Pokud se u počítače občas flákáte, ale je vám líto ten čas zabít úplně, nejspíš znáte TED. „Strhující přednášky pozoruhodných lidí, zdarma dostupné celému světu,“ vás v pauze na kafe nabrífují „myšlenkami hodnými šíření“. Konkrétně to znamená třeba výčet 10 věcí, které jste nevěděli o orgasmu, vyprávění neuroložky o její vlastní mrtvici anebo banální, ale zato rekordně sledované odhalení, že školy v dětech zabíjejí kreativitu.
Rovnou se přiznám, že TED nemám rád. Zjednodušování složitých problémů, povinné nadšení přednášejících i diváků a s ním související absence znepokojujících, nekorektních, radikálních myšlenek… Tím vším mi mi TED připomíná sektu, která namísto spásy šíří „inspiraci“. Vždyť i skladník ve šroubárně si může poslechnouti o tom, jak se státi vůdcem a inspirovati ostatní k činům…
Jedním ve mně ale TED přesto vzbuzuje úžas. Ti spíkři vědí, jak mluvit a prezentovat. Jejich výkony ničím nepřipomínají komatózní přednášející z (českých?) vysokých škol a konferencí. Rychle si získají pozornost, a než poprvé ztratíte nit, skončí. Na pódiu pod jejich nohami tak leželo téma pro knížku, které zvedl Jeremey Donovan. Jeho sešitu How To Deliver A TED Talk o „tajemstvích těch nejinspirativnějších přednášek“ se nedá vytknout skoro nic.
Sto stran nabitých dobrými radami
Je to čtení asi tak na hodinku – rozsah verze pro Kindle odpovídá 112 stranám – a kdybych tedy nabídl klasický výcuc, prozradil bych všechno. Dovolím si tedy vypíchnout aspoň pět rad, které považuju za nejdůležitější:
- „Jednou z největších řečnických chyb je snaha nacpat všechny lekce z celého života do jediné přednášky. Raději se intenzivně soustřeďte na jednu myšlenku – získáte tím síto pro přebrání materiálu.“
- „Jakmile si vyjasníte svou pointu, postupujte od ní nazpátek směrem k publiku. Nabídněte mu stravitelné vyprávění postavené na příbězích a informacích.“
- „Práce přednášejících se podobá práci moderních architektů.“ Obě dvě profese začínají návrhem rámové konstrukce: „[Ř]ekněte posluchačům, co se jim chystáte říct, pak jim to řekněte, a nakonec jim řekněte, co jste jim právě řekli.“
- V nejlepších přednáškách zazní jeden až dva vtipy za minutu. A nebojte se sami sebe před publikem trošku shodit.
- Abyste se neztratili v tvorbě slajdů a publikum neutopili v nekonečných odrážkách, můžete se přidržet jednoho ze tří osvědčených přístupů k tvorbě prezentací. Takahašiho metoda dovoluje pouze několik málo výrazných slov na každém snímku – a žádné obrázky. Godinova metoda naopak staví na velkých fotkách natažených přes celý slajd – takže pro text nezbude místo. A nakonec Lessigova metoda kombinuje oba extremistické přístupy – pro slajd si vystačíte s obrázkem, jediným slovem nebo krátkým citátem.
Dál Jeremey Donovan vysvětlí třeba co dělat při přednášení s rukama, jak vybrat správný font pro prezentaci, zda na konci přednášek děkovat, jak svůj výstup pojmenovat a do jakých „person“ se můžete stylizovat. Jeho objevy využijete nejenom v případě, že vás pozvou na TED nebo lokální odnož TEDx, ale při skoro jakémkoliv šíření myšlenek: přednášení na škole, psaní článků nebo vystupování v televizi.
Jak protipirátská ochrana brání šíření myšlenek, které stojí za to šířit
How To Deliver A TED Talk budu nadále považovat za jeden z úhelných kamenů svých recenzí. Autor si vytkl jediný cíl, který beze zbytku naplnil. Pomohl si k tomu jasnou „metodikou“ a prací s ověřitelnými informacemi: prostě si pustil nejúspěšnější videa a hloubal nad tím, co mají společného. Nezamotal se při tom do svých myšlenek – o čem by jiní vybájili 300stránkový opus, na to mu stačila třetina. Čtyři dolary za verzi pro Kindle jsou nerozumně nízká cena; ta by se přece neměla odvíjet od rozsahu, ale od užitku. Ale hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
Jedinou výtku si tak zaslouží samotný Amazon. V hutné elektronické knize jsem si vehementně podtrhával. Aniž mě na to Kindle průběžně upozornil, v poslední třetině textového souboru s výpisky jsem pak na počítači po dlouhé době viděl místo vykopírovaných poznámek jen hlášení: <You have reached the clipping limit for this item>. Jak k tomu jako zákazník přijdu, když by mi větší užitek přinesla pirátská verze? A jak mám šířit myšlenky hodné šíření, když je musím ručně opisovat ze čtečky jak středověký písmák?
Sdílejte článek, než ho smažem