Výpočet čisté mzdy 2024
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Janis Sidovský
manažer a podnikatel
Milan Richter
politik a podnikatel
0,00 %
z 1 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Jaromír Soukup ze SZ: Úspěšná ekonomika neznamená ekonomika energeticky náročná
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 5. 2006 6:44, ja
A co je to tech 25 % z obnovitelnych zdroju? Pokud to bude u zelenych oblibene slunicko a vitr, tak to abychom postavili do zalohy jeste par uhelnych elektraren - ono totiz to slunicko muze zalezt za mrak. Pri zavreni obou oci lze jeste za obnovitelnou prohlasit biomasu, ale nechtel bych mit celou republiku zarostlou nejakou vrbou a jinyma energetickyma plodinama.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 2. 2007 22:44
hrubý výpočet:
Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren
nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (85% kontra 14%)
- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren
- stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.)
- spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli
- ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !
www.stop-vetrnikum.webz.cz
Další příspěvky v diskuzi (celkem 27 komentářů)
1. 6. 2007 16:07 | gerber
22. 2. 2007 22:44
- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren - stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.) - spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli - ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !
www.stop-vetrnikum.webz.cz
26. 5. 2006 9:28 | J.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 10:26 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 10:22 | Jirka
Z tepelného výkonu (uhelné kotle nebo jaderný reaktor) se pouze 1/3 přemění na elektřinu. U elektráren se instalovaný výkon udává jako součet jmenovitých výkonů generátorů. Ale jednak takové elektrárny mají ve srovnání s větrnými obrovskou vlastní spotřebu, nikdy nejedou naplno (vždy musí být výkonová rezerva na regulaci) a často se musí provádět údržba a opravy jednotlivých bloků, takže téměř vždy je některý blok odstaven. Na každé takové elektrárně pracují tisíce lidí a de facto k ní patří i uhelné doly, jejichž produkce jde téměř celá na elektrárnu. Bohužel jsem nenašel údaje o spotřebě velkorypadel, dopravníkových pásů v dolech i na elektrárně, elektrických lokomotiv, které tahají vlaky s uhlím, podavačů uhlí na elektrárně, drtiček, čerpadel, které jsou schopny do elektrárny v podstatě přesměrovat celou řeku (část se spotřebuje na výrobu páry, část na chazení a část na odplavování popílku). Našlo by se ještě mnoho dalších elektrických zařízení, které z výroby něco uberou. Vidím to tak, že tepelné elektrárny z uhlí nebo jádra vyrobí stejně malé procento elektrické energie, jako větrné z instalovaného výkonu. Přitom ty větrné bezpřevodovkové mnoho let nepotřebují žádnou údržbu ani obsluhu, neprodukují žádné škodliviny, ani neoteplují planetu.
K článku na http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1037&h=206&pl=49: Při pozornějším zkoumání je zřejmé, že nejméně výhodné jsou elektrárny malých výkonů. Ostružná je na první pohled nejdražší. Údaje o nákladech na jednotku energie však nezohledňují fakt, že elektrárna stojí na nevhodném místě, kde dosahuje jen 4% využití kapacity. V některých případech je rentabilita silně poznamenána špatně zpracovaným projektem či kvalitou stroje. Asi nejzajímavější je závěr článku. Na místech bohatých na vítr, kterých nemáme mnoho, je třeba stavět větrné elektrárny co nejvyšších výkonů, aby se kapacita místa využila. Ne jimi plýtvat na amatérské projekty.
Jindřichovice by po dobu splácení úveru (asi 20 let) byly podle výsledků z 1. roku provozu ztrátové, pokud by nedostaly dotaci na 40% pořizovacích nákladů. S dotací nebo podle výsledků z r. 2004 i bez dotace jsou ziskové. Rentabilita je otázka dobrého projektu, životnosti elektráren a nákladů na pozdější údržbu, které budou mnohem nižší, než výstavba.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
24. 5. 2006 10:03 | J.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
20. 5. 2006 21:53 | JirkaZ
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 5. 2006 22:33 | Jirka
Ještě mě napadl jeden argument pro větrníky a jiné malé zdroje. Na vedení se část výkonu ztrácí kvůli odporu. Čím dál se elektřina přepravuje, tím je ztráta vyšší. Další ztráty jsou na transformátorech. Když ty vrtule dodávají do místní sítě 22kV, dostane se vyrobený výkon ke spotřebitelům s menší ztrátou, než když se někde na opačném konci republiky transformuje v několika stupních na VVN a pak zase dolů až na 230V. Takto to jde jen z 440V na 22kV a pak zpět na 230V. Pouze při "nadúrodě" se přebytek přenáší dál.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:19 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:08 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 7:45 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
19. 5. 2006 10:52 | Jirka
ad 2) Díky úsporám na spotřebě (viz. výše) a ukončení vývozu naší elektřiny do ciziny nebude třeba nahrazovat Dukovany vrtulemi. Pokud jde o ceny, tuším že včera jsem zaslechl, kolik miliard ročně stojí jaderné palivo do našich elektráren. Kvůli ceně ho budou dodávat rusové místo firmy Westinghouse. A samotné elektrárny taky nebyly zrovna levné, vyžadují podstatně více lidské práce a materiálu, než větrné. Náklady na větrné elektrárny jsou spíše jednorázové. Údržba je minimální, obsluha nulová, likvidace odpadu nulová, náklady na ekologické kompenzace nulové. Cena energie z větrných a vodních elektráren je vyšší, ale jen díky tomu, že ČEZ dostatečně neplatí za škody na zdraví a přírodě způsobené provozem tepelných elektráren. A to se ještě nebavíme o ceně za likvidaci vyhořelého jaderného paliva. Když do té kalkulačky dáte předpokládanou cenu jaderného paliva z mořské vody, obstojí ještě Dukovany po finanční stránce oproti vrtulím?
Já vidím problém spíš v tom, že větrné, solární a do jisté míry i vodní elektrárny nemohou zaručit stálý výkon. Jsou hodně závislé na počasí. Takže kromě nich tu musí být nějaký typ elektráren na palivo, u nichž lze výkon lépe regulovat. Díky propojení energetické sítě v rámci kontinentu je to ale i s tím počasím jednodušší. Celkový výkon tolik nekolísá. V každém případě bych se nespoléhal, že vědci něco vymyslí včas. I kdyby se opozdili o jediný rok, byl by to nářez. A to zpoždění může být mnohem delší.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
18. 5. 2006 13:42 | JIrka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
18. 5. 2006 10:04 | Jirka
Nemáte pravdu, že zelení neříkají, co s CO2. Právě ta biomasa, kterou prosazují, je řešení. Rostliny se CO2 během svého růstu "živí". Růst rostlin je v podstatě transformace sluneční energie na organickou hmotu. Fotosyntézou se v buňkách rostlin váže uhlík z CO2 a stává se stavebním materiálem rostlin. My je pak usušíme a spálíme. Tím využijeme energii, kterou jim dodalo slunce, vyprodukujeme CO2, který ty rostliny pohltily a celý cyklus se opakuje. proto rostliny (biomasa) jsou obnovitelným zdrojem energie. Uhlí de facto také (je to zkamenělé dřevo), jenže jeho cyklus trvá miliony let a vyžaduje podmínky, které se zřejmě nebudou opakovat. U biomasy je to i méně, než rok.
Zkrátka, elektřina i teplo pro nás jsou už dávno mnohem dražší, než si mnozí myslí. Jen se zakrývají fakta. A s ubývajícími zásobami ropy, plynu a uhlí nás čeká problém: Co spalovat potom? Jsem rád, že se konečně našla politická síla, která říká věci na rovinu, i když se neposlouchají hezky. Proto je budu opět volit, i když s některými body v jejich programu mám problém.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 13:04 | alda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 12:58 | Joe
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:55 | Jirka
Pokud jde o geotermální energii, naše země je geologicky poměrně dost aktivní. Třeba na karlovarsku a chebsku najdete horké prameny. Co nestačí na pohon elektrárny, dá se využít jako teplárna. I vlažné prameny mohou být vynikajícím zdrojem tepla pro tepelná čerpadla. Nejde přece jen o odlehčení elektráren, ale hlavně o úsporu neobnovitelných paliv.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:38 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:32 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 5. 2006 10:31 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 1/2
Předchozí