V čele Českomoravské stavební spořitelny je Tomáš Kořínek od loňského března. Naskočil v době, kdy stavební spoření prožívá jeden zvrat za druhým – nejdřív rekordní růst, v letošním roce pak citelný útlum. Stavebko ale i kvůli regulacím České národní banky, která po žadatelích o půjčky na bydlení požaduje, aby k půjčeným penězům měli i slušný balík ve vlastní kapse, znovu nabývá na důležitosti.
Trh s úvěry na bydlení postihl v letošním prvním čtvrtletí velký pokles. Týká se to hypoték i úvěrů ze stavebního spoření. Jak si to vysvětlujete?
Do konce loňského roku se nám v oblasti úvěrů skvěle dařilo. Zlom pro banky i stavební spořitelny přišel až letos. Pokles je zřejmě způsobený výprodejem, během kterého chtěli klienti stihnout dotáhnout půjčky na bydlení, než začnou platit nová přísnější pravidla. Zaznamenáváme i zvýšenou poptávku po menších nezajištěných úvěrech na rekonstrukci, takže je vidět, že část klientů vzdala představu, že si v nejbližší době koupí novou nemovitost. Každopádně tři měsíce jsou krátká doba na to, abychom dělali ukvapené závěry.
Meziroční pokles objemu nových úvěrů ze stavebního spoření o víc jak třicet procent vypadá dost strašidelně.
U nás to bylo necelých 19 procent, navíc jsme zvýšili tržní podíl.
Ale přesto jde o pokles…
Ano, máte pravdu. Nejsme z toho nadšení, ale je potřeba říct, že se srovnáváme s loňským rokem, který byl za dlouhá léta pro celý sektor rekordní. Takové výsledky zkrátka nejde opakovat každý rok.
Chcete to v příštích měsících zvrátit?
Náš cíl zůstává stejný – zvyšovat podíl na trhu a dokázat tím, že nabízíme lepší produkt než konkurence.
Na trhu stavebního spoření?
Na celkovém trhu financování nemovitostí. Nechceme usnout na vavřínech a uspokojovat se tím, že máme přes čtyřicet procent trhu stavebního spoření. Cílíme na všechny klienty, kteří si chtějí půjčit na bydlení. Neovlivníme, jestli půjde celý trh dolů nebo jestli se časem opět zvýší zájem o úvěry na bydlení, můžeme se ale popasovat se soupeři, kteří se s námi pohybují na stejném hřišti. Dnešní doba každopádně nahrává stavebnímu spoření.
Jak to myslíte?
Stavební spoření je uzavřený systém – peníze, které se sbírají od střadatelů, se můžou použít jen účelově na financování bydlení. Když úrokové sazby na trhu rostou, máme o něco levnější zdroje, takže při zdražování úvěrů můžeme reagovat pomaleji než běžné banky. Toho teď chceme maximálně využít. Pro klienty jsme navíc zajímaví i kvůli regulacím, které míří na stoprocentní financování bydlení. Tím získává na atraktivitě produkt, který kombinuje spoření a úvěrování.
Česká národní banka teď ale při zvyšování sazeb šlápla na brzdu. Minimálně ve srovnání s loňským rokem. Jak velká je to pro vás komplikace?
Nejde o nic, co by nás mělo poškodit. Je ale pravda, že musíme revidovat naše odhady pro letošní rok. K pomalejšímu růstu sazeb centrální banky se přidaly dopady regulace, o kterých se sice vědělo, přesto mají na trh větší dopad, než se čekalo. Stavební spoření čeká i tak dobrý rok, jen bude zkrátka o něco slabší než ten loňský.
Jak velký dopad měly regulace na stavební spoření ve srovnání s hypotékami?
Pravidla jsou stejná, ať už si klient bere jakoukoli formu financování bydlení, takže dopad regulací je také stejný.
Čekal bych, že regulace přinese mnohem víc těžkostí bankám, které poskytují hypotéky ve vyšších částkách, než se pohybují úvěry ze stavebního spoření…
I tady se už situace mění. Dokážeme poskytovat stejné úvěry jako hypoteční banky. V uplynulých letech, kdy se sazby držely rekordně nízko, se stavební spořitelny musely soustředit na menší úvěry a nezajištěné úvěry na rekonstrukce, dnes už jsme ale plnohodnotná konkurence klasických hypotečních úvěrů. Do povědomí lidí to ale ještě neproniklo. Je to jeden z hlavních úkolů, na kterém bych rád zapracoval.
To asi nebude lehké. Přijde mi, že když člověk začne uvažovat o větším úvěru na bydlení, automaticky se dívá na hypotéky…
Teď jsme schopní nabídnout klientovi financování nebo refinancování hypotéky za lepších podmínek než jakákoli standardní banka. Klient si samozřejmě musí uvědomit, že jde o dva specifické produkty, které mají sice stejný cíl – financovat bydlení, zároveň se ale v určitých aspektech liší. Jedna věc je způsob splácení. Úvěr ze stavebního spoření má standardně dvě fáze: první je překlenovací úvěr, kde klient kromě úroku nic nesplácí, naspoří si, a potom se mu půjčka překlopí v něco, co je podobné klasické hypotéce. V prvních letech je tedy u nás nižší zatížení splátkami.
Druhá věc je, že zatímco u hypoték máte určitou dobu fixace, takže se úroková sazba pravidelně mění, u úvěru ve stavební spořitelně je sazba fixní. To je potřeba klientům podrobně vysvětlit. Naši agenti jsou schopni nabídnout úvěr ze stavebního spoření i hypotéku od Hypoteční banky. Nemáme zájem nacpat klientovi za každou cenu náš produkt, můžeme mu předvést oba, vysvětlit, jak fungují, a konečné rozhodnutí nechat na něm.
Už několikrát jsme zmínili regulace ČNB. Nepřiškrtili centrální bankéři trh s úvěry na bydlení zbytečně moc?
Přiškrtili ho. Jestli moc, to si ještě netroufám hodnotit. Česká národní banka nicméně říká, že dopady podrobně analyzuje a na podzim zváží, jestli aktuální nastavení sledovaných parametrů nepřehodnotí. To je podle mě velice rozumný přístup.
Je reálné, že centrální bankéři povolí otěže?
Vážně nechci spekulovat. Pokud by úvěrový trh dál vykazoval výraznější pokles, stálo by to za zvážení. Na druhou stranu ČNB připomíná, že ji k regulaci motivovalo to, aby klienti při růstu sazeb neměli problémy se schopností splácet. Jestliže se teď sazby nebudou měnit, nedává moc smysl, aby se s parametry hýbalo. Každopádně je to složité rozhodování, do toho nebudu regulátorovi mluvit.
Kde se teď bude u úvěrů lámat chleba?
Prim hraje vždycky cena. Bude tedy záležet na tom, jak nízko s ní dokážeme jít. Zásadní je ale i kvalita obsluhy – pořád je ještě hodně co zlepšovat, aby bylo pro klienty všechno skutečně jednoduché. Myslím tím hlavně refinancování, protože v tomhle segmentu teď probíhá největší boj o klienty. Poptávka po novém bydlení je relativně malá. Musíme se tedy snažit, aby byl přechod z jednoho úvěru ke druhému rychlý a bezproblémový.
O kolik hypoték se bude v rámci refinancování letos bojovat?
Fixace končí zhruba stu tisíc hypoték.
A kolik z nich je pro vás relevantní?
Všechny. Je jasné, že všechny nezískáme, ale relevantní jsou pro nás opravdu všechny. Náš standardní úvěr se dnes v průměru pohybuje nad milionem korun, průměrná hypotéka je u dvou milionů, takže určitě chceme mířit ještě výš. Už se nám to dařilo v loňském roce, kdy výrazně vzrostla poptávka po refinancování hypoték. Letos v tom chceme pokračovat. Bankám rozhodně nedáme nic zadarmo.
Nedávno uplynul rok, co jste v čele ČMSS. Co vás za tu dobu na stavebním spoření nejvíc překvapilo?
Nedokázal jsem si dost dobře představit, jaký má tenhle byznys potenciál. Přiznávám, že ještě před pár lety jsem si nebyl vůbec jistý, jestli má stavební spoření ještě smysl. Když jsem ale víc proniknul do principů jeho fungování a viděl, kolika lidem reálně pomáhá s pořízením nebo vylepšením vlastního bydlení, musel jsem to přehodnotit.
Negativně mě naopak překvapilo, jak moc je sektor pozadu technologicky. Nechci mluvit za konkurenci, ale myslím, že všechny stavební spořitelny, ať už jde o rychlost reakce na potřeby klientů, nebo stupeň digitalizace, mají ve srovnání se standardními bankami co dohánět.
Už delší dobu se mluví o tom, že by se mohla v legislativě rozšířit účelovost pro využití úvěrů ze stavebního spoření. Je v tomhle ohledu něco nového?
S Asociací stavebních spořitelen to konzultují některé politické strany, ale pokud vím, není nic konkrétního na stole. Můj názor na otázku úprav zákona o stavebním spoření se nemění – hlavní je kontinuita. Změny teď nejsou potřeba. Pro klienty je důležité, aby věděli, na čem jsou. V minulosti se ukázalo, jak je nebezpečné, když to neplatí.
Nemají stavební spořitelny strach z toho, že když by se začala upravovat legislativa, mohl by se do hry opět vrátit nápad Miroslava Kalouska na otevření trhu stavebního spoření všem bankám?
Tak to není. Navíc si nemyslím, že by dnes stavebním spořitelnám otevřením trhu zásadně uškodilo. Všichni jsme součástí větších bankovních skupin, které mají rozvržené úvěrové portfolio napříč trhem.
Co kdyby pak někdo došel k závěru, že stavební spořitelny nejsou vůbec potřeba?
První, komu by to uškodilo, by byli klienti. Pro ně, a zvláště pro ty mladé, má dnes stavební spoření velkou přidanou hodnotu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 4. 2019 14:25, chk
Paní Renato. Váš komentář je značně chaotický. Těžko dedukovat co se vlastně stalo. Určitě ale o peníze nepřijdete, ty nikam nezmizí. Pokud jste je posílala na správný účet. A mimochodem, je správné, že po telefonu nikomu nic neřekli. Tak to má být.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 4. 2019 13:29, Renata
Lišku už nikdy víc půl roku čekám na peníze podane dvě vypovědi a spojena z ČSBO Důchodové penize z duchodového vživotě neuvidím co jsem tam poslala protože mi po telefonu nechtěji řict kolik tam mám.Vypověď na duchodové podana v listopadu odpověď přišla taková.-Doložte složenky a taky musí dát vypověď ten kdo to posílal i z učtu.Prostě peníze v p.... ale hlavně že se jiní platí milionově.DEJTE SI VŠICHNI POZOR
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.