Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Opravdu nám pomůže, když bude stát na kraje převádět více peněz než dosud? Skutečně chceme, aby krajští úředníci rozhodovali například o tom, kolik peněz budou dostávat školy? Jedno je jisté: peníze by měly být přidělovány adresně, měly by jít tzv. za žákem. Dnešní praxe, kdy jsou financovány instituce, není dobrá.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 12. 2004 10:01, Občan

Blízko rozhodně nebyly !!!

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 24. 11. 2004 08:14)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 11. 2004 16:43, Fredy

Dovolím si řečnickou otázku. Potřebujeme naše malá republika tolik ministerstev a tolik úředníků? Není právě v tomhle zakopaný pes? Kdo zná trochu Švýcarsko, tak mi potvrdí, že tam není moc věcí, které by nefungovaly, když ne precizně, tak alespoň spolehlivě. A přitom Švýcarsko má "jen" 7 ministerstev s poměrně malým aparátem. Jenže tam je základním správním celkem obec a pak kanton. Tam se vše rozhodující odehrává. Například nemají ministerstvo zdravotnictví a přitom jejich systém péče o zdraví je velice propracovaný a pro všechny dostupný. Osobně bych ho řadil k nejlepším na světě.
Dnes o tom něco zjednodušeně psal pan Pavel Kohout na ihned.cz (http://ihned.cz/1-10072850-15 255210-000000_d-56)

Plně mu dávám za pravdu. ODS má ve svém programu redukci ministerstev a výraznější snížení počtu státních úředníků. Je to jediná strana, která to má alespoň v plánu. Ostatní mlčí a sem tam se někdo ozve, třeba ministr Sobotka, že si nechá zpracovat audit a podle toho se uvidí. Kolik takových auditů již bylo a kolik to stálo?

Na Slovensku si ministr financí pan Mikloš také nechal udělat audit a na jeho základě snížil počet úředníků o 40%. Náš pan z upřímných ministrů Sobotka hovořil o 2%. Je to výsměch nám voličům. Tady hledejme příčiny dosavadních byrokratických problémů. Špatná legislativa tomu všemu, bohužel, nahrává.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (34 komentářů)

27. 11. 2004 0:33 | Jirka

Kraje stačily z některých nemocnic udělat akciovky, ještě než to vláda zarazila. A ty se opravdu postavily na nohy. Jenže u ostatních to už udělat nemohou. V podstatě jim vláda předala ústavy s jejichž financováním si už nevěděla rady, takže od ní finance ani čekat nelze. A současně krajům zakázala rozumně s nimi hospodařit. Za současné situace je skutečně lepší, pokud nemocnice spravují kraje. Bože, kdy už se ten řetěz exotů na ministerstvu zdravotnictví přetrhne? Za normálních okolností bych to ale s nemocnicemi viděl stejně, jako to paní Kateřina popisuje u škol. Příspěvek na pacienta, ne na barák. Snad jen u specializovaných pracovišť, kdy máme jedno svého druhu v republice, by mohla být nějaká dotace navíc. A pokud by nemocnice byly a.s., nebylo by ani třeba uvažovat, zda je mají mít na starost kraje nebo centrální bezmozek lidstva českého.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 26. 11. 2004 13:12)

27. 11. 2004 1:08 | Jirka

Jestli chápu? Jak bych mohl? Stejně geniální nápad byl pokus o zrušení nemocnice v Lounech. Co se týče Standy premiéra a preferencí jeho strany, mám pocit, že spíš usilovně hledá způsob, jak naštvat i toho nejflegmatičtějšího voliče. A to je snad to jediné, za co ho můžeme pochválit. Už je načase, aby se lidi pořádně naštvali. Jen jsem zvědav, na koho naštvaní nebudou. Na policajty zase zbyly jen sliby, protože si naši ústavní ničitelé potřebovali rozmrazit platy. Všimli jste si té vzácné názorové shody bez ohledu na politickou orientaci? Pravda, všichni pro to nehlasovali, ale protože šlo o platy zákonodárců, koalice i opozice zatáhly za jeden provaz. Od lidí, kteří nejsou schopni ani trošky sebekritiky, žádné zázraky nečekám.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 26. 11. 2004 15:24)

27. 11. 2004 9:29 | Kateřina

Nojo, u nemocnic se tomu říká platba za diagnózu, máte pravdu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 27. 11. 2004 00:33)

28. 11. 2004 18:21 | Fredy

S tím souhlasím.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 27. 11. 2004 00:33)

