Sentiment investorů

Indikátory sentimentu investorů a jejich aplikace pro časování trhů

Kapitálové trhy ovlivňuje celá řada faktorů, od makroekonomických indikátorů přes hospodářské výsledky společností až k politickým vlivům, jako je např. současná obava z vojenského zásahu USA v Iráku. Kvantifikovat intenzitu a dobu trvání jednotlivých faktorů je v praxi nemožné, s pomocí některých indikátorů však můžeme získat lepší představu o souhrnném psychologickém vlivu těchto faktorů na chování investorů, které se odráží v tzv. sentimentu investorů. Indikátory jsou běžně dostupné pouze pro americké kapitálové trhy (NYSE, Nasdaq), avšak vzhledem k vysoké korelaci světových akciových trhů je jejich použití možné i pro trhy evropské.

1. Implikovaná volatilita

Indikátor vychází z modelů pro oceňování opcí, do nichž, kromě jiných parametrů, vstupuje i historická volatilita podkladového aktiva. Čím je historická volatilita vyšší, tím je vyšší i cena opce. Skutečná tržní cena opce se však od matematického výpočtu liší, neboť závisí na nabídce a poptávce. Zpětným postupem lze spočítat, jakou by musela mít historická volatilita hodnotu pro tržní cenu opce - a to je právě "komplikovaná volatilita". Je-li tržní cena opce vyšší, než vypočítaná podle historické volatility, bude i implikovaná volatilita vyšší než historická volatilita (a naopak). K takové situaci dochází obvykle v období, kdy se investoři se obávají dalšího poklesu a poptávka po opcích stoupá, protože se používají jako nástroj pro zajištění proti riziku - poklesu. Důsledkem je výrazná záporná korelace mezi implikovanou volatilitou a vývojem kapitálového trhu, ovšem s tou výhodou, že průměrná hodnota implikované volatility je poměrně stabilní. Nejpoužívanější je implikovaná volatilita na index S&P 100, označovaná zkratkou VIX a implikovaná volatilita na index Nasdaq 100, (zkratka VXN).

Z uvedeného příkladu je patrné, že prodat akcie bylo vhodné při poklesu VIX na úroveň cca 25 a naopak nakoupit při vzestupu na hodnotu cca 40. Aplikaci indikátoru komplikuje skutečnost, že VIX je velmi volatilní a že hodnoty v okamžicích dna, resp. vrcholu akciového indexu nejsou stejné.

2. Procentní bulish indikátor

Tento indikátor zjišťuje podíl investorů, kteří zastávají názor, že akcie porostou. V období pesimismu (hodnota indikátoru je nízká) se investoři bojí dalšího poklesu, počet prodejců roste (viz. zvýšený objem obchodů) a to stlačuje ceny dolů. Totéž platí i naopak. Vysoký pesimismus v praxi nevydrží dlouho, většinou se v souladu s teorií pravděpodobnosti objeví nějaká "dobrá zpráva", pesimismus pomine, investoři omezí prodeje (tzn., že relativní podíl nákupů vzroste) a ceny akcií mohou růst. V praxi se používají indikátory na hlavní indexy (Dow Jones, S&P 500, Nasdaq) i některé oborové indexy.

Z uvedeného příkladu je patrné, že prodat akcie bylo vhodné při vzrůstu indikátoru na úroveň cca 60 a nakoupit při poklesu na hodnotu cca 20. Časový vývoj indikátoru je poměrně stabilní, problémem zůstává nestejná hodnota při jednotlivých dnech, resp. vrcholech akciového trhu.

3. Put/Call indikátor

Indikátor je jednoduše vyjádřen poměrem put opcí (spekulace na pokles) a call opcí (spekulace na růst) zobchodovaných v daném dni. Objem put opcí bývá vyšší v období, kdy se investoři bojí poklesu. Put opce pak nakupují, aby se zajistili proti poklesu. Zajištění investoři již nemají důvod dále akcie prodávat, prodejní tlaky na pokles cen akcií se tedy zmírňují a akcie mohou růst. Takto zjednodušeně si můžeme vysvětlit funkčnost.

V praxi bývají signály k nákupu, resp. prodeji nejednoznačné, protože indikátor se vyznačuje extrémní volatilitou i proměnlivostí střední hodnoty. Proto se tento indikátor obvykle nahrazuje krátkodobým a dlouhodobým klouzavým průměrem, případně dalším odvozeným oscilačním indikátorem. Příklad interpretace je uveden výše.

Sdílejte článek, než ho smažem