOB Petr Dufek. Kupní síla české koruny je tak v eurozóně skoro o sedminu větší.

České výdělky v roce 2005
Průměrná hrubá mzda za rok 2005 dosáhla v ČR částky 19 030 Kč a meziročně se zvýšila o 5,5 % (tj. 995 Kč). Uvedený mzdový růst byl podle údajů ČSÚ nejnižší od vzniku samostatné ČR. Zaměstnancům v podnikatelských subjektech vzrostla průměrná mzda na 19 053 Kč, o 5,2 % (tj. 937 Kč), v nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 192 Kč, tj. o 6,7 %, na 18 954 Kč. Spotřebitelské ceny se zvýšily v roce 2005 o 1,9 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 3,5 %. Růst reálné mzdy se tak stal nejnižším za posledních 5 let.
Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za rok 2005 se ve finančních institucích vyšplhala na 2násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosáhly mzdy téměř 1,7krát vyšší než je průměr v ČR.

Na Slovensku loni průměrná měsíční mzda vzrostla o 9,2 procenta na 17 274 tisíc slovenských korun. Po započítání inflace se reálná mzda zvýšila v průměru o 6,3 procenta.

Královsky se vydělává v království dánském

Porozhlídneme-li se ale i za naší západní hranicí, "příjmové výšiny" rychle opouštíme. Např. analýza Federace evropských zaměstnavatelů (FFE) Pay in Europe 2006, která porovnala medián letošních únorových hodinových mezd v soukromém sektoru 48 evropských zemí a teritorií, moc pozitivně pro Čechy nevyznívá. Vyděláme si jen 13 % toho co žebříčku dominující Dánové, tedy zhruba sedmkrát méně, než kdybychom stejnou práci odváděli v tomto malém království (země má zhruba o polovinu menší rozlohou a počet obyvatel než ČR).

Např. česká sekretářka bere podle průzkumu FEE v průměru necelou stokorunu na hodinu, naopak top manažeři si za hodinu přijdou v průměru na 1 300 Kč. "Ale v porovnání s Dánskem je to stále málo. Hodinová mzda dánského top manažera činí v přepočtu přes 9 000 Kč, dánská sekretářka bere průměrně necelých 700 Kč," uvádí Hana Mášová z Lidových novin. (Pozn. autorky: FFE nám bohužel celou studii Pay in Europe 2006 neposkytla.)

Z oblasti střední a východní Evropy jsou na tom nejlépe Slovinci, jejichž mzdy dosahují 21 % dánských. Jako my dopadli pracovníci v Polsku (také 13 %), o něco hůř pak Maďaři (12 %), následovaní Slováky, kteří berou desetkrát méně než Dánové.

Dodejme ale, že Dánsko je drahé, takto zjednodušené srovnání platů tedy nemá až takovou vypovídající hodnotu. Porovnáme-li životní úroveň, není Česká republika na 13 % dánské životní úrovně, jako je to v porovnání platů, ale na 30 %.
Sám generální tajemník FFE Robina Chatera upozorňuje, že ačkoli rozdíly mezi hrubými platy evropských pracovníků jsou propastné, obrázek se dramaticky změní, pokud započteme zdanění, sociální dávky, placené dovolené a koupěschopnost. "Všechny tyto faktory nůžky mezi mzdovou úrovní jednotlivých zemí přivírají," říká Charter a své tvrzení ilustruje na příkladu: "Ačkoli medián hrubé hodinové španělské mzdy dosahuje pouze 30 % té dánské, typický španělský pracovník si za svůj plat koupí 70 % toho, co si může dopřát typický pracovník v Dánsku."

Jak je tedy z následující tabulky zřejmé, největší mzdy sice mají Dánové, za svůj plat si ale nejvíce koupí Lucemburčané.

TOP 15 nejbohatších zemí Evropy*
Pořadí podle hrubé hodinové mzdy Země Procento dánské hrubé hodinové mzdy Koupěschopnost mzdy (v %, 100 % = koupěschopnost dánské mzdy) Pořadí podle koupěschopnosti (kdo si koupí za svoji mzdu nejvíce)
1 Dánsko 100 100 2
2 Norsko 78 91 5
3 Švýcarsko 76 98 3
4 Lucembursko 67 106 1
5 Německo 63 83 6
6 Nizozemí 58 92 4
7 Finsko 53 68 14
8 Irsko 53 77 8
9 Švédsko 52 71 11
10 Island 50 51 17
11 Belgie 49 66 15
12 Velká Británie 48 77 9
13 Francie 47 69 13
14 Itálie 44 79 7
15 Rakousko 43 72 10
Zdroj dat: Pay in Europe 2006
* - pokud do srovnání zařadíme i teritoria, na 7. místě se pak umísťují ostrůvky Guernsey (v průlivu La Manche) a na 8. Isle of Man (ostrůvek mezi Británií a Irskem)

Na konci žebříčku se pak umístily:
44. Albánie
45. Ukrajina
46. Bulharsko
47. Bělorusko
a jako 48., jen s jedním jediným procentem dánské mzdy, Moldávie.

Podle Chatera rostly obecně mzdy nejrychleji v odvětví energetiky, telekomunikačních a informačních technologií, dopravy a stavebnictví. Naopak v maloobchodě, velkoobchodě, hotelových a restauračních službách rostly nejpomaleji.

Cítíme se chudí, proto krademe?

Rozdíl mezi platy v České republice a v západní Evropě je, jak je vidět, propastný. Nemusíme se srovnávat ani tak s jedničkou na trhu výdělků, Dánskem, stačí přejet přes hranici do Německa. Například Němci loni měsíčně v průměru dostávali 3 384 eur, v přepočtu tedy přes sto tisíc korun. V porovnání s průměrem Evropské unie pak Češi v loňském roce dostávali za svůj výkon 55 % průměrné částky zjištěné v celé EU v přepočtu podle kupní síly. (V roce 2003 to bylo 53,6 %.)

Ztráty způsobené obchodníkům krádežemi v roce 2005 (v % obratu)
Česká republika 1,40
Slovensko 1,40
Velká Británie 1,38
Maďarsko 1,36
Portugalsko 1,36
Finsko 1,35
Francie 1,31
Řecko 1,31
Švédsko 1,29
Polsko 1,29
Norsko 1,29
Španělsko 1,28
Itálie 1,26
Irsko 1,22
Nizozemsko 1,22
Dánsko 1,21
Island 1,10
Německo 1,07
Rakousko 0,95
Švýcarsko 0,89
Zdroj dat: Centre for Retail Search
Není proto divu, mohl by někdo namítnout, že v posledním, dubnovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) označila téměř třetina oslovených respondentů svoji domácnost za poměrně chudou nebo velmi chudou. Jako poměrně bohatou vidí podle CVVM svou domácnost jen 7 % občanů. Podle CVVM vyjde se svým příjmem bez problémů asi jen 36 % domácností, počítat při sestavování rozpočtu a zvládat určité problémy, jak vyjít s penězi, musí asi 60 % domácností.

Výsledky šetření ovšem nejsou nijak drastické, interpretujeme-li je trochu jinak: většina občanů je se svojí ekonomickou situací spokojena. Přesně 62 % obyvatel totiž nepovažuje svoji domácnost ani za chudou, ani za bohatou. Tento neutrální postoj není podle odborníků špatný. Znamená, že lidé nemusejí aktuálně řešit svoje ekonomické problémy.

Své ekonomické problémy ale řešíme. A jak vyplývá z průzkumu britské společnosti Centre for Retail Research, často bohužel krádeží. A ne jen tak občas nějakou tou "příležitostnou čórkou", v ČR se krade ze zemí vyspělé Evropy úplně nejvíce (ve smutném prvenství se držíme za ruku se Slováky). Zatímco ve 25 zemích EU činí loňské ztráty způsobené krádežemi v průměru 1,25 % obratu obchodníků, v ČR a na Slovensku je to 1,4 %, z českých prodejen ročně zmizí zboží za 13,04 miliard Kč. Zákazníci ukradli zboží za šest miliard korun, zaměstnanci obrali své zaměstnavatele o další 4,2 miliardy korun a dodavatelé odcizili věci za 750 miliónů korun. Zbylou ztrátu studie přičetla chybám uvnitř obchodních společností.

Na druhém místě skončili Britové (1,38 %), třetí místo patří Maďarsku a Portugalsku (1,36 %). Nejlépe dopadlo Švýcarsko (0,89 %), viz tabulku.

V celé EU loni lidé v obchodech ukradli zboží v celkové hodnotě 32,4 miliardy eur (zhruba 920 miliard korun). Na jednoho obyvatele EU tak připadly krádeže za 70 eur (zhruba 2 000 Kč).

Jsme 34. nejbohatší stát světa

Jde opravdu o smutný primát, zejména při vědomí faktu, že podle statistik Mezinárodního měnového fondu jsme ze 176 zemí světa 34. nejbohatším státem (hodnoceno kritériem HDP na obyvatele a také tím, co si člověk může za vydělané peníze koupit). Nemáme si tedy vlastně moc co stěžovat.

Samozřejmě, že se nemůžeme ani zdaleka srovnávat s prvním Lucemburskem (přes 70 tisíc dolarů HDP na hlavu), druhou Rovníkovou Guineou či v pořadí třetími Spojenými státy. S 20 577 dolary HDP na českého obyvatele si špatně ale opravdu nežijeme.

Pokládáte se za spíše chudé, či spíše bohaté? Čím si vysvětlujete české prvenství v krádežích? Kdy svými platy doženeme vyspělé evropské země? Chtěli byste kvůli výdělku žít v jiné zemi?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-46
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 5. 2006 15:04, ddo

A navíc to funguje tak, že čím víc je ve společnosti přerozdělování, čím víc vlivu mají socialisté, tím víc je mezi bohatými lidmi nepoctivců a tím je tento názor dál posilován. V socialistickém systému nezískáte velké peníze poctivou a užitečnou prací, v tom vám spolehlivě zabrání daně. Snažší cesta tu je klientelismus a korupce.

Zobrazit celé vlákno

+92
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kam letos vytryskne cena ropy a jak ovlivní český benzín a ekonomiku?

21. 3. 2006 | Simona Ely Plischke

Kam letos vytryskne cena ropy a jak ovlivní český benzín a ekonomiku?

Irák, Írán, Nigérie... A kdyby geopolitických rizik bylo snad málo, přijdou letos další Katriny a Rity. Cena ropy již nyní dosahuje hvězdných výšek, co bude dál? Co by její další zdražení... celý článek

Od vstupu ČSSD do vlády daně strmě narůstají

16. 3. 2006 | Simona Ely Plischke

Od vstupu ČSSD do vlády daně strmě narůstají

"Loňský vynikající a rekordní růst ekonomiky je důkazem správné hospodářské politiky realizované od roku 1998," reagoval minulý týden ministr financí na nové údaje ČSÚ o českém hospodářství.... celý článek

Česká republika slaví promoci mezi vyspělé země

28. 2. 2006 | Simona Ely Plischke

Česká republika slaví promoci mezi vyspělé země

V Kongresovém centru ČNB se v úterý slavilo přeřazení České republiky mezi vyspělé země, tedy naše vystoupení ze Světové banky, kterým opouštíme skupinu příjemců mezinárodní pomoci.... celý článek

Česká ekonomika ve volebním roce: co čeká nás a naše kapsy?

24. 1. 2006 | Simona Ely Plischke

Česká ekonomika ve volebním roce: co  čeká nás a naše kapsy?

Průměrná mzda letos asi překoná 20 000 Kč. Díky silné koruně si budeme moci v zahraničí více vyhodit z kopýtka. Kolik za rok zaplatíme za euro či dolar? Co zdraží a co budeme nakupovat... celý článek

Ekonomické věštění: kam to dotáhne Evropa v roce 2006?

12. 1. 2006 | Simona Ely Plischke

Ekonomické věštění: kam to dotáhne Evropa v roce 2006?

Jak se zemím EU dařilo v uplynulém roce a co je čeká v tom letošním? Jak rychle rostly a porostou a proč? Podaří se snížit nezaměstnanost? Srazí eurozóna inflaci opět k inflačnímu cíli?... celý článek

Partners Financial Services