Žijeme ve výjimečné době. Tak nízké úroky během 5000 let nebyly

Extrémně nízké úrokové sazby jsou historickou anomálií. Do budoucna se můžou negativní úroky ukázat jako škodlivé.

Problematiku nastavení úrokových sazeb lidé řeší již zhruba 5000 let. Například archeologické nálezy z Mezopotámie, které jsou z doby přibližně 3000 let před naším letopočtem, hovoří o nastavení úrokové sazby ve výši dvacet procent. Ve stejné výši nastavoval úrokové sazby i Chammurapiho zákoník v Babylónii, který pochází z období 1800 až 1600 let před naším letopočtem.

S nastavením úrokových sazeb měli zkušenosti i starověcí Řekové, kteří přibližně 500 let před naším letopočtem využívali úrokovou sazbu ve výši deseti procent. Starověcí Římané kalkulovali se sazbou kolem osmi procent. To alespoň dokládají záznamy z období punských válek, které probíhaly v letech 264 až 146 před naším letopočtem.

Krátce po narození Ježíše Krista se v Římě snížila úroková sazba až k úrovni čtyř procent. Nicméně takto nízká sazba dlouho nevydržela. Za vlády Konstantina Velikého v Byzantské říši kolem roku 325 našeho letopočtu byla stanovena maximální velikost úrokové sazby na přibližně třináct procent. Tento limit byl následně roku 528 snížen na osm procent v rámci Justiniánova zákoníku.

Italská města kolem roku 1150 pracovala s úrokovou sazbou o velikosti dvacet procent. V Benátkách se takto vysoká úroková sazba dochovala zhruba do první poloviny 15. století. V době Leonarda da Vinci úroková sazba klesla. Záznamy z roku 1490 dokládají výši okolo úrovně šesti procent.

Záporné úroky vládnou Evropě

Jsou situace, kde selský rozum neobstojí. Polovina evropských států si dnes půjčuje peníze, a ještě na tom díky záporným úrokům vydělává. Také byste určitě chtěli Německu půjčit milion eur s tím, že za deset let dostanete zpět 960 tisíc eur. No, neberte to.

Půjčte mi, vrátím vám míň. Záporné úroky vládnou Evropě


Dánská Jyske Bank už nechce sama platit za záporné úrokové sazby. Platit budou i bohatí. Do minusu poslala úroky také u půjček.

Za větší úspory vás banka potrestá. Zavádí záporné úroky

Roku 1568 – na počátku osmdesátileté války, kdy Nizozemci bojovali za nezávislost proti španělské nadvládě – byla úroková sazba nastavena ve výši osmi procent. Podobné to bylo i v Anglii na počátku 18. století, kde záznamy hovoří o sazbě ve výši přibližně deseti procent. Ve Spojených státech se na počátku 19. století pracovalo s úroky ve výši kolem osmi procent.

Ke snížení úrokových sazeb došlo za Velké hospodářské krize na konci 20. let 20. století. V té době existoval zlatý standard, který bránil expanzivní měnové politice. Například Francie kvůli tomu zvýšila úrokové sazby, aby přilákala zlato od investorů z celého světa. Na to musely reagovat ostatní státy, což bránilo snižování úrokových sazeb. K jejich poklesu přesto došlo a nízké sazby se udržovaly do konce druhé světové války. Například ve Spojených státech se pohybovaly ve výši kolem dvou procent.

Vysoké úrokové sazby doprovázely vládu amerického prezidenta Ronalda Reagana. Počátkem 80. let přesahovaly patnáct procent. Následně však již docházelo k trendu postupného snižování úrokových sazeb s mírnými výkyvy v ekonomicky úspěšných obdobích. Vyvrcholení celého historického exkurzu prožíváme nyní, kdy jsme v některých zemích svědky záporných úrokových sazeb.

Negativní úroky je třeba vnímat jako historickou anomálií, která je v rámci posledních 5000 let zcela výjimečná a do budoucna se může ukázat jako škodlivá. Lidé přestávají být odměňováni úrokem za odkládání spotřeby do budoucnosti. Místo toho je negativní úrokové sazby nutí, aby vše spotřebovali v přítomnosti a nemysleli na horší časy.

O autorovi

Štěpán Křeček

Štěpán Křeček je hlavním ekonomem společnosti BH Securities. Ta byla založena už v roce 1993, krátce po vzniku kapitálového trhu v České republice. BH Securities je dnes jedním z nejvýznamnějších nebankovních obchodníků s cennými papíry na českém kapitálovém trhu. 

Naši předkové by se zřejmě divili, že žijeme v době, kdy je globálně emitováno přibližně 15 800 miliard dolarů v dluhopisech se záporným výnosem. Negativní úroky se navíc začínají přenášet i na bankovní vklady, kdy například v dánské Jyske Bank lidé platí za to, že mají peníze na svém účtu.

Otázkou je, kam až to může zajít. Dokud lidé mají hotovost, mohou se negativním úrokům vyhnout tím, že si vyberou své peníze z účtu. Ve světě se však začíná hovořit o bezhotovostní ekonomice, která by do budoucna mohla lidem vzít obranu před zápornými úroky.

Nová situace si proto zřejmě vyžádá i nové zákony. Například bavorský premiér Markus Söder již uvažuje o zákazu negativního úročení vkladů na bankovních účtech. V České republice se tomuto tématu zatím nikdo vážně nevěnuje, ale nebylo by od věci, kdybychom se od Bavorska inspirovali.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+33
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 8. 2019 8:51, Honza

Zákaz negativního úročení bankovních vkladů je blbost. Léčit se má primárně nemoc, ne její příznaky. Pokud jsou úrokové sazby centrální banky dole a pokud banky nesmí moc riskovat, tak celkem logicky musí být dole i sazby u vkladových produktů. Nápravu je třeba zařídit tam, kde problém vzniká.

+11
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 8. 2019 10:45, ppetr1

skoda,ze k clanku neni hystorie inflace.ta by potom ukazala jak vysoky urok byl fakticky.

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

úrokové sazby

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.