Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je naprostou nutností. Jaderná energetika není trvalým řešením, jde opět o neobnovitelný zdroj. Ekologická daňová reforma je naší povinností, je ale i předpokladem pro změnu struktury průmyslu. Její nepříznivý cenový dopad by sociálně slabším kompenzovaly dávky. Vysoké školy by měly být dostupné zdarma a bez přijímacích zkoušek. Nechceme minimální daň a registrační pokladny. Říká Jaromír Soukup.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 5. 2006 6:44, ja

A co je to tech 25 % z obnovitelnych zdroju? Pokud to bude u zelenych oblibene slunicko a vitr, tak to abychom postavili do zalohy jeste par uhelnych elektraren - ono totiz to slunicko muze zalezt za mrak. Pri zavreni obou oci lze jeste za obnovitelnou prohlasit biomasu, ale nechtel bych mit celou republiku zarostlou nejakou vrbou a jinyma energetickyma plodinama.

Reagovat

 

+35
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Joe 16. 05. 2006 13:58)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 2. 2007 22:44

hrubý výpočet:
Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren
nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (85% kontra 14%)

- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren
- stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.)
- spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli
- ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !

www.stop-vetrnikum.webz.cz

Reagovat

 

-6
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

20. 5. 2006 21:53 | JirkaZ

V domácnostech zakážeme topit uhlím. No, docela se na to těším. Ale čím se pak bude topit ?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 17. 05. 2006 10:08)

24. 5. 2006 10:03 | J.

Nemam cas se prilis rozepisovat... U vsech typu elekraren je dulezity koeficient rocniho vyuziti (pomer skutecneho mnozstvi vyrobene energie s instalovanym vykonem) a ten je v Jindrichovich cca 10-12%. Zkratka musi foukat vitr o urcite rychlosti ... Takze elektrarna o vykonu 600kW (Jindrichovice) pri rychlosti vetru 3m/s ma vykon jen 1,7kW, pri 5m/s je 41,4kW, pri 7m/s je 135kW , 10m/s 405kW a az u 13m/s se dostane na 600kW. Ano, v roce 2004 tam mohl byt narust 34%. Ovsem elekrarny jsou provozu od jara nebo leta 2003. Takze na rozdil od roku 2004 v roce 2003 nejely elekrarny cely rok, coz vysvetluje i ten narust. Doporucuji si procist tyto odkazy: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1037&h=206&pl=49 http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1925 http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1030 http://www.jindrichovice.cz/doc/198_1.pdf http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1592&h=206&pl=49
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 19. 05. 2006 22:33)

25. 5. 2006 10:22 | Jirka

Těch 11% výkonu byl průměr za 13 měsíců od prvního spuštění do zkušebního provozu. V r. 2004 byl průměr výkonu přes 15% z instalované kapacity. Může se to zdát málo. Ale podívejme se na tepelné elektrárny:
Z tepelného výkonu (uhelné kotle nebo jaderný reaktor) se pouze 1/3 přemění na elektřinu. U elektráren se instalovaný výkon udává jako součet jmenovitých výkonů generátorů. Ale jednak takové elektrárny mají ve srovnání s větrnými obrovskou vlastní spotřebu, nikdy nejedou naplno (vždy musí být výkonová rezerva na regulaci) a často se musí provádět údržba a opravy jednotlivých bloků, takže téměř vždy je některý blok odstaven. Na každé takové elektrárně pracují tisíce lidí a de facto k ní patří i uhelné doly, jejichž produkce jde téměř celá na elektrárnu. Bohužel jsem nenašel údaje o spotřebě velkorypadel, dopravníkových pásů v dolech i na elektrárně, elektrických lokomotiv, které tahají vlaky s uhlím, podavačů uhlí na elektrárně, drtiček, čerpadel, které jsou schopny do elektrárny v podstatě přesměrovat celou řeku (část se spotřebuje na výrobu páry, část na chazení a část na odplavování popílku). Našlo by se ještě mnoho dalších elektrických zařízení, které z výroby něco uberou. Vidím to tak, že tepelné elektrárny z uhlí nebo jádra vyrobí stejně malé procento elektrické energie, jako větrné z instalovaného výkonu. Přitom ty větrné bezpřevodovkové mnoho let nepotřebují žádnou údržbu ani obsluhu, neprodukují žádné škodliviny, ani neoteplují planetu.
K článku na http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1037&h=206&pl=49: Při pozornějším zkoumání je zřejmé, že nejméně výhodné jsou elektrárny malých výkonů. Ostružná je na první pohled nejdražší. Údaje o nákladech na jednotku energie však nezohledňují fakt, že elektrárna stojí na nevhodném místě, kde dosahuje jen 4% využití kapacity. V některých případech je rentabilita silně poznamenána špatně zpracovaným projektem či kvalitou stroje. Asi nejzajímavější je závěr článku. Na místech bohatých na vítr, kterých nemáme mnoho, je třeba stavět větrné elektrárny co nejvyšších výkonů, aby se kapacita místa využila. Ne jimi plýtvat na amatérské projekty.
Jindřichovice by po dobu splácení úveru (asi 20 let) byly podle výsledků z 1. roku provozu ztrátové, pokud by nedostaly dotaci na 40% pořizovacích nákladů. S dotací nebo podle výsledků z r. 2004 i bez dotace jsou ziskové. Rentabilita je otázka dobrého projektu, životnosti elektráren a nákladů na pozdější údržbu, které budou mnohem nižší, než výstavba.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+26
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (J. 24. 05. 2006 10:03)

25. 5. 2006 10:26 | Jirka

Štěpkou, dřevem, dřevěnými a rostlinnými peletami, tepelnými čerpadly a přechodně plynem.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (JirkaZ 20. 05. 2006 21:53)

26. 5. 2006 9:28 | J.