29. 11. 2004 9:12 | Jarmila

Já Vám fandím, Jirko, asi jste do venkovské školy nechodil. Já jo. Z rodinných důvodů jsem pak v 9. třídě přešla do města. Tam jsem s hrůzou zjistila, že moje znalosti byly v českém jazyce, matematice a dalších předmětech vyšší než u městských dětí. Třeba to bylo jen o tom, že na venkovské škole se rodiče a učitelé dobře znají, problémy se řeší okamžitě a děti si pod tlakem okolí tolik nedovolí. Problémového žáka totiž zná prakticky celá obec, takže učitelé řadu problémů vůbec nemuseli řešit. Přísný učitel měl na vesnici zelenou a byl uznávanou autoritou, ve městě už tomu tak bohužel není.
A k těm pomůckám: je sice pravda, že na venkově máte pomůcky téměž za okny. Jenže ani venkovské dítě třeba nikdy nevidělo živého jezevce, možná lišku, srnku, koně. V době televize, videa a možnosti cestování (např. do ZOO) jsou vycpaná zvířata tak trochu mimo. Nehledě na to, že škola učí děti pro budoucí život, tak přírodovědou se bude živit asi málokteré venkovské dítě. Počítačovou učebnu můžete zařídit kdekoliv, na to nemusíte dojíždět do města. Problém je ale v učitelích IT a v odměňování. Pokud totiž do školství přejde člověk, který pracoval např. 15 let mimo školství ale je výborný uživatel IT a dokázal by děti naušit velmi dobře pracovat s počítači, dostane plat ne podle svých znalostí, ale podle počtu let odpracovaných ve školství. Tím se dostanete do stavu, že ve školství může za rozumný plat pracovat jen člověk, který začal učit okamžitě po ukončení VŠ a ani na okamžik nepřešel jinam. Pokud by přece jen nastoupil do školy, pro mzdové účely se mu léta odpracovaná jinde krátí na polovinu, takže s 15 lety praxe mimo školství dostane plat jako učitel po 7 letech. Tím se dostanete do situace, že do školství nemohou za adekvátních podmínek přestupovat odborníci z praxe, kteří by byli schopni děti něco naučit, ale dostávali by tak mizerný plat, že si tuto humanitu okamžitě rozmyslí. I tak lze totiž vyřešit problém konkurence pro učitele. Obrovskou výhodou, pro kterou by se venkovské školy ve střediskových obcích měly zachovat, je dostupnost pro děti a odstranění dojíždění. Ono i tak stačí, když do nich denně dojíždějí děti z vyšších ročníků ze vzdálenosti 10 km. Pokud mne paměť nešálí, tak škola upravovala počty hodin ve vyučování podle autobusového spojení, aby to děti stihly.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 26. 11. 2004 11:37)

29. 11. 2004 16:27 | Jirka

Dobrý den, Jarmilo! Do venkovské školy jsem bohužel chodil jen v předškolním věku - různě pomáhat, nebo jsem se tam možná spíš pletl a bavil ty starší. Dodnes si vzpomínám, jak jsem pižlal pilkou zlodějkou kousky latí a prken na topení, a tahal to po dvou, třech kusech od traktoru do sklepa k uhlí. Náš dům byl akorát naproti škole. Ve druhé vesnické škole jsem byl u zápisu a nosil jsem tam květy hluchavek a podbělu. I když jsem si tak mohl šplhnout u budoucí učitelky, nakonec jsme se odstěhovali do města a do školy jsem začal chodit až tam.
Jsem rád, že jsem mohl alespoň těch prvních 6 let života prožít na vesnici. A rád se tam jednou vrátím. Píšete, že jste měla oproti městským školákům lepší znalosti. Já jsem také vynikal, doma jsem se přitom učení moc nevěnoval. Nebude to nakonec tím venkovským vzduchem? :-)) Když se tak zamýšlím, na vsi je toho k vidění mnohem víc, než jen příroda. Porovnám-li zemědělskou techniku, kterou jsem rád pozoroval v akci, s auty ve městech, je takový kombajn nebo vazač slámy úplný studijní poklad. Auta mají všechna zajímavá hejblata skrytá pod kapotou, ale tyhle mašinky se tím dost chlubily a bylo se na co dívat. Pro mechanická hejblata jsem měl vysloveně slabost. Elektrický ohradník mě zase seznámil s jinou stránkou fyziky, volný pád jsem si zkoušel v třešnovce i ve stodole. Nejvíc času jsem trávil s dědou - velice šikovným a pracovitým řemeslníkem, který až na elektroniku uměl snad všechno. Já jsem prostě před tím vzděláním neměl kam utéct. :-) Když později mí spolužáci šprtali rovnoramennou a nerovnoramennou páku nebo kladkostroj, já jsem si jen vzpomněl na to, jak je těžká lopata, když se drží rukama blízko u sebe, na hupcuk, s nímž se z člověka stal Herkules a měl jsem v mžiku jasno.
O životě na vesnici by lidé z města rozhodovat neměli. I kdyby to mysleli sebeupřímněji, vždycky jim spousta věcí unikne. Na to je třeba mít alespoň "Základní vesnickou".
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 29. 11. 2004 09:12)

29. 11. 2004 16:54 | Fredy

Mnoho dnešních politiků pochází také z vesnice. Patrně se za to stydí. Jinak jejich počínání nerozumím.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 29. 11. 2004 16:27)

30. 11. 2004 20:21 | Mgr. Milan Minarčík (MSW), učitel odb. předmětů

Seznámil jsem se s myšlenkou financování formou normativu (finance na žáka) a hovořil i s p. poslancem W. Bartošem. Netvrdím že je to špatný nápad - ovšm bude znamenat i nadále útlum menších škol a zařízení, bez ohledu na jejich kvalitu ! Bude to výhoda pro mamutí školy a učiliště.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

1. 12. 2004 16:25 | Kateřina

V současné době normativ zohledňuje velikost školy - tedy do určité míry. Malé školy mají vyšší normativ na žáka. (Nejde ale o "tvrdý normativ", pouze o finance na platy a pomůcky.) Těm školám to ale nepomůže, jestliže nedostanou výjimku, nedostanou nic, natožpak vyšší normativ. I v rámci tvrdého normativu by bylo možné tohle zohlednit, ovšem omezeně - pouze u škol v malých obcích, kde je jenom jedna škola. Je to nesystémové - tohle je to, co by spíš měly řešit kraje. Princip tvrdého normativu neznamená, že by kraj či obec nemohly dát víc - znamená pouze to, že nemůžou dát míň. Stát tím dává alespoň určitou garanci. Nicméně i tak by to šlo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Mgr. Milan Minarčík (MSW), učitel odb. předmětů 30. 11. 2004 20:21)

4. 12. 2004 9:53 | Učitel

Vážená paní Kateřino - obce a kraje na školy kašlou. A není to případ jen té "naší". Pdg potřeby a těžce úsporné rozpočty se prostě neslučují. Učitel.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Kateřina 01. 12. 2004 16:25)

4. 12. 2004 10:00 | Bývalý pracovník OkÚ

No tak to si opravdu jen myslíte.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 24. 11. 2004 08:14)

4. 12. 2004 10:01 | Občan

Blízko rozhodně nebyly !!!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 24. 11. 2004 08:14)

4. 12. 2004 12:45 | Kateřina

Navštívila jsem v posledních dvou letech víc než stovku škol (mám na starosti testování IQ v Mense ČR). Můžu vám říci, že to, jak se obec o školu stará, jestli děti jsou či nejsou prioritou, se pozná na první pohled. Jsou obce, kde jsou školy opravené, čisté, s příjemnou atmosférou a na druhé straně obce se zatuchlými baráky s výzdobou jak za bolševiků, jen ten nápis Se Sovětským svazem na věčné časy tam chybí. Takže je to opravdu jak kde. Koho si občané zvolí - na úrovni obcí to platí, ne? Nemusím asi dodávat, že to souvisí i s ředitelem. Mimochodem, liší se i chování dětí - předem se dá poznat, jestli budou uťápnuté, zakřiknuté nebo rozjívené nebo normálně veselé, štěbetavé ale zdvořilé.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Učitel 04. 12. 2004 09:53)

5. 12. 2004 19:23 | x

Paní Kateřino - ještě jednou. Já nepracuji v nějaké zatuchlé škole o níž píšete. Myslím že pracuji ve škole moderní, poctivé a dobré. Ale současný trend úspor na komunální služby je zhoubný. První na to doplácí základní (region.) školství.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Kateřina 04. 12. 2004 12:45)

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jan Dienstl

podnikatel, Czech Coal

Alexandr Vondra

politik

Jan Dienstl
ÚSPĚŠNOST
46,67 %

z 15 duelů
×
Alexandr Vondra
ÚSPĚŠNOST
70,45 %

z 44 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Prokura, Cizí zdroje, Forwardová výnosová křivka, miroslav kalousek, daňový bonus, daňové přiznání, itálie, daně, exponenciální, Pierre Cahuc, Simon Property Group, rozhodce, běžbý účet, daňová pásma, Opční třída, filip zeman, Hana Petraturová, zákon o obchodních korporacích

1X1X1X1X, 1X1X1X1X, 4U00359, 1AZ8858, 2ST4090

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK