Jaká výbušná směs žene cenu ropy stále vzhůru?
Cena ropy v minulém týdnu opět překonala další historické maximum. Hlavní důvody jsou stále totožné: rostoucí poptávka po ropě a ropných produktech spojená s výrazným celosvětovým ekonomickým růstem zejména v USA a Číně, limity těžby, zpracování a v neposlední řadě i napjatá situace nejen na Blízkém východě - myšleno útoky na ropné terminály a stávky nespokojených zaměstnanců, potažmo i problémy s dodávkami. Tyto informace nejsou žádnou novinkou.
Na počátku růstu však bylo výrazné podhodnocení očekávané celosvětové spotřeby černého zlata od nejvýznamnějších výzkumných organizací. Dlouhodobě se totiž spotřeba ropy zvyšuje o více než 1 % ročně, ovšem v posledních dvou letech se jednalo o výrazný, více než 2% růst. Ve spolupráci s agresivními spekulanty se namíchala výbušná směs, která žene ceny ropy stále vzhůru.
Jak jsme na tom se zásobami?
Existuje plno protichůdných teorií. Lehce dostupných zásob je opravdu málo, ale existuje plno míst, která právě díky razantním růstům cen ropy dostanou šanci pro těžbu. Ať už jde o kanadské písky, kde by se měl nalézat až 1 bilión barelů ropy, o nová naleziště v Africe (Nigérie, Angola) či místa v oceánu v hloubkách více než 2 000 m pod hladinou. Jedno je jasné, vyšší cena ropy dává prostor pro těžbu i těchto zdrojů.
Náklady na vytěžení jednoho barelu ropy v Saudské Arábii, kde ropa sama tryská ze země, činí maximálně 5 dolarů za barel. Naopak těžební náklady v kanadských píscích či ve velkých hloubkách oceánu se pohybují v rozmezí 15-30 dolarů, což při současných hodnotách na komoditních burzách není neadekvátní částka. Firmy však na tuto těžbu nebyly připraveny a právě proto investují do nových kapacit až nyní a nárazově.
Investiční aktivita některých významným firem se dokonce zdvojnásobila, čemuž významně pomohl i americký Senát, který v poslední verzi energetického zákona prosadil daňové pobídky ve výši téměř 20 miliard dolarů. Očekává se, že světová těžba by se mohla již v příštím roce mohla zvednout o 2,5 - 3 milióny barelů denně. To znamená 3,5% meziroční nárůst, který by měl dát i prostor pro pravidelné úpravy plošin a rafinérií, které dlouhodobě pracují blízko maxim.
Co na to OPEC, proč je tak důležitý?
Na význam Organizace zemí vyvážejících ropu se dá dívat ze dvou stran. OPEC podle dat z prvního kvartálu tohoto roku pokrývá 35,2% celosvětové produkce ropy (měřeno poptávkově), což se může zdát relativně málo, ale podle mého názoru průkaznější měřítkem jsou prokázané celosvětové zásoby ropy a těch má OPEC 78,3%. Je tedy vidět, jak ohromný rozsah ropného trhu OPEC organizačně zastřešuje, a proto je každá zmínka o něm silnou kurzotvornou informací na komoditních trzích.
Ropa jako "samočistitel"?
Velice zjednodušeně se dá dokonce říci, že stoupající cena ropy má "samočisticí" schopnost (z ekonomického pohledu ale dost bolestivou). Samotná těžba blízko maxim dává prostor k vyšším investicím do výzkumu (nových ropných polí, ale zejména alternativních zdrojů). Navíc růst ekonomiky bude touto vyšší cenou základního makroekonomického vstupu brzděn. Postupně tak sama cena ropy způsobí pokles ekonomického výstupu, a de facto tak sníží poptávku po této komoditě. Většina odhadů renomovaných firem pracuje s obdobnými hodnotami - v roce 2004 rostla celosvětová ekonomika 5,1%, letos by to mělo být "jen" 4,3%, a pokud zůstane ropa na těchto hodnotám zpomalí ekonomiku o 0,8 procentního bodu (loni to bylo -0,5%).
Jak to ovlivní ČR?
Velké petrochemické firmy v našem teritoriu (Unipetrol, maďarský MOL či polské PKN Orlen) minulý týden sdělily svým akcionářům rekordní hodnoty svého hospodaření. Ve všech zprávách se objevilo, že za růstem zisků jsou růsty cen ropy a nesnížená hodnota ziskových marží. Rafinérie i při stoupajících cenách vstupů nejsou tlačeny ke snížení cen za rafinaci. S postupným snižováním tohoto řetězce směrem ke konečnému spotřebiteli se však výrazně zvyšuje konkurence, a tak prodejci pohonných hmot jsou, jakožto poslední článek, nuceni k výraznému snižování svých marží.
Navíc v ČR je tento stav způsoben silným konkurenčním bojem, který vypukl na konci roku 2004 akcí rakouské OMV, které své marže výrazně minimalizovala. Průměrná hodnota těchto "přidaných hodnot" podniku většinou činí 1,50 - 3,0 Kč na litr. Nyní se ovšem ukazuje, že poptávka po benzínu s postupným růstem cen neklesá, a na prodejce tak neexistuje větší tlak. Proto si nyní některé firmy přidají i více než 3 Kč na litru benzínu.
Autor působí ve společnosti Cyrrus.Kam až cena ropy vystoupá? Kolik budeme platit za měsíc a za půl roku za litr benzínu? Omezuje vás cena benzínu v jeho spotřebě?