Nevim, jaky byl vykon za 13mesicu od spusteni. Nemam potrebna data. Muzete je zaslat ? Z webu www.jidrichovice.cz byly na nekdy na zacatku roku temer vsechny dokumentu o provozu VE odstraneny. Ano, souhlasim v roce 2004 byl opravdu prumerny rocni vykon necelych 15% (podle http://www.jindrichovice.cz/doc/198_1.pdf). Jenze v minulem prispesku jsem neudaval udaje o prumerne rocnim vykonu, ale o koeficientu vyuziti a to je rozdil (viz vzorce na http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1925). V pripade roku 2004 mel tento koeficient hodnotu 1228386kWh/(1200kW*8760h) =11,7%. Vetrne elekrarny (VE) v Dansku dosahli prumernych hodnot kolem 18% v roce 2000 (podle udaju IEA). A co tyka tepelnych elekraren (TE)... viz napr. http://www.eru.cz/rz_04/rz/subjekty/133.htm Prumerny rocni vykon a koeficient vyuziti si snadno muzete spocitat sam... Myslim, ze Vam vyjdou 3x az 4x vyssi hodnoty nez v pripade VE. To neni obhajoba TE, ale to je jen realita... V obavam se, ze v druhem odstavci se snazite srovnavat nesrovnatelne. Ucinnost uhelneho kotle muzete srovnavat jedine s ucinnosti vrtule u VE pri prevodu energie vetru na kinetickou (?) energie otacejiciho se rotoru... Takze ptam: jake procento energie vetru se proudici vrtuli VE se premeni energii elektrickou? Jak se to s obsluhou a udrzbou bezprevodovkovych VE netusim. Nicmene uvadeni rocni naklady ve vysi 2 730 000,- pri trzbach Takze nejaky servis (napr. EPK stojí zhruba 10 % roční tržby.) tam bude, ikdyz neco z toho budou splatky uveru. Samozrejme, ze se mohou stavet VE o vetsimu vykonu, ale investicni naklady take vzrostou. Takze vyssim instalovanym vykonem vyrobime vice kW/h. Ovsem dovolim si tvrdit, ze prumerny rocni vykon v (%) a ani koeficient vyuziti se prilis nezmeni. Za hodne penez dostaneme stale malo (a nekvalitni) muziky ... Rozhodne nejsem proti obnovitelnych zdroju energie. Spis se na tuto problematiku snazim divat realne. Klidne at soukromni investori stavi vetrne, slunecni, vodni (a jine) elekrarny, ale at tak cini pouze za sve penize bez dotaci od statu ci EU. Nemam nic proti tomu, aby stat financne podporoval vedu a vyzkum v teto oblasti.... J.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 25. 05. 2006 10:22)

22. 2. 2007 22:44

hrubý výpočet: Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (85% kontra 14%)
- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren - stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.) - spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli - ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !
www.stop-vetrnikum.webz.cz
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-6
Líbí
Nelíbí

1. 6. 2007 16:07 | gerber

Pan Jaromír Soukup nám maluje skvělou budoucnost v zelených barvách. Chybí mi však v jeho slovech konkrétní odpovědi (stanoviska) k medializovaným okruhům ve výrobě energie a zvláště pak názor na budoucí vývoj reálné spotřeby. Jako např.- nebudeme stavět (budeme rušit) atomové elektrárny, které prý představují značné zatížení pro životní prostředí, budeme rozvíjet ekologicky šetrné zdroje energie. Kdy a v jakém časovém horizontu - již nyní je třeba nahrazovat postupně dosluhující tepelné elektrárny. Jaké prosazujete tedy ekologicky šetrné zdroje - větrné elektrárny nechcete, dělají údajně hluk a devastují ráz krajiny, sluneční elektrárny jsou drahé, s nízkou účinností (což je pravda) a nelze je v krátké budoucnosti masově využít, spalování organických odpadů a nebo štěpky je reálné pouze lokálně a v nepodstatném rozsahu, energie z vodních zdrojů je u nás prakticky vyčerpaná, termálními zdroji neoplýváme a výrobu el.energie z mořského přílivu, snad uznáte, nemůžeme u nás také uplatnit. Odpovězte prosím jasně : jaké zdroje el.energie šetrné k životnímu prostředí chcete preferovat a uplatnit? Jak chcete motivovat jejich výrobu?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+27
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Michal David

hudebník a podnikatel

Šárka Grossová

podnikatelka

Michal David
ÚSPĚŠNOST
11,76 %

z 102 duelů
×
Šárka Grossová
ÚSPĚŠNOST
1,12 %

z 178 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zůstatek na účtu ze stavebního spoření, Reálný domácí produkt, Předpokládaná doba dožití, referendum, pavel kohout, unicredit, eet, jan bureš, kapitálový pilíř, hodnota investice, Kodaňský summit, náklady soudního řízení, ego, makléřská firma, korunový invstor, Bill Hunt, malus, pozůstalostní důchody

2J57559, 3A00000, 3E63117, 3SA7434, 4P45884

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK