Daňová úprava životního pojištění

Podmínky platné pro kapitálové životní pojištění:

• kapitálové životní pojištění, kromě pojistné ochrany pro případ smrti, sekundárně vytváří pojištěnému určitou finanční rezervu,
• kapitálové životní pojištění je produkt spíše dlouhodobý.

Tyto dvě základní podmínky s sebou přinášejí z hlediska makroekonomie několik pozitivních prvků.

1. Pokud pojištěný zemře, je oprávněným osobám, obvykle rodině, vyplaceno pojistné plnění, které následně napomáhá k udržení určitého životního standardu pozůstalých. Tím se snižuje zátěž kladená na záchranou sociální síť státu.
2. Vzhledem k tomu, že se odkládá část příjmů pojištěné osoby, a to na poměrně na dlouhou dobu, snižuje se objem volných finančních prostředků v oběhu a tím se snižují tlaky vedoucí ke zvyšování inflace způsobených zvýšenou spotřebou. To napomáhá centrální bance v udržování výše inflace v přijatelných mezích, která tak musí vynakládat méně prostředků.
3. Pojišťovny musejí svěřené prostředky nějakým způsobem zhodnocovat. Do kterých oblastí a v jakém objemu mohou investovat mají přesně stanoveno zákonem o pojišťovnictví ze dne 26. dubna 1991 v platném znění. Ten, mimo jiné, říká v § 21 Skladba finančního umístění, že pojišťovny musejí investovat do dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou, pokladničních poukázek, veřejně obchodovatelných komunálních obligací atd. Tím stát, potažmo vláda, získává hotové peníze v poměrně velkém objemu za relativně nízký úrok, které může vhodně investovat například do posílení infrastruktury, posílení školství, do investičních pobídek. Tím může příznivě stimulovat rozvoj podnikání a tím růst hrubého národního důchodu.

Přínosu těchto pozitivních prvků si je vědoma většina ekonomicky rozvinutých států. Proto životní kapitálové pojištění podporují různými formami.

Podpora kapitálových životních pojištění v České republice

V České republice je kapitálové životní pojištění podporováno dvěma způsoby:

1. Odloženou splatností daně z příjmu fyzických osob.
2. Možností odpočtu části zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu.

Odložená splatnost daně z příjmu

Zhodnocení kapitálových rezerv sice podléhá dani z příjmu, ale tato daň má odloženou splatnost. To znamená, že daň bude stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tím se dosáhne při stejné úrokové míře vyššího efektivního úroku a tím vyššího zhodnocení vložených prostředků.

Jak je to možné? U termínovaného vkladu je daň strhávána na konci roku. A nadále se zhodnocuje pouze vklad a zhodnocení, ze kterého byla stržena daň. U kapitálového životního pojištění tato daň stržena není a proto se může nadále zhodnocovat i část, která by jinak byla stržena jako daň.

Výhoda je zřejmá. Klient který spoří formou kapitálového životního pojištění, dosáhne vyššího zhodnocení vložených prostředků, než klient, který spoří formou termínovaného vkladu.

Odpočet části zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu

Od 1.1.2001 mají fyzické osoby a jejich zaměstnavatelé možnost odečíst si část zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Umožňuje to novela zákona o dani z příjmu, která vstoupila v platnost právě od 1.1.2001.

Hlavní body, které přinesla novela zákona o dani z příjmu:

• fyzická osoba má možnost odpočtu části zaplaceného pojistného od daňového základu, maximální výše je stanovena na 12 tisíc korun ročně,
• její zaměstnavatel má možnost odpočtu zaplaceného pojistného až do výše 8 tisíc korun ročně (za každého zaměstnance). Tato částka je navíc osvobozena od placení pojistného za sociální zabezpečení, za všeobecné zdravotní pojištění a od příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• daňově zvýhodněny jsou pojistné smlouvy se spořivou složkou. Jedná se tedy o kapitálové životní pojištění, pojištění pro případ dožití, nebo důchodové pojištění,
• minimální pojistná doba, na kterou musí být pojistka sjednána, je 5 let, resp. výplata pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě sjednáno nejdříve až po uplynutí 60 měsíců a současně musí pojištěný dosáhnout věku 60 let. 

