Mění ČNB úrokové sazby neočekávaně?

U příležitosti stého zasedání bankovní rady ČNB (profil, názory) připravil tým analytiků České spořitelny (profil, názory) poměrně jednoduchou a zajímavou studii. Z té vyplývá, že ČNB je nepřekvapujícím hráčem na trhu a stabilizujícím prvkem. Zůstává však otázkou, zda je to zapříčiněno dostatečně předvídatelnou politikou, nebo určitou pasivitou. Pasivitu zde nechápejme nijak hanlivě, protože většina analytiků se shoduje na tom, že i rozhodnutí "ponechat sazby" je stejně důležité, jako "změnit".
Cílem ovlivňování peněžního trhu centrální bankou je stabilizace ekonomiky, která je v našich podmínkách uskutečňována pomocí cílování inflace. Tedy centrální banka sleduje vytyčený cíl, ve kterém se má inflace v daném období (nebo na jeho konci) pohybovat. Zprostředkujícím nástrojem je pak nastavení úrokových sazeb tak, aby bylo požadovaného inflačního cíle dosaženo.

Očekávání trhu vs. realita

Protože vyhlašované úrokové sazby centrální banky významně ovlivňují vývoj celého finančního trhu, snaží se komerční banky a další subjekty na trhu ve svých odhadech vývoje co nejpřesněji předvídat, pro jaké sazby se v budoucnu centrální banka rozhodne. Vodítkem pro tvorbu těchto odhadů je vývoj reálných veličin a jejich dopad zejména na zmíněný inflační cíl. Za předpokladu stabilního vývoje jsou očekávání trhu a centrálních bankéřů v souladu a míra překvapení je nulová nebo minimální.

Základní metodou analýzy míry překvapení je srovnání sazeb očekávaných trhem (1M PRIBOR) a sazeb, které na svém zasedání stanovili centrální bankéři (2T REPO). Změní-li se výrazněji sazba den před a sazba den po zasedání, znamená to, že rozhodnutí ČNB nebylo trhem očekáváno, a bylo tudíž překvapivé. Míru překvapní představuje rozdíl mezi sazbou tržní  a vyhlašovanou.
Věnujme pozornost "všeříkajícímu" grafu níže. Koncem dubna 2002 (popisovaná období jsou zvýrazněna zeleně) očekával trh ponechání sazeb beze změn. Bankovní rada rozhodla snížit sazby o 0,5 procentního bodu (bps) - zobrazením je červená tečka (0,5 bps pod výchozí úrovní). To znamená, že změna sazby byla celá (modrý pruh je o 0,5 bps pod výchozí úrovní) překvapením.
Naopak 1. listopadu 2002 banka trh nepřekvapila - analytikové očekávali snížení přibližně o 0,25 bps a bankovní rada se rozhodla snížit repo sazbu (červená tečka) o 0,25 bps. Modrý pruh míry překvapení tedy chybí. Na přelomu srpna a září 1998 naopak očekával trh snížení sazeb o víc než 0,75 bps, ale bankéři nesebrali odvahu, nebo se jim zdálo snížení příliš unáhlené a sazbu ponechali beze změny. Proto byla míra překvapení +0,75.

Na první pohled je tak patrné, že od roku 2000, kdy se stabilizovala česká ekonomika, jsou i kroky ČNB méně překvapivé a trh se snadněji předpovídá. Modrých pruhů, a tedy míry překvapení, výrazně ubylo. Všimněme si též skutečnosti, že ubylo  rozhodnutí o změně sazeb – červené puntíky zůstávají na ose. Když už k nějakým výkyvům dochází, jsou podstatně menší než v 90. letech minulého století.

Dvě třetiny beze změny

V celkem 67 % případů zůstal měsíční PRIBOR po rozhodnutí ČNB beze změny. Respektive za změnu považují analytici České spořitelny až posun o 0,125 bps. Neboli ve 2/3 případů se chová ČNB předvídatelně a jako stabilizující prvek na našem trhu.
Vezmeme-li v úvahu dvanáctiměsíční PRIBOR dostaneme výsledky které vypovídají o dlouhodobějších očekáváních trhu, o směru předpokladů a koncepčnosti ČNB. Úspěšnost očekávání je pak ještě vyšší: 78 %.

Jen heslovitě bez podrobnějších důkazů uveďme některé další poznatky. Trhu se lépe očekávají nulové pohyby. Pravděpodobně i proto, že jsou častější (zmíněných 67%). Ve zbylé třetině nenulových změn je již jen 20 % pohybů předpovídáno správně. ČNB však snižovala sazby rychleji, než očekával trh. I dnes tak analytici počítají s o něco vyššími sazbami, než nastavují centrální bankéři. V tomto směru je tak překvapivá spíše rychlost snižování. Uvidíme, jak se bude centrální banka chovat v příštích obdobích.

Má to smysl pro obyčejné lidi?

Mechanismus dopadu rozhodnutí centrální banky na jednotlivce, kteří využívají bankovních služeb, lze ve stručnosti popsat následovně. Centrální bankéři rozhodnou za jakých podmínek si u centrální banky ukládají finanční prostředky komerční banky. To ovlivní mezibankovní trh, tedy u nás PRIBOR. Podmínky mezibankovního trhu se odrazí i na podmínkách, které pak nabízejí banky svým klientům.
V praxi to znamená odvozování sazeb u vkladů i úvěrů. Konkrétně stanovení úrokové sazby hypoték po uplynutí doby vaší fixace může být stanoveno jako aktuální 12M PRIBOR + 2 % (1,87 % apod.). Teď vás to již v sazebníku banky nejen nepřekvapí, ale také víte, čím je tato sazba zásadně ovlivněna. Například hypotéky firmám jsou nejčastěji úročeny v závislosti na 1M nebo 3M PRIBORu.

Faktem zůstává, že banky disponují mnohem lepšími, dražšími a pružnějšími nástroji než jejich průměrní klienti, a jsou tak v jisté výhodě vzhledem k orientaci na trhu, spekulacím nebo riziku. "ČNB určuje cenu peněz. V případě, že mám úspory nebo naopak půjčku, nebo se zadlužit chystám, má určitě smysl cenu peněz sledovat. Intenzita 'sledování' závisí na tom, o jakých částkách je řeč," vysvětluje hlavní ekonom ČS Viktor Kotlán. "V průměru bych si myslel, že není nutné netrpělivě vyčkávat na každý poslední čtvrtek v měsíci, kdy zasedá bankovní rada ČNB k měnovým otázkám, ale stačí sledovat trendy řekněme čtvrtletně," upřesňuje. "Ještě důležitější než aktuální výše úroků jsou ale očekávání o jejich výši budoucí," uzavírá svůj pohled analytik  .

Máte dojem, že ČNB je v porovnání s centrálními bankami jiných zemí destabilizujícím prvkem domácí ekonomiky? Překvapuje vás ČNB, nebo problematiku třeba nesledujete vůbec?