• nová úprava, platná od 1. 5. 2004 ovšem dodává ještě další podmínku a tou je minimální pojistná částka pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojistek. Ta je pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně stanovena na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Kolik tedy můžete ušetřit? Pokud bude mít pojištěný základ daně 9 100 Kč a bude měsíčně platit na životní pojištění částku 1 000 Kč, získá ročně úsporu na daních ve výši 1 800 Kč. Při základu daně 18 200 Kč měsíčně a při stejné výši placeného pojistného, tedy při měsíčním pojistném 1 000 Kč, ale již daňová úspora pro pojištěného činí 2 400 Kč. Výše daňových úspor, jako formy podpory životních a důchodových pojištění, nejsou nijak závratné, na rozdíl například od penzijního připojištění, ale jistě se nejedná pro většinu pojištěných o zanedbatelnou úsporu.

Odpočet části zaplaceného pojistné - ano či ne?

Zda pojištěný uplatní či neuplatní odpočet zaplaceného pojistného ze základu daně záleží pouze na jeho rozhodnutí. Na první pohled se může zdát, že vše hovoří jednoznačně pro uplatnění odpočtu. Je ale nutné si uvědomit, že možnost odpočtu zaplaceného pojistného je podmíněno mimo jiné i dvěma časovým podmínkami - výplata nejdříve po uplynutí 60 měsíců od uzavření pojistné smlouvy a zároveň věk při výplatě 60 let. Tato skutečnost zcela určitě zasáhne do rozhodování o čerpání naspořených prostředků na životním pojištění u dvou skupin pojištěných.

První skupina

Do první skupiny spadají klienti pojišťoven s věkem při uzavření pojistné smlouvy zhruba do 30 let. Dnešní moderní pojistné smlouvy jsou obvykle koncipovány jako celoživotní pojistné produkty, nezřídka do 70 let pojištěného. Mimo jiné obvykle umožňují nějakou formou čerpat naspořené prostředky před uplynutím konce pojištění. A asi lze jen těžko předpokládat, že klient, který uzavře pojištění ve svých 20 letech nebude z nějakého důvodu nucen čerpat z naspořených prostředků. Může například chtít ve svých 40 letech svému potomkovi hradit alespoň část nákladů spojených se studiem na vysoké škole. Tedy, jestliže uplatňoval odpočet pojistného, vzhledem k tomu že porušil stanovené podmínky, bude nucen tuto daň dodatečně odvést.

Druhá skupina

Do druhé skupiny spadají klienti, kteří uzavřeli kapitálotvorné životní pojištění, které mimo jeho primární funkci, využívali jako formu "termínovaného vkladu". A to tak, že vkládali své volné prostředky přímo do kapitálové hodnoty pojištění a později si je, už zhodnocené zajímavým úrokem, v případě potřeby vybírali. Tito klienti mají nyní na výběr ze dvou možností:

1. vzdají se možnosti odpočtu zaplaceného běžného pojistného
2. uzavřou nové životní pojištění s relativně nízkou pojistnou částkou a volné prostředky budou ukládat na nově vzniklou smlouvu. V této variantě je ale nutné počítat s poplatky, které se vážou na uzavření smlouvy o pojištění.

Z výše uvedeného vyplývá, že přestože šlo našim zákonodárcům při stavování podmínek pro zvýhodnění životních a důchodových pojistek spíše o jakousi malou důchodovou reformu, než o rozvoj pojišťovnictví, své poslání asi příliš nesplní. Pokud si totiž mladší, potenciální klienti pojišťoven, plně uvědomí, že podmínky jsou jednoznačně výhodné hlavně pro klienty ve věku 40 až 55 let, nejsou a ani nebudou motivování pro spoření tímto způsobem. To proto, že jim vlastně zbude pouze původní zvýhodnění - odložená splatnost daně. A investice do kapitálových trhů obvykle vynášejí více a při splnění určitých podmínek jsou osvobozeny od daně z příjmu úplně.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